V úvěrových statistikách se začíná ukazovat nový trend: u věkové skupiny dlužníků, kteří mají největší objem hypoték, roste také objem spotřebitelských úvěrů. Ukazují to statistiky z registrů bankovních a nebankovních úvěrů, které si HN vyžádaly.
Pokud by se přitom plátci hypoték dostali ve větší míře do spirály problémů se splácením, mohlo by to narušit stabilitu celého bankovního sektoru. Česká národní banka (ČNB) už proto s předstihem zpřísnila svá doporučení pro trh s půjčkami.
Z dat od úvěrových registrů vyplývá, že ve věkové skupině 35 až 54 let loni rostly úvěry rychleji než v letech předtím – týká se to jak dlouhodobých úvěrů, tak ale i těch krátkodobých. U nich je dokonce meziroční dynamika nárůstu největší od roku 2010.
„Nejrychleji roste jejich objem u lidí, kteří si brali dlouhodobé úvěry na bydlení. Sice jsou v produktivním věku, vydělají si na splátky, ale jejich zvýšení v důsledku refixace a nárůstu úrokových sazeb na ně vytváří tlak,“ komentuje to Jiří Rajl, výkonný ředitel společnosti Czech Non-Banking Credit Bureau (CNBCB). Ta provozuje bankovní a nebankovní úvěrový registr, do kterého nahlížejí poskytovatelé půjček, když prověřují úvěruschopnost klienta.
Důvodů může být víc. ČNB si už loni všimla, že spotřebitelské úvěry se zčásti používají k financování bydlení. Buď tam, kde banka nechce klientovi na hypotéku půjčit tolik, kolik by chtěl, nebo pro složení požadovaných vlastních zdrojů. Tím, že dlužník peníze „pokryje“ z krátkodobého úvěru, jde proti předchozím doporučením, která mají celý bankovní systém chránit před tím, aby se příliš mnoho lidí nedostalo do problémů se splácením.
S účinností od letošního dubna proto centrální banka přitvrdila. „Mimo jiné doporučujeme bankám, aby ověřovaly, že úvěry na spotřebu neslouží k financování vlastních zdrojů pro souběžně sjednávané hypoteční úvěry,“ zdůrazňuje mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí.
Lidem s hypotékami či úvěry ze stavebního spoření by také neměly banky poskytovat spotřebitelské půjčky se splatností delší než osm let.
Zatím jde ale pouze o doporučení, žádný problém na trhu centrální banka v tuto chvíli nevidí a situace je pod kontrolou. „Banky jsou obezřetné, aby klienta nepředlužily, včetně případů, kdy by si lidé brali oba úvěry v relativně krátkém čase po sobě,“ dodává Krejčí.
Popsané pohyby na trhu každopádně potvrzují i lidé z branže. „Bance se vlastní peníze na účtu neprokazují, chce vidět potvrzení z úschovy, kolik bylo zaplaceno za koupi nemovitosti,“ říká specialista na financování investorů do nemovitostí Matěj Lukucz z firmy Richway. Lidé si tak vezmou hypoteční úvěr, a než ho začnou čerpat, doplní peníze ze spotřebitelské půjčky. „Někdy se ale banky dívají před čerpáním do registru dlužníků, jestli se tam neobjevilo něco nového. A když to neodpovídá původní kalkulaci bonity, chtějí to odstranit,“ vysvětluje.
Rostoucí zadlužování „hypotekářů“ spotřebitelskými úvěry v minulém roce ale mohlo podle ekonoma Komerční banky Kevina Tran Nguyena zčásti odrážet také vyšší zájem o investiční hypotéky. „Může se jednat o efekt předzásobení, než od letošního dubna ČNB zpřísnila doporučení, a také o snahu části domácností sjednat si financování ještě před plným promítnutím vyšších úrokových sazeb v souvislosti s blízkovýchodním konfliktem,“ spekuluje.
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka si ČNB uvědomuje potenciální problém. „Lidé vnímají, jak rychle se v čase zdražují nemovitosti, a snaží se k nim dobrat kvůli bydlení i třeba jako k „zaručené“ investici. Spotřebitelský úvěr se jeví jako možnost, i když dražší,“ domnívá se.
Nemusí přitom jít jen o případy, kdy by zájemce kvůli nedostatku vlastních prostředků na hypotéku nedosáhl. Podle finančního specialisty Vojtěcha Sokola některé banky z obezřetnosti motivují klienty, aby si na koupi nemovitosti obstarali co nejvíc vlastních peněz. Podle závazných pravidel například banky půjčí lidem do 36 let na 90 procent hodnoty nemovitosti, ale když to bude jen na 80 procent, nabídnou jim lepší úrok. „Je pro ně pak výhodnější mít k dispozici 20 procent částky. Takže půjčí rodina, klient prokáže a pak vrátí a na úhradu kupní ceny si vezme spotřebitelský úvěr,“ popisuje Sokol.
Podle něj banky už dnes dokážou nabídnout v akcích spotřebitelský úvěr s úrokovou sazbou podobnou jako u hypoték, nebo jen mírně vyšší. Navíc je snazší a rychlejší takové peníze získat.
„Kdybych chtěl dodatek k hypotečnímu úvěru například na zelené technologie, trvá to déle a riskuji, že mi banka zhorší podmínky. Spotřebitelský úvěr si můžu naklikat v aplikaci, podepsat na dálku a do druhého dne mám peníze na účtu,“ vysvětluje Sokol s tím, že se podmínky liší banka od banky a záleží na bonitě klienta.
Spotřebitelský úvěr se využívá také jako řešení tam, kde lidé na hypotéku pořídili nemovitost k rekonstrukci a financování začne drhnout. „Uvolňování částky určené na opravy totiž probíhá postupně a je třeba vždy přizvat odhadce, který ověří, zda hodnota zastavené nemovitosti v průběhu prací neklesá, což se ale dít může,“ vysvětluje Matěj Lukucz z Richway. Aby pak stavitel najednou nezůstal bez peněz a mohl pokračovat s dílem, je podle něj snazší si vzít k hypotéce i krátkodobý úvěr, pořídit za něj celou rekonstrukci, teprve pak přizvat odhadce, peníze z hypotéky dočerpat a uhradit z nich zmíněnou půjčku.
Pokud vás zajímá investování do nemovitostí, můžete si poslechnout analýzy v podcastu Money Penny. Naposledy jsme se skutečným rentiérem řešili, jak je to v realitě s investováním do nemovitostí. Můžete se také připojit k investiční komunitě Hospodářských novin a podcastu Money Penny na Facebooku nebo Discordu, kde o realitním trhu nebo hypotékách diskutujeme.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jitka Vlková



