Aktuální číslo časopisu Ekonom
Radek NovotnýOsm miliard. Koncem loňského roku dosáhl počet obyvatel planety dalšího významného milníku. V roce 2050 už s námi bude osud Země sdílet téměř deset miliard souputníků. Dramatický nárůst počtu světové populace z minulého století sice zpomaluje, to se ale netýká nejchudších částí světa, zejména Afriky. Právě tyto regiony nejvíc postihují klimatické změny, nedostatek jídla a peněz na jeho pořízení. Přestože ze statistického pohledu má planeta jako celek potravin dostatek, počet lidí trpících hladem v posledních letech opět roste, a to včetně Evropy. Tento vývoj lze ovšem zvrátit.
Exploze v Africe
I letošní rok čeká planetu jeden významný populační milník. Čínu přeskočí podle údajů OSN na pozici nejlidnatějšího státu světa Indie. Právě v jižní Asii a ještě více v Africe se bude populace zvyšovat v příštích dekádách nejvíc. Přes polovinu předpokládaného nárůstu se bude v příštích 30 letech soustředit v osmi zemích – v Demokratické republice Kongo, Egyptě, Etiopii, na Filipínách, v Indii, Nigérii, Pákistánu a Tanzanii. Z jednotlivých světadílů se pak v tomto časovém horizontu rozroste zdaleka nejvíc Afrika, a to o 71 procent na 2,5 miliardy obyvatel. Počet Evropanů naopak do roku 2050 klesne o pět procent na 704 milionů. Nejlidnatějším světadílem bude v polovině tohoto tisíciletí stále Asie s 5,3 miliardy lidí.
Vrcholu by světová populace měla dosáhnout v roce 2086, kdy má planetu podle propočtů obývat 10,4 miliardy lidí. Ovšem ani toto množství by nemělo být problém nasytit. Podle Tomáše Maiera z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity je planeta nyní teoreticky schopná uživit i 12 miliard lidí. Otázka ovšem je, jestli toho bude schopná i koncem století.
Podíl lidí trpících nedostatkem stravy se přitom v minulých desítkách let pozvolna snižoval a v roce 2017 dosáhl 8,2 procenta, tedy kolem 620 milionů. Od té doby ale začal opět mírně růst. Problém pak vyostřila pandemie covidu, kvůli které se zasekla globální distribuce zboží a od přelomu let 2020 a 2021 začaly výrazně růst ceny potravin. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace se tak předloni zvýšil na světě počet lidí, kteří chodí pravidelně spát hladoví, na 828 milionů, což je přes 10 procent obyvatel planety. Navíc podle portálu Our World in Data si v roce 2020 přes 40 procent lidí nemohlo dovolit zdravou stravu.
Současných osm, ba ani 10,4 miliardy lidí na předpokládaném vrcholu populačního růstu v roce 2086 neznamená, že Země překročila únosnou kapacitu.
K pandemii covidu se pak loni přidala další krize – ruská invaze na Ukrajinu. Obě tyto země jsou významnými exportéry základních potravinových komodit, zejména obilnin a oleje. Například na vývozu pšenice má Rusko spolu s Ukrajinou globálně podíl 23 procent, a na exportu slunečnicového oleje dokonce 64 procent. Největší podíl své spotřeby dovážejí z Ukrajiny a Ruska africké a blízkovýchodní státy. Třeba v Ugandě to bylo podle údajů z roku 2019 téměř sto procent spotřeby pšenice.
Vývoj světových cen potravin
Organizace spojených národů se tak opět vzdaluje od svého cíle ukončit do roku 2030 na světě hlad a potravinovou nejistotou. Podle jejího odhadu bude tomuto problému za sedm let stále čelit 670 milionů lidí.
Největší potravinové krizi na úrovni hladomoru čelí nyní Etiopie, Jemen, Súdán, Nigérie a zejména Somálsko. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) je tato východoafrická země postižena obrovským suchem, protože v posledních pěti letech tam prakticky nepršelo, ale také občanskou válkou a prudkým nárůstem cen potravin.
Rekordní ceny za jídlo
Ceny potravin začaly podle indexu organizace FAO po desítkách let klidu výrazněji růst po roce 2007. Jak vysvětluje agrární analytik Petr Havel, mezi faktory, které k tomu přispěly, patří například napětí mezi nabídkou a poptávkou, protože na světě přibývají lidé rychleji, než se zvyšuje zemědělská produkce. Navíc v dříve chudých ekonomikách, kterým se nyní daří růst, začali jíst lidé více potravin, zejména těch dražších a dříve nedostupných.
Vývoj cen potravin a celkových spotřebitelských cen v Česku
Na nejvyšší úroveň pak potraviny podražily podle zmíněného indexu organizace FAO loni po startu invaze na Ukrajinu. V březnu se ceny zvýšily meziročně o více než třetinu na dlouhodobě rekordní hladinu. Poté se koncem minulého roku ceny opět snížily na úroveň roku 2021. Svou roli sehrálo částečné odblokování ukrajinského exportu, ale především opadnutí paniky. „Například ceny obilovin svého vrcholu dosáhly koncem května, a když prvotní psychologický šok odezněl, začaly klesat,“ říká Maier z České zemědělské univerzity.
Ceny komodit a potravin ale zůstaly vysoké, a v Evropě dokonce nepřestaly růst. V Evropské unii se totiž zvýšily ceny zemědělských vstupů, jako jsou hnojiva, krmiva nebo energie. Loni ve třetím čtvrtletí to bylo meziročně o 35 procent, podobné tempo růstu cen vykázala i zemědělská produkce. Projevila se v tom velká závislost na ruských energetických zdrojích, které v Evropě po vypuknutí konfliktu podražily násobně. Potraviny tak táhly nahoru inflaci, například v Česku loni v listopadu podražily o 26 procent. „Energie jsou výrobním faktorem pro veškerá odvětví. Pro potravinářství jsou ale důležitější, protože tento obor je energeticky poměrně dost náročný,“ říká Maier.
Přestože je Evropa ve většině oblastí zemědělské produkce soběstačná, a dokonce část vyváží, i zde narostl počet lidí, kteří nemají dost peněz na potraviny. Ze sociologického výzkumu společnosti PAQ Research vyplývá, že téměř čtvrtina českých domácností v závěru loňského roku zažila nedostatek potravin, jelikož jim chyběly peníze na jejich nákup. „To naznačuje, že problém nedostatku potravin, či ještě lépe nedostatku kvalitních a nutričně vhodných potravin, je i v rámci jedné z nejbohatších částí světa větší, než se může zdát,“ říká Jan Vávra ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Také třeba ve Velké Británii část obyvatel nemá dostatek peněz na jídlo. „Jsou místa, kde děti ráno ve škole dostanou snídani, protože jsou hladové,” popisuje Petr Jehlička ze Sociologického a Etnologického ústavu Akademie věd. Britský šéfkuchař a televizní celebrita Jamie Oliver proto bojuje za to, aby se peníze získané prostřednictvím takzvané daně z cukru použily na rozšíření bezplatného školního stravování.
Nerovnoměrná spotřeba i obchod
Paradoxně ještě výraznějším potravinovým problémem západních zemí je rostoucí obezita. Právě na boj s ní původně v roce 2018 zaměřila britská vláda peníze získané z daně za nealkoholické nápoje s vysokým obsahem cukru.
Podíl Ukrajiny a Ruska na světovém exportu vybraných zemědělských komodit (v %)
Spotřeba potravin je po světě rozložená velice nerovnoměrně. Obyvatelé Severní Ameriky a Evropy zkonzumují průměrně o třetinu více jídla než Afričané. Západ navíc potravinami značně plýtvá. Například v USA se podle amerického ministerstva zemědělství vyhodí přes 30 procent dodávek jídla.
„Potravinový problém nevyřešíme jen tím, že budeme produkovat víc. Potraviny existují, ale nejsou vždycky na správném místě a u lidí, kteří je potřebují,“ říká Jehlička. Podle něj tuto nerovnoměrnost způsobuje mimo jiné i to, že roste míra kontroly potravinového systému stále menším počtem korporací, jako jsou producenti chemikálií, hnojiv, osiv nebo obchodní řetězce, což snižuje konkurenci a tlačí na ceny.
Jak vysvětluje ekonom Maier, zemědělec má obvykle z celého dodavatelského řetězce potravin nejmenší zisk. V chudších zemích světa, na které nejvíc dopadají vysoké ceny jídla, přitom pracuje největší podíl lidí právě v zemědělství. To přispívá k nižší kupní síle tamních obyvatel.
Dopady klimatických změn
Zemědělství a produkce potravin se také potýkají s klimatickými změnami. „Vliv na produkci je převážně negativní,“ říká Josef Soukup, děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity. Podle něj klimatické změny nejvíce dopadají na chudší země, které nemají dostatek know‑how a technických prostředků na zmírnění důsledků.
K emisím skleníkových plynů přitom západní státy přispívají mnohem více než rozvojové oblasti světa. Podle analýzy Stockholmského institutu pro životní prostředí a organizace Oxfam vytváří nejbohatší procento populace Země více než dvojnásobek emisí oproti nejchudší polovině lidstva.
Vývoj cen zemědělských vstupů a produktů v EU
Jak dodává Soukup, celému světu postupně hrozí vyčerpávání nalezišť fosforečných a draselných hnojiv a půdní zásoby živin, problém je také úbytek a degradace zemědělské půdy kvůli erozi, zasolení, ale i zástavbě. Podle Jehličky přestane být při stávajících klimatických změnách a intenzivním způsobu zemědělství s přehnaným využíváním chemikálií část zemědělské půdy za 60 let úrodná a nebude umožňovat produkci potravin. Projekt Our World in Data udává, že životnost 16 procent zemědělské půdy je nižší než sto let. Vědci proto navrhují řadu opatření, jak se těmto rizikům bránit a jak zvýšit dostupnost potravin i v rozvojových zemích.
Jak z toho ven
Mezinárodní tým více než třiceti badatelů doporučuje v článku, který vydal časopis Nature Sustainability, vytvoření nového modelu trvale udržitelného zemědělsko‑potravinového systému. Prostředkem má být například vyšší důraz na regeneraci půdy místo maximálního vytěžování zdrojů, snížení spotřeby masa nebo snížení ztrát zemědělské produkce.
„V chudých zemích je třeba problém v tom, že se mnoho vyprodukovaných potravin zkazí, protože sklady nejsou na dostatečné úrovni, nemají chladicí zařízení a další technologie. Je potřeba tam dobudovat infrastrukturu,“ říká Jehlička ze Sociologického a Etnologického ústavu, který byl součástí zmíněného mezinárodního vědeckého týmu.
Prostředkem k udržitelnosti zemědělství a zachování kvality půdy by podle něj také mohl být nárůst podílu drobných farmářů a zahrádkářů na zemědělské produkci. To je například v Česku velice oblíbené a během pandemie covidu stoupl podíl populace, která se věnuje pěstování na zahrádkách, ze 40 na 50 procent.
V řadě zemí Evropy nebo Jižní Ameriky drobní pěstitelé dodávají do sítí veřejného stravování, typicky do školních jídelen, ale také do kantýn některých firem. To je součástí další důležité změny, kterou podporuje i Evropská komise v rámci strategie Farm to Fork, česky z farmy na vidličku – zkracování potravinových dodavatelských řetězců.
Očekávaný vývoj populace na Zemi (v mil. obyv. k 1. 1. daného roku)
Podle Soukupa je zřejmé, že se řada regionů světa nemůže dále spoléhat na dovoz potravin a musí hledat cesty k vyšší soběstačnosti. K tomu bude potřeba zvýšit hlavně v chudších regionech efektivitu zemědělství, a to zejména zaváděním nových technologií a postupů.
Podle Billa Gatese problém hladu ve světě nejspíš nelze vyřešit úplně, určitě ne dary potravinové pomoci. Jediná cesta jsou inovace.
Jak říká agrární analytik Havel, vedle genetické modifikace se ve světě – kromě Evropy – stále více prosazuje také rychlejší forma šlechtění nových plodin, která využívá přímou editaci genů. V konvenčním šlechtitelství trvá několik let, než se danou vlastnost pomocí křížení podaří přenést mezi dvěma odrůdami. V laboratorních podmínkách je to s pomocí editace DNA možné udělat v rámci jedné generace dané plodiny.
Podle Soukupa jsou nové odrůdy získané moderními biotechnologickými metodami bezpečné a ve světě se stávají standardem. Usnadňují pěstitelům ochranu proti plevelům, chorobám a škůdcům, některé jsou tolerantnější vůči suchu či horším podmínkám při skladování.
Vyvíjejí se také víceleté obiloviny, které se nemusí každý rok znova sít. Tím by se ušetřila část nákladů a mohla by se snížit cena produktů. Slibně vypadá vývoj takové rýže v Číně.
Bill Gates, zakladatel Microsoftu, filantrop a spolupředseda nadace zaměřené na snížení chudoby ve světě, uvedl na svém blogu, že problém hladu ve světě nejspíš nelze vyřešit úplně, určitě ne dary potravinové pomoci; jedinou cestou jsou inovace. Vedle šlechtění nových plodin je podle Gatese řešením i specializovaný software, který umí díky využití umělé inteligence určit optimální odrůdy rostlin pro konkrétní místa nebo včas varovat farmáře před zvýšeným rizikem znehodnocení úrody chorobami a škůdci.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
