Naši předkové mohli získat cukry jen v omezeném množství – ze zralého ovoce nebo z medu divokých včel. Když se ke zdroji dostali, získali evoluční výhodu. Dotyčný měl najednou dost energie na rychlý lov nebo obranu před predátorem. S průmyslovou výrobou cukru vzrostla jeho dostupnost a z výhody se začala stávat past. Chuťové buňky jazyka jsou vysoce citlivé na sladkou chuť a v mozku vyvolává konzumace cukru velice příjemné pocity. Když má člověk tu možnost, chce zpravidla jíst sladkého více a více. Přibývá tak na váze a ohrožuje své zdraví.
Experimenty Serge Ahmeda z francouzského centra CNRS před časem ukázaly, že na sladkém může vzniknout za určitých okolností ještě silnější závislost než na kokainu. K největšímu zlomu tímto směrem došlo s nástupem a masovým rozšířením slazených nápojů. Jejich obliba rostla zejména v posledních dvaceti letech. „Cukr v koncentrované tekuté podobě se velmi rychle vstřebává do těla a vyvolává intenzivní metabolickou odpověď, která sama o sobě může vést například k rozvoji vysokého krevního tlaku,“ vysvětluje Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Zároveň cukr v tekuté podobě narušuje zubní sklovinu a výrazně přispívá ke vzniku zubního kazu. „Tekutiny také nevyvolávají pocit sytosti, nedochází tedy ke snížení příjmu energie z potravin. Sníme pořád stejně, ale k tomu ještě vypijeme sladký nápoj, což pak velmi výrazně přispívá k rozvoji obezity,“ doplňuje.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později