Od pelíšku až do hrobu. V byznysu kolem domácích zvířat se točí desítky miliard, láká i velké investory

Trh se třemi miliony potenciálních zákazníků, který každoročně generuje tržby v řádu desítek miliard. Chovatelská vášeň Čechů vytvořila výnosné byznysové příležitosti. Díky humanizaci péče o zvířata je jejich škála široká a dál roste: od potravy a základních potřeb přes oblast zdraví, finančnictví a dalších služeb včetně té poslední, tedy kremace. Stejně pestrá je skupina podnikatelů, která se do podnikání v chovatelském sektoru pustila. Zatímco ve službách jde většinou o drobné podnikatele či malé firmy, miliardový objem tržeb v nejlukrativnějších oblastech distribuce krmiv či veterinární péče láká velké investiční skupiny.

Patrně nejspolehlivější údaje o velikosti byznysu kolem domácích zvířat poskytuje Český statistický úřad, který útraty sleduje v rámci výběrového šetření rodinných účtů. Podle statistiků Češi loni utratili za krmiva, steliva, výživové doplňky a další potřeby pro psy, kočky a další malá zvířata 26,3 miliardy korun. To je takřka stejně jako o rok dříve; za posledních osm let šlo ale zároveň o jediné období, kdy útraty za mazlíčky stagnovaly.

Další samostatnou kategorií sledovanou statistiky je zdravotní péče. V loňském roce útraty chovatelů ve veterinárních ordinacích a na klinikách činily téměř sedm miliard. Celkový obrat „zvířecího byznysu“ tak loni činil více než 33 miliard.

Čím podnikatelé vysvětlují růst tržeb? Částečně za ním stojí zvyšující se počet chovaných zvířat. Podstatnou roli ale hraje také stále větší ochota sáhnout hlouběji do kapsy. „Chovatelé jsou ochotni více investovat do prémiových produktů, případně jde o nadstandardní výbavu,“ tvrdí Luboš Rejchrt, provozní ředitel společnosti Plaček Group, která provozuje síť prodejen s potřebami pro domácí zvířata Super zoo. Hlavní příčinou „skoku“ v útratách mezi lety 2022 a 2023 pak podle statistiků byla vysoká inflace, která se podepsala na cenách prakticky veškerých potřeb i služeb.

Útratám vládne krmivo

Největší objem peněz v byznysu s domácími zvířaty se točí v krmivech. A největší kus z těchto miliardových tržeb realizují supermarkety. Vedle toho, že jsou prodejny nejdostupnější, hraje klíčovou roli cena. „Jde tam především o ekonomickou kategorii krmiv,“ vysvětluje Rejchrt. Například podle společnosti NIQ představuje podíl supermarketů na trhu krmiv téměř polovinu tržeb.

Růst zaznamenávají ale také „zverimexy“, v nichž nakupují náročnější chovatelé. „Pokud mají majitelé zájem o prémiové a superprémiové krmivo, specializované služby a kvalitní doplňky, volí většinou specializované chovatelské prodejny,“ popisuje Rejchrt.

Infografika

Zvětšit přes celé okno

Do speciálních prodejen zákazníci podle něj chodí také pro vybavení, které v supermarketech nekoupí. A i tady se stále lépe prodává dříve ne příliš běžné zboží. V Super zoo letos jdou na dračku třeba kočárky pro kočky nebo psy. „Na začátku roku jsme je během několika týdnů vyprodali,“ dodává Rejchrt. Roste zájem také o technologické vychytávky, jako jsou třeba automatické dávkovače krmiva, fontány nebo automatické toalety pro kočky.

Největší sítí specializovaných prodejen je aktuál­ně právě Super zoo, která za posledních pět let počet poboček – především v tuzemských retailových parcích – zdvojnásobila na více než dvě stovky. Celkové tržby skupiny loni činily na sedm miliard korun.

Dalším významným řetězcem je značka PetCenter, která před časem patřila do portfolia investiční skupiny Penta a poté jejího bývalého manažera Martina Štefunka. Nyní ji vlastní prostřednictvím rodinné firmy Supernius Pet miliardář Tomáš Chrenek a řídí ji jeho syn Tomáš Chrenek mladší. Podle posledních zveřejněných hospodářských výsledků firma v roce 2022 utržila 971 milionů korun. K dotazu o aktuálních tržbách či plánech dalšího růstu se ale společnost nevyjádřila.

Stále silnější jsou v oblasti prodeje krmiv a dalšího vybavení on‑line obchody – a to jak ty se širším sortimentem, tak specializované. „Odhadujeme, že tržby Rohlik.cz v segmentu krmiv a produktů pro domácí mazlíčky letos dosáhnou přibližně 350 milionů korun. Tato kategorie dlouhodobě patří mezi rychle rostoucí – s meziročním růstem kolem 27 až 28 procent,“ konstatuje mluvčí této firmy Hana Krevňáková. Více než miliardu v tomto segmentu utržila podle odhadu analytické společnosti ECDB, sledující oblast e‑commerce, také Alza.cz. Dalším velkých hráčem se stamilionovými obraty je obchod Zoohit.cz. Celkem se podíl e‑shopů na trhu krmiv a vybavení pro domácí zvířata pohybuje mezi 20 a 30 procenty.

Související

Domácí mazlíčci

Nenašel jsem nástupce, tak jsem firmu prodal Chrenkovi, říká psí neurolog Petr Šrenk

9 minut čtení

První veterinární kliniku založil Petr Šrenk s kolegy už v 90. letech v Brně. Název dostala po švýcarském profesorovi neurologie Andrém Jaggym,...

Péče jako o lidi

Druhou největší částí trhu s domácími zvířaty je zdravotní péče. Zároveň je z hlediska statistik také nejlépe zmapovaná. K dispozici jsou údaje o počtech ordinací a klinik i jejich zaměstnancích a také tržbách. Podle dat ČSÚ mezi lety 2014 a 2023 stoupl počet veterinárních pracovišť z 2,5 tisíce na bezmála 2,9 tisíce. Tržby za úkony pak vzrostly ze zhruba tří na téměř sedm miliard.

Přesto patrně každý chovatel potvrdí, že bez objednání předem je prakticky v kterékoliv veterinární ordinaci odsouzen k dlouhému čekání ve frontě. Jinými slovy, veterinářů je na trhu stále nedostatek. „Hodně práce mají všichni veterináři. Veterinární univerzita vyprodukuje ročně zhruba 120 absolventů, ale do praxe se dle našich odhadů dostane tak polovina z nich. Sice přicházejí lékaři ze zahraničí, hlavně ze Slovenska, ale pro intenzivně rostoucí trh, jakým veterinární byznys rozhodně je, je to stále málo,“ vysvětluje šéf pražské kliniky AA Vet Petr Gbelec.

Růst veterinárního byznysu jde ruku v ruce se zvyšováním kvality péče, která se stále více blíží humánní medicíně. „Rok 1997, kdy jsme kliniku zakládali, a letošní rok jsou naprosto nesrovnatelné. Je to jako svět před průmyslovou revolucí a po ní,“ říká Petr Gbelec. Veterinární péče se více specializuje a nabízí stále odbornější, a tedy i dražší léčbu. „Nejsofistikovanější jsou přístrojově náročné obory, tedy kardiologie, pneumologie, oftalmologie a podobně. Tam pracujeme s řadou moderních a drahých přístrojů, jako je CT, fakoemulzifikační přístroj či endoskopické sety. Patří sem ale i onkologie, kde využíváme rozsáhlou škálu moderní onkoterapie,“ dodává šéf AA Vet.

Stejně jako další firmy, i veterinární kliniky v posledních letech musely řešit vysokou inflaci a rostoucí náklady. „Ceny průběžně rostou všude. Nejmarkantnější je ale navyšování mzdových nákladů,“ konstatuje Gbelec. Vedle toho, že jsou specialisté se zkušenostmi ze zahraničí dražší, tlačí na ceny podle něj také konkurence mezi jednotlivými specializovanými klinikami. Platy tak činí dominantní část nákladů klinik. „Mohou představovat kolem poloviny nákladů,“ říká ředitel kliniky Vetino Jaggy Petr Šrenk.

V Česku se i kvůli rostoucím nákladům či marnému hledání nástupců zakladatelů klinik začíná prosazovat trend viditelný už delší dobu v západní Evropě, a sice sdružování veterin do sítí. Do nich pak často vstupují významné investiční skupiny. Například zmiňované kliniky Jaggy koupil v roce 2019 Tomáš Chrenek, známý působením v humánní medicíně prostřednictvím sítě Agel. Veterinární péči propojuje se sítí PetCenter, v nichž chce postupně vybudovat veterinární koutky se základním servisem pro domácí mazlíčky.

Do Česka loni vstoupila také jedna z největších evropských skupin investujících do veterinární péče AniCura. Ta provozuje na 500 klinik a ordinací v 15 evropských zemích. Díky akvizici skupiny VetCare, kterou koupila od investičního fondu HardWood Investments, přidala tři v Česku a sedm na Slovensku.

Hledání investic na tuzemském veterinárním poli přitom pokračuje, což potvrzuje i Gbelec z kliniky AA Vet. „Spojení v řetězci může snížit část nákladů v rámci vyšší ekonomické síly při vyjednávání o cenách s dodavateli. I my jsme byli osloveni několika subjekty. Zatím si ale chceme podržet samostatnost,“ říká.

Pes v bahenní lázni

Vedle dvou klíčových a ekonomicky nejvýnosnějších pilířů byznysu kolem domácích zvířat se rozrůstá také řada podnikatelů ve službách. Zmapovat ovšem objem peněz, které za ně chovatelé utratí, s ohledem na roztříštěnost a velké množství drobných podnikatelů, kteří v nich působí, je prakticky nemožné.

Nedostatek na trhu panuje například u psích hotelů. „Zájem o můj psí hotel od roku 2022 stabilně roste. Průměrná obsazenost je přes 90 procent,“ říká provozovatelka hotelu Tlapkoland nedaleko Benešova Lucie Žáková. Plno bývá podle ní pravidelně v době prázdnin, o Vánocích a na Silvestra a o státních svátcích. „Nejnižší obsazenost je v listopadu,“ dodává. V Tlapkolandu majitelé psů platí od 700 do 1500 korun za den podle velikosti psa. Specialitou jejího hotelu je, že neubytovává psy v kotcích a věnuje se „hostům“ individuálně.

Chovatelé, kteří nechtějí zvíře přesunovat do dočasného ubytování, si zase oblíbili takzvaný „pet‑sitting“, tedy pečování především o kočky v jejich domácím prostředí. Vedoucí agentury Meow‑sitting Simona Kuncová zaměstnává až 25 kočičích chův, které docházejí během dovolené majitelů krmit kočky přímo do domů. „Během letní sezony obsloužíme až 80 klientů za měsíc, v nejslabších měsících, kterými zpravidla bývají listopad a leden, to může být třeba jen 20 klientů,“ popisuje vytíženost agentury.

Zatímco dříve spočívala „kosmetická“ péče o psy většinou jen v občasném stříhání, dnešní salony pro domácí zvířata nabízejí také služby blížící se těm lidským. Stříhání sice táhne i dál nejvíc, někteří majitelé dopřávají svým mazlíčkům téměř lázeňské procedury. „Velmi populární jsou například hydratační a regenerační kúry, které pomáhají při kožních problémech nebo lámavosti srsti. Stále častěji si klienti objednávají také balíčky, které zahrnují celkovou úpravu i wellness procedury,“ popisuje manažerka salonu Pets & SPA Grooming studio Jana Boronina. Zákazníci v salonu podle ní obvykle utratí mezi 1,5 až dvěma tisíci, v případě lázeňských procedur ale ještě více. A kolik vybudování wellness pro psy stojí? „Počáteční investice do otevření profesionálního grooming salonu pro domácí zvířata se obvykle pohybují od 400 tisíc do milionu korun, podle rozsahu projektu. Nejvíce stojí rekonstrukce a vybavení prostor, nákup kvalitních strojků, van, sušičů a dalších technologií, dále počáteční zásoby kosmetiky,“ popisuje Boronina.

Stále větší ochota lidí utrácet za zvířata ovšem přilákala do oboru i „podnikatele“, kteří chtějí hlavně snadno vydělat. „Za posledních pár let vzniklo mnoho psích salonů, které postrádají kvalitu,“ tvrdí provozovatelka salonu Dogs Club Barbershop Eva Friedlová. Není pak podle ní výjimkou, že její klienti dají přednost levnější konkurenci kvůli úspoře pár stokorun, aby se po čase vrátili se zvířetem třeba s poškozenou srstí.

Populární jsou u chovatelů také služby expertů, kteří se starají o duševní zdraví psů a koček. Například psí psycholog Pavel Bradáč ročně řeší stovky případů agresivních psů nebo zvířat se separační úzkostí a dalšími psychickými problémy. I v této oblasti se ale vyrojili „experti“, po kterých pak Bradáč musí napravovat škody. „Už se mi stalo, že jsem byl i dvanáctý trenér v řadě. Dával jsem dohromady i psy, jejichž majitelé zaplatili desítky tisíc a v lepším případě nedošlo k žádné změně, v horším se z neposlušného psa stal agresivní,“ popisuje psí psycholog.

Pojištění i diamanty z popela

Lukrativního segmentu byznysu s mazlíčky si už před lety všimly také finanční instituce, které přišly s pojištěním psů. Přestože rostoucí náklady na veterinární péči motivují stále více chovatelů ke sjednání pojištění, za které v průměru utrácí několik stovek měsíčně, stále je pojištěn jen nepatrný zlomek domácích zvířat. Například Generali Česká pojišťovna hlásí přes 20 tisíc uzavřených smluv, Česká podnikatelská pojišťovna pak 10 tisíc. Další jednotky tisíc jen během letoška, kdy produkt zavedla, uzavřela Direct pojišťovna.

Do výčtu byznysu kolem domácích mazlíčků zbývá ještě poslední služba, kterou mohou chovatelé poskytnout – pohřeb či kremace. „Zájem o kremaci zvířátek za posledních 10 let, kdy se začal náš obor zvířecího pohřebnictví rozvíjet, mírně roste,“ říká ředitelka Krematoria zvířat Praha Kateřina Prošková. Firma funguje 10 let, je s pobočkami prakticky po celém Česku a druhým zvířecím krematoriem v Ostravě v současnosti největší na tuzemském trhu a její služby využije několik tisíc majitelů zvířat ročně.V průměru za služby utratí kolem šesti tisíc.

I v případě rozloučení s psy či kočkami je přitom škála služeb široká. Základem je vyzvednutí zvířete a převoz do krematoria. „Při převzetí zvířátko obdrží kremační kamínek s unikátním kódem, který je pro majitele zvířátek garancí, že dostanou v urničce popel pouze svého zvířátka – kamínek je totiž u zvířátka neustále, i při samotném zpopelnění,“ popisuje Prošková. Majitel si může objednat pamětní předměty jako otisk tlapky nebo diamant vyrobený z popela zvířete. K dispozici je i obřadní síň, či dokonce možnost sledovat průběh samotného zpopelnění. O rozloučení v obřadní síni je ovšem zájem minimální – využívá ho asi pět procent zákazníků a sledování žehu ještě méně.