Energeťák jako pivo dneška? Bez občanky vás už automat neobslouží

Trh s energetickými nápoji v posledních letech raketově roste v řádech desítek procent ročně. Potravinářská komora České republiky zveřejnila, že například v roce 2021 se vypilo více než 60 milionů litrů těchto stimulantů a prodejní hodnota přesáhla tři miliardy korun. Výrazně se na tom jako kupující podílejí děti a dospívající a kvůli tomu se mezi odbornou i laickou veřejností vedou debaty o tom, zda by měl stát prodej a propagaci energetických nápojů regulovat. 

Podle mezinárodní studie pozorující zdraví a životní styl dětí a školáků (HBSC studie), na které se za Česko podíleli především výzkumníci z Univerzity Palackého v Olomouci, vzrostla u nás mezi lety 2018 a 2022 opakovaná spotřeba energetických nápojů u patnáctiletých chlapců z 16 na 22 procent, u dívek se více než zdvojnásobila, ze 7 na 15 procent. V Evropě to jsou spíš podprůměrná čísla – největší spotřebu zjistily Polsko, Maďarsko a Skotsko. Na opačném konci žebříčku figurují Belgie, Lotyšsko či Estonsko.

Z výzkumu vyplývají i jiné podstatné informace. „Energetické nápoje pijí každý den asi tři procenta školáků. Více než desetina má sklon k jejich rizikové konzumaci a v některých regionech je to dokonce až pětina,“ vysvětluje Eliška Selinger, specialistka na veřejné zdraví se zaměřením na výživu působící na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a ve Státním zdravotním ústavu.

O rizikovosti se hovoří proto, že některé látky obsažené v těchto nápojích mají nežádoucí účinky na organismus. „Děti a dospívající jsou citlivější na účinky kofeinu a dalších stimulantů. Vyšší dávky kofeinu mohou vést k nespavosti, úzkosti, bolestem hlavy a dalším zdravotním problémům. Kvůli nižší tělesné hmotnosti a probíhajícímu vývoji mozku jsou děti a mladiství více ohroženi negativními účinky těchto nápojů,“ vysvětluje s odkazem na odborné studie Lucia Kiššová, ředitelka Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády České republiky. Problematický je i vysoký obsah cukru.

Edukace vs. regulace

I proto byl v říjnu zveřejněn poslanecký návrh novely zákonů o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, o potravinách a o regulaci reklamy. Počítá s regulací propíraných energeťáků, jež získaly přízvisko „pivo dneška“, na více úrovních.

V první řadě by měl platit plošný zákaz jejich prodeje osobám mladším patnácti let. Toto omezení by se nemělo týkat pouze pultových obchodů. Přiložení občanského průkazu by měly vyžadovat i nápojové automaty. 

Plechovky s nápojem by měly být označeny viditelnou informací upozorňující na minimální zákonný věk. Zároveň by energetické nápoje nesměly být nabízeny ve zdravotnických a školských zařízeních, ani na akcích primárně určených pro osoby mladší patnácti let.

Poslední část regulace míří na reklamu. Ta by neměla být určena dětem a zároveň by neměla zveličovat pozitivní účinky ani zesměšňovat střídmost v konzumaci.

Potřebu nových pravidel odůvodňují předkladatelé praktickou zkušeností. „Bohužel realita ve školských zařízeních a ordinacích lékařů ukazuje, že mírnější opatření nejsou funkční a energetické nápoje zdraví dětí a mladistvých podle dostupných dat stále více ohrožují. Ať už mluvíme o vlivu na epidemii obezity, poruch spánku či psychických problémů,“ vysvětluje jedna z hlavních iniciátorek Martina Ochodnická (TOP 09). 

Dodává, že zákonné omezení prodeje a reklamy je vhodné i proto, že nefunguje efektivní samoregulace ze strany výrobců a distributorů.

S tím nesouhlasí Veronika Jakubcová, výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů, a říká, že navrhovatelé novely v důvodové zprávě zcela pominuli dosavadní aktivity nápojových producentů v oblasti edukace. Hovoří také o dobrovolném sebeomezování distributorů, jež odpovídá dohodám v rámci Evropské asociace svazů a výrobců nealkoholických nápojů. „Zahrnují také závazek nezapojovat se do žádné přímé obchodní činnosti v souvislosti s energetickými nápoji na základních ani středních školách,“ představuje jedno z dobrovolně přijatých omezení.

Svaz zároveň akcentuje, že osvětová a edukační činnost mohou mít v konečném důsledku větší efekt než plošná regulace.

Lékařka Selinger toto vzdělávání s ohledem na charakter ohrožené skupiny nevidí jako příliš účinné. „Může něco zkorigovat, ale nejde zkrátka čekat, že dítě či adolescent si umí zcela racionálně vyhodnotit, zda je dobrý nápad pít energeťák místo vody, ještě když vidí, že to dělají všichni kamarádi okolo,“ vysvětluje. Ani pozorný a informovaný rodič nemusí u svého dítěte zavčasu odhalit zvýšenou konzumaci nápojů, protože doma se chovají jinak než ve škole.

Shoda ve sněmovně, připomínky chybí

Svaz výrobců nealkoholických nápojů vedle obsahu a důvodové zprávy kritizuje i formální aspekty novely, neboť návrh předkládá skupina poslanců, nikoliv vláda. „Zvoleným legislativním procesem tak došlo k obejití nejen relevantních partnerů pro diskusi o předmětu regulace, ale zejména povinných připomínkových míst,“ domnívá se Jakubcová.

Mezi předkladateli jsou zastoupeni poslanci všech politických stran zasedajících v Poslanecké sněmovně, pod návrhem je podepsán člen zdravotnického a člen školského výboru za každý klub. „Těchto čtrnáct kolegyň a kolegů po celou dobu spolupracovalo na návrhu a nalezlo shodu, kterou nyní předkládáme dalším, u nichž budeme hledat podporu. Věříme, že ji získáme a návrh velmi rychle projde legislativním procesem,“ stojí si za iniciativou Ochodnická. 

K debatám o konečném znění poslankyně podotýká, že část navrhovatelů se klonila k vyšší věkové hranici a omezení navrhovali až do 18 let. Mohou objevit i pozměňující návrhy, které to budou požadovat, ačkoli Ochodnická předvídá, že hranice spíše zůstane na 15 letech.

Výrobci nealkoholických nápojů upozorňují v souvislosti s plánovaným tempem přijímáním novely, která by měla být účinná od 1. července příštího roku, i na to, že předpis požaduje příliš rychlé zapracování nových požadavků do praxe. „Přechodná ustanovení poskytují nedostatečnou lhůtu devadesáti dní od účinnosti pro dosažení souladu s navrhovanou právní úpravou,“ vyjadřuje další obavu nápojářských společností Jakubcová.