Dodavatelské řetězce se zotavují z covidu. Věstí to brzký příchod recese

V době pandemie zpřetrhané dodavatelské řetězce se opět dostávají do formy. A to i přes trvající válku na Ukrajině. Naznačuje to řada ekonomických ukazatelů. Například po dvou letech od vypuknutí pandemie covidu výrazněji klesají rekordně vysoké ceny námořní dopravy, dolů jde i cena řady surovin nebo čipů, opět se rozjíždí čínský export. Na to pozitivně reaguje také index GSCPI Federální rezervní banky v New Yorku, který monitoruje tlak na globální dodavatelské řetězce. Paradoxně je to ale předzvěstí negativního vývoje světové ekonomiky. Dodavatelským řetězcům se totiž do značné míry ulevuje kvůli klesající poptávce.

Pozitivní šok je pomalejší

Zprůchodnění zablokovaných dodavatelských řetězců potvrzují i výrobci. „Dodávky materiálů se obecně zlepšily, neřešíme již situace jako před několika měsíci, kdy některé materiály nebyly vůbec k dispozici, a proto byla přímo ohrožena výroba,“ říká třeba Martin Dozrál, generální ředitel producenta interiérových dveří Solodoor.

Podle poradenské firmy Drewry loni o 13 procent narostla světová zásoba kontejnerů. Ty od poloviny roku 2020 citelně chyběly, což byl jeden z původců narušení dodavatelských řetězců.

Cena roste vždycky následkem negativního šoku rychleji, než následkem pozitivního šoku klesá.

Cena za námořní přepravu velkého kontejneru se podle globálního ukazatele Freightos Baltic Index nyní pohybuje kolem 6300 dolarů. Přitom v září 2021 dosáhla více než 11 tisíc dolarů. Stále je to ale více než čtyřnásobek cen před pandemií covidu. „Cena roste vždycky následkem negativního šoku rychleji, než následkem pozitivního šoku klesá. Návrat k normálu tak bude mnohem pomalejší,“ vysvětluje Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční společnosti Natland. I tak je pokles ceny za námořní přepravu kontejnerů významný, protože po moři se přepravuje přes 90 procent světového obchodu.

K poklesu námořních sazeb přispělo podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška odblokování většiny čínských přístavů, které byly ochromené kvůli nulové toleranci tamních úřadů při objevení nákazy covidem. Další příčinou je pak snižující se poptávka po zboží v řadě lokalit světa a tím i po jeho výrobě.

Infografika

Zvětšit přes celé okno

Boom prodeje se mění v útlum

Podle poradenské firmy Sea‑Intelligence v květnu klesla celosvětová poptávka po námořní přepravě čtvrtý měsíc v řadě, meziročně to bylo o tři procenta. Na transpacifických linkách je poprvé od poloviny roku 2020 využitá kapacita lodí pod 90 procenty a na trasách mezi Asií a Evropou je zpět pod 80 procenty. Boom prodeje spotřebního zboží, který odstartoval ekonomické oživení po opadnutí nejhorších vln pandemie, tak střídá útlum.

Americká federace maloobchodníků NRF očekává v druhé polovině roku další meziroční snižování importu zboží do Spojených států. Obchodní organizace Spojených národů UNCTAD předpokládá, že globální obchod bude po zbytek roku postižen inflačními tlaky a menší chutí i možnostmi spotřebitelů nakupovat.

V Česku se v květnu maloobchodní tržby meziročně snížily o sedm procent a meziměsíčně o 2,3 procenta. „Lidé začínají propadat špatné náladě, což se projevuje poklesem tržeb obchodníků. Kvůli prudkému zdražování roste zájem o akční nabídky a nejlevnější varianty produktů. Navíc se zvyšuje počet lidí, kteří si před výplatou nemohou koupit vůbec nic,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Druhá polovina letošního roku bude téměř jistě ve znamení setrvalého poklesu tržeb v maloobchodu,“ myslí si Miroslav Novák, analytik finanční společnosti Akcenta.

Infografika

Zvětšit přes celé okno

Výrobci bez nových zakázek

Kvůli poklesu poptávky po zboží se snižuje i výroba. Jak uvádí analýza The Wall Street Journal, nižší množství objednávek pociťují továrny v Asii, Evropě i Americe. Na to ukazuje i index nákupních manažerů S&P Global PMI. Ten se v červnu dostal pod 50bodovou hranici, což signalizuje nižší množství objednávek nových zakázek a zhoršený výhled výroby například ve Spojených státech, Tchaj‑wanu, eurozóně nebo také v Česku.

V tuzemsku sice v květnu průmyslová produkce po předchozích poklesech vzrostla meziročně o více než tři procenta, přičemž k oživení došlo hlavně díky výrobě v automobilovém průmyslu. „To lze dát do souvislosti primárně se zlepšením situace v dodavatelských řetězcích, když automobilky byly v květnu schopné finalizovat výrobu,“ říká Novák. Podle něj ale nejsou vyhlídky průmyslové výroby ani po velmi solidních květnových číslech příliš optimistické. Růst průmyslové produkce dál potáhnou především starší zakázky, protože poptávka po nových začíná ochabovat.

To ostatně signalizuje právě zmíněný červnový index PMI pro Česko. „Poptávka prudce klesla tempem nevídaným od propadu během prvního lockdownu,“ uvedla Sian Jonesová, vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence.

Efekt skladového biče

Jelikož lidé přestávají nakupovat, zboží se hromadí ve skladech více než během pandemie covidu. Tehdy zákazníci nemohli utrácet za dovolené nebo restaurace, nakupovali tak ve velkém spotřební zboží. Jenže se zasekly dodavatelské řetězce a toky výrobků byly oproti dřívějšímu řádu nepravidelné a často opožděné. Výrobci i prodejci chtěli využít vysoké poptávky, proto se raději pojistili a investovali do nových skladů a větších zásob zboží. Vytvořili tak ideální podmínky pro takzvaný efekt biče.

Ten popisuje stav, kdy dojde ke skokovému zvýšení poptávky u prodejce a každá další část dodavatelského řetězce od velkodistributorů přes výrobce zboží až po producenty dílů raději k objednávce přihodí pár kusů navíc jako nárazník pro případ výpadku.

Nyní ale poptávka po zboží opadá, to se tak ve skladech hromadí a vysoké náklady ukrajují firmám marže. Nadbytečné zásoby jsou problémem řady společností od obchodního řetězce Walmart přes výrobce hraček Hasbro po slovenský e‑shop Dedoles.

Infografika

Zvětšit přes celé okno

Jak vysvětluje pro týdeník Ekonom Peter Edlund, viceprezident poradenské společnosti TrueCommerce, firmy nepočítaly s takovým poklesem poptávky. Valná část spotřebitelů se zaměřuje pouze na nezbytné zboží.

Dokud byly úrokové sazby nízké, nebyl podle ekonoma Sobíška problém půjčovat si peníze na vysoké zásoby. V čase rostoucích úroků se to ale firmám značně prodražuje. Sobíšek proto předpokládá, že nyní začnou zásoby na skladech klesat, což dál uvolní zablokované dodavatelské řetězce.

Obchodníci s takovým poklesem poptávky nepočítali. Valná část spotřebitelů se zaměřuje pouze na nezbytné zboží.

Podle Edlunda bude teď docházet k výprodejům nadbytečných zásob. Z toho budou těžit zejména diskontní prodejci. Zároveň se ale obchodníci už nyní musí připravovat na další předvánoční sezonu. A jak Edlund dodává, zejména podniky, které nadhodnotily poptávku na letošní jaro, by měly být s blížícím se obdobím zimních svátků ve svých prodejních prognózách poptávky konzervativnější.

Český obchodník s outdoorovým oblečením Alpine Pro zatím neměl s nadměrnými zásobami problém. Během úspěšné zimní sezony se mu podařilo zboží téměř vyprodat. Na jaře ale nakoupil hodně výrobků na další sezonu a šéf firmy Václav Hrbek tak očekává, že by ho příliš velké zásoby mohly dostihnout nyní. Podle něj může nadbytek zboží ve skladech obecně na trhu vést k větším výprodejům a slevovým akcím. To by mohlo otočit růst inflace obráceným směrem.

Suroviny zlevňují

Ke snížení tempa růstu inflace ve světě už přispívají klesající ceny některých surovin. Například ropa šla dolů z rekordních hodnot po jarní invazi Ruska na Ukrajinu pod psychologickou hladinu 100 dolarů za barel, cena mědi se propadla oproti maximům v březnu o 30 procent, cena pšenice spadla ve srovnání s květnem o 40 procent.

Klesají také ceny paměťových čipů, které se dnes používají v řadě elektronických přístrojů od aut přes telefony po lednice. Jejich nedostatek způsobil během pandemie výpadky výroby prakticky v celém světě. Podle výzkumné společnosti TrendForce se snížila během druhého čtvrtletí roku cena nejběžnějšího typu paměťových čipů o 11 procent a měla by klesat i nadále, stejně jako poptávka výrobců elektroniky. To přispěje k dalšímu uvolnění napětí v dodavatelských řetězcích.

Podle ekonoma Bartoně z Natlandu ale bude ještě chvíli trvat, než se levnější suroviny a díly propíšou i do finálních cen zboží a přispějí ke snížení inflace.

Infografika

Zvětšit přes celé okno

Z inflace do recese

Inflace trápí řadu zemí. Ve Spojených státech v červnu vyskočila na 40letý rekord 9,1 procenta, k podobnému vývoji dochází ve Velké Británii nebo v Evropské unii.

Jednu z nejvyšších inflací v unii má Česko, kde spotřebitelské ceny v červnu meziročně vzrostly o více než 17 procent. „Za inflaci můžou hlavně energie a potraviny. Je to i otázka míry konkurence. Dominance velkých zemědělských podniků je u nás při srovnání v rámci Evropské unie stále nebývalá,“ říká Bartoň. Podle něj se nízká míra konkurence ve výrobě potravin promítá i v českých obchodech, v nichž se oproti řadě jiných evropských zemí objevuje méně zahraničních výrobků. To v Česku zvyšuje i cenu jídla.

Tempo růstu cen stavebních a průmyslových výrobců, které naznačují budoucí vývoj cen zboží v obchodech, zpomaluje.

Meziměsíční tempo růstu inflace ale nyní začíná slábnout. A klesající poptávka by ji měla podle Sobíška z UniCredit Bank dál tlačit dolů. „Inflace se spraví, ale otázka je, jak rychle. Do hry budou vstupovat faktory, které jsou zásadní pro výrobní náklady a přitom těžko ovlivnitelné poptávkou, zejména ceny energií,“ dodává. Vývoj cen energií je ale zejména kvůli pokračující válce na Ukrajině těžko předvídatelný.

Nicméně tempo růstu cen stavebních a průmyslových výrobců, které naznačují budoucí vývoj cen zboží v obchodech, zpomaluje. To spolu s poklesem cen řady surovin ukazuje na to, že inflace kulminuje a bod zlomu se blíží. Ceny některého zboží by tak mohly podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka začít klesat.

„Tempo inflace zůstalo vysoké, ale opět zmírnilo, což naznačuje, že by růst mohl již dosáhnout vrcholu,“ myslí si také Sian Jonesová z S&P Global Market Intelligence.

Pokles cen surovin a další náznaky vrcholící inflace podle serveru Business Insider signalizují, že se obchodníci a investoři komodit zbavují, protože si myslí, že ekonomický růst se dramaticky zpomalí, nebo dokonce začne ekonomika klesat.

Bank of America například změnila předpověď mírného růstu ekonomiky země v letošním roce na mírnou recesi. Té se podle analýzy týdeníku Ekonom nevyhne ani Česko. Například hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář uvedl, že je jen otázka, jestli půjde o přechodnou záležitost, nebo vážnější problém. Začít by měla zejména v důsledku ochlazení spotřebitelské poptávky v druhé polovině roku.

A jak uvedl ekonom Mohamed El‑Erian pro CNBC, také ve Spojených státech je inflace zřejmě na vrcholu a začne klesat. „Problém ale je, že se snižující se inflací se růst ekonomiky pravděpodobně promění v recesi,“ uvedl El‑Erian a dodal, že globální ekonomika už výrazně zpomaluje.