Energetická náročnost datacenter a nové příležitosti pro výrobce BoP systémů plynových turbín

Podle odhadů Mezinárodní energetické agentury (IEA) dosáhla globální spotřeba elektřiny datových center v roce 2024 přibližně 415 TWh. Hyperscale tvoří zhruba polovinu, přičemž do roku 2030 může vzrůst na více jak dvojnásobek dnešního stavu. Tento růst je nejrychlejší v historii sektoru a mění i charakter energetické infrastruktury.

Dominance USA a regionální rozdíly v tempu rozvoje

Více než polovina všech hyperscale datacenter se nachází ve Spojených státech. Ty tak dominují světovému trhu. USA těží z kombinace faktorů, které rozvoj těchto zařízení výrazně urychlují. Dostupnost energie a půdy, flexibilní regulační prostředí a povolovací procesy, nebo přímé pobídky. Poptávka je také saturována silným ekosystémem dodavatelů ve všech relevantních oborech.

Evropa v poptávce rozhodně nezaostává. Prostředí s přísnější regulací, složitějšími povolovacími a environmentálními procesy a omezenou kapacitou nejen v přenosové soustavě ale nevytváří podmínky vhodné pro dostačující tempo rozvoje této části infrastruktury.

Čínské investice do datové infrastruktury jsou masivní, avšak růst je řízen státem, a méně otevřený zahraničním dodavatelům. Z hlediska globálního objemu tak zůstává USA dominantní a určují technologické i obchodní standardy pro celé odvětví.

Kde hledat dostatečně energetické zdroje v následujících letech? V plynu.

Většina hyperscale datacenter je sice napojena přímo na rozvodnou síť s přístupem i k obnovitelným zdrojům, avšak tento model naráží v mnoha regionech na své limity. Jsou jimi nestálost výroby elektřiny z větru a slunce, rostoucí tlak na spolehlivost dodávek 24/7 a také lokální přetížení sítí, vyvolávající riziko blackoutů.

To, jaká je reálná poptávka po energii, si lze dovodit z následujících základních čísel: Americký trh má v provozu něco přes 520 hyperscale datacenter, což tvoří 55 % globální kapacity. Do roku 2028 jich má být spuštěno dalších 280. Amerika tedy potřebuje zprovoznit ročně asi 80 GW nových zdrojů, aby udržela krok s poptávkou AI, krypto, průmyslu a elektrifikačních trendů. Avšak realita se sotva přibližuje necelým 65 GW ročně spouštěných zdrojů.

Dříve používané „tradiční“ řešení jako jsou dieselové záložní agregáty, nebo palivové články však postupně oslabují. Do popředí vstupují především plynové turbíny v kombinaci s bateriovými systémy, které umožňují flexibilní, a vysoce účinné zdroje pro trvalý i záložní provoz. Čím dál častěji budou doplňovány o hybridní systémy spojující obnovitelné zdroje, kogenerační jednotky (CHP) využívající zemní plyn, vodík či jejich směs společně s dočasnými úložišti energie.

Dlouhodobě se diskutované využití malých modulárních reaktorů (SMR) a jejich širší využití do roku 2035 jeví jako nejisté, nejen kvůli legislativním a regulačním limitům.

Z hlediska vývoje lze očekávat, že do roku 2030 bude převládat plyn jako klíčový přechodový zdroj. Ten totiž kombinuje nízké emise, vysokou dostupnost a možnost okamžité regulace výkonu. Provozovatelé datacenter tak budou stále častěji požadovat lokální, energetické bloky s rychlým startem, vysokou účinností a minimálním dopadem na provozní dostupnost.

Příležitosti pro výrobce BoP systémů

Tento trend otevírá významný prostor pro výrobce a integrátory Balance of Plant (BoP) systémů plynových turbín. BoP (Balance of Plant) v plynové elektrárně zahrnuje veškeré vybavení a systémy, které obklopují turbínu a umožňují elektrárnu uvést do provozu a udržet ji v chodu. Zatímco turbína samotná vyrábí elektřinu, BoP se stará o vše ostatní - zajišťuje přívod paliva a spalovacího vzduchu, odvod tepla a spalin, řízení výkonu, bezpečnost provozu i připojení elektrárny k síti. Na rozdíl od tradiční energetiky v odvětví datacenter nerozhodují desítky let návratnosti, ale měsíce realizace a jistota dodávky výkonu. Hyperscale operátoři chtějí spolehlivost, predikovatelný CAPEX a dlouhodobou servisní podporu.

Navíc, tlak na dekarbonizaci datacenter paradoxně zvyšuje význam plynových turbín jako stabilizačního prvku. Jde o technologii, která dokáže doplňovat výpadky OZE, využívat vodíkové směsi a přitom držet vysokou účinnost. V kombinaci s bateriovými systémy se tak BoP řešení stává klíčovým prvkem celé energetické architektury datacentra.

Zde roste sekundární byznysová příležitost, mnozí technologičtí giganti dbají a budou dbát na svoui image šetrného poskytovatele služeb, který dlouhodobě snižuje svoji uhlíkovou stopu. Dozajista mnoho plynových zdrojů bude doplňováno technologiemi na zachytávání CO2.

Růst datacenter, tak přetváří globální energetickou mapu. Nejde jen o příležitost v jednom segmentu, jde o nový model energetické infrastruktury, kde se průmyslová spolehlivost propojuje s digitální ekonomikou. Spojené státy dnes určují směr, Evropa a Asie budou následovat, i když odlišným tempem a pod odlišnými regulačními podmínkami.

Všude však platí jedno: bez zajištěného, flexibilního a nízkoemisního zdroje energie se růst datacenter zastaví. Právě zde leží prostor pro moderní BoP systémy plynových turbín jako klíčový pilíř budoucí energetické bezpečnosti digitálního světa.