Václav Hrbek: Zákazníci budou obracet každou korunu. Povede to k velkým výprodejům

Změnám životního prostředí se přizpůsobují nejen živočichové a rostliny, ale i firmy. Přední český obchodník s outdoorovým oblečením Alpine Pro, který odívá i olympioniky, se dlouho soustřeďoval na zimní vybavení. Kvůli oteplování klimatu se ale nyní razantně pouští i do letního zboží. Daří se mu například v prodeji slunečních brýlí, na trh uvedl novou značku městského oblečení, plánuje také prodej svých kol.

Loni měla firma miliardový obrat a na své poměry neobvykle vysoký zisk, i v letošním prvním pololetí se jí vedlo vcelku dobře. „Teď ale hledíme na podzim s velkými obavami,“ říká majitel Alpine Pro a šéf Retailové asociace Václav Hrbek. Firmy podle něj nyní trápí vedle drahých energií nebo dopravy především posilující dolar.

Přestože si oděvní podnik nechává stále více zboží vyrábět v Česku, většinu dál odebírá z Číny a Bangladéše, a to právě za dolary. Tam má i své kanceláře, dílny a zaměstnance. Ty využívá nejen k zajištění dodávek oblečení pro sebe, ale i pro konkurenty.

Řada západních firem teď přesouvá kvůli vysokým nákladům na dopravu a geopolitické situaci výrobu z Číny do bližších zemí. Vy jste o tom uvažoval už před lety, ale nestalo se. Proč?

Částečně se tak stalo. V Česku šijeme desítky tisíc kusů ročně. Mimochodem tady šijeme nejen doplňky, ale třeba i drahou položku – nanomembránové bundy. Výrobní náklady jsou ale stále úplně někde jinde než v Asii.

O kolik?

Jsou to násobky. Co se týče naší výroby bund v Česku, nejde jen o ušití, ale i materiál je odtud. Je to nanomembrána, kterou vymyslela Technická univerzita v Liberci. I když jsou tyto bundy velice drahé, tak se prodávají. Třeba Českému olympijskému výboru přišla myšlenka, že čeští vědci vymyslí nanomembránu a české ruce vytvoří materiál i ušijí výrobek, natolik zajímavá, že v těchto bundách jeli na poslední olympiádu do Pekingu i naši sportovci. Přitom právě Čína je hlavní světový dodavatel bund. Chtěli jsme tím ukázat, že jsme silný a šikovný národ.

Stále si ale necháváte hodně zboží vyrábět v Asii. Jaký je to podíl?

V Česku vyrábíme do 10 procent, zbytek v Číně a Bangladéši. Dřív jsme vyráběli ještě v Barmě, dnes Myanmaru, a Kambodži. Vždycky jsem tam sám cestoval, všechno kontroloval a učil je šít tak, jak potřebujeme. V zemích, kde se pro nás vyrábí, máme i své lidi. V Číně máme nastálo také Čechy, v Bangladéši zaměstnáváme místní management, který továrny kontroluje kvůli kvalitě, plnění časové osy výroby a dodržování etického kodexu. Udržovat to všechno i v dalších zemích bylo moc nákladné, takže jsme se rozhodli zůstat mimo Čínu jen v Bangladéši.

V Česku šijeme desítky tisíc kusů ročně. Výrobní náklady tu jsou ale stále úplně někde jinde než v Asii. Jsou to násobky.

Mění se nějak podíl zboží, které vyrábíte v těchto dvou zemích?

Čína byla vždycky větší, ale teď klesá a Bangladéš roste. Nyní objednáváme jarní kolekci na rok 2023. Zhruba polovina bude vyrobená v Bangladéši a polovina v Číně. U podzimní a zimní kolekce, což jsou složitější výrobky, bude zase podíl Číny větší.

V Asii si necháváte oblečení a další zboží vyrábět především externě, ale máte tam i vlastní provoz. Co má na starosti?

Původně to byla jen dílna na vzorky. Když tady vymyslíme design nebo novou technologii, uděláme k tomu manuál a pošleme to naší čínské dceři. Oni pak podle manuálu vyrobí prototypy, které tady otestují naši zaměstnanci, horští vůdci nebo jiní lidé, kteří se hodně pohybují  po horách.

Vy sám také testujete výrobky?

Také, třeba si v tom oblečení vlezu do sprchového koutu a vyzkouším, jestli voda proteče nebo ne. Dřív jsme pořádali i firemní výlety, kdy jsme vyrazili oblečení otestovat na Matterhorn, Mont Blanc nebo Monte Rosu.

V Číně tedy máte jen menší výrobu prototypů?

Původně to byla jen dílna na vzorky, potom jsme tam začali dělat menší série a dnes už se tam vyrábějí i větší série. Víceméně je to ale stále spíš dílna než továrna. Pracuje tam podle sezony mezi 15 a 25 lidmi.

Zimy už nejsou takové, jako bývaly. Letního a jarního oblečení prodáváme víc než před 20 lety a poměr vůči zimnímu oblečení se postupně srovnává.

V Číně i Bangladéši necháváte vyrábět zboží i pro jiné značky a některým oblečení i navrhujete. Jaké to jsou firmy?

Konkrétní značky jmenovat nemůžu, můžu jen říct, že jde o české firmy průřezově trhem.

Jsou mezi nimi i vaši konkurenti?

Ano. Na druhou stranu nikdy by mě nenapadlo, že třeba v Kolíně vznikne automobilka, ve které budou Toyota a Peugeot vyrábět společně auta v jedné továrně se stejným know‑how. Ale najednou se daly dohromady, aby ušetřily náklady. Na našem trhu je to stejné.

V Asii máme své lidi a jsme tam schopni vyrábět pro jiné značky zboží kvalitněji a možná i levněji, aniž by měly starosti a musely to řešit samy na dálku.

Není pro vaši konkurenci nebezpečné, že jim vidíte do výroby a dodávek zboží?

Konkurence je to jen částečně. Jsou mezi nimi i odběratelé, kteří si vytvořili svoji značku, ale prodávají trochu jiný sortiment než my. Teď třeba budeme pro jednu značku dělat rybářské oblečení.

Jsou mezi značkami, s kterými spolupracujete, i řetězce?

Ano, i řetězce. Ale trh je tak velký, že nehraje roli, že do části vidíme. Příliš to neřeší ani automobilky, kde je podstatně větší přidané know‑how než u oblečení nebo bot. Možná už jsme tak vyspěli, že si víc říkáme, že není tak důležité, jestli se nějaká drobná tajemství dostanou ven, ale spíš je důležité, že takové spojení dává ekonomický smysl. Na tuto myšlenku nás navíc přivedli Němci, kteří byli v Číně vedle nás v komerční zóně. Německé firmy si tak vzájemně pomáhaly a jejich partnerství fungovalo. Pak za námi jednou přišla firma, která v Česku prodává hračky, a ptala se, jestli nechceme zkusit spolupracovat a kontrolovat pro ni v Číně výrobu, když už tam máme své kanceláře a lidi. Tak jsme to rozjeli. Nebo za námi přišel klient a chtěl kladívka, tak jsme dovezli kladívka.

Myslíte horolezecká kladiva?

Ne, normální kladívka. Čas od času děláme i takovou službu. Teď třeba v Asii poptáváme solární panely. Je to úplně mimo náš obor, ale zákazník se nás na tento sortiment ptal, tak jsme ho dovezli. Teď je tady boom solárních panelů, tak si říkám, že bychom je mohli zkusit. Naše čínská kancelář sídlí zrovna v oblasti, kde jsou jejich výrobci. Klient si je nadefinuje a my mu panely přivezeme až k „vratům“. Je to ale zatím v počáteční fázi.

Teď hledíme na podzim s velkými obavami. Kousek od nás je válka, je tady vysoká inflace a především dolar stojí přes 24 korun.

Chcete solární panely vozit ve velkém?

To ne, spíš je to přilepšení k našemu hlavnímu byznysu, na který se soustřeďujeme. 99 procent je stále oblečení a obuv. Máme docela velký obrat a doteď jsme měli poměrně nezajímavý zisk. Během covidu jsme přemýšleli, co dělat navíc, aby ve firmě zůstalo víc peněz, ale nemuseli bychom na to vynakládat příliš úsilí. Když byly obchody zavřené, rozhodli jsme se, že spustíme náš multibrandový e‑shop SportTown.cz. Také jsme vymysleli druhou značku Nax, což je oblečení víc do města, ne tak funkční jako značka Alpine Pro.

„Přeprava kontejneru je pořád mnohonásobně dražší než před covidem, ale teď nás víc trápí dolar,“ říká Václav Hrbek, majitel firmy Alpine Pro.

Foto: Honza Mudra

Z hlediska prodejů je pro vás nejdůležitějším segmentem oblečení a vybavení na zimní sezonu, na druhou stranu klima se otepluje. Budete se proto víc zaměřovat na letní zboží? Je důsledkem těchto změn i uvedení zmíněné nové značky městského oblečení?

Ano, takhle na to reagujeme. Letního a jarního oblečení prodáváme víc než před 20 lety a poměr vůči zimnímu oblečení se postupně srovnává. Zimy už nejsou takové, jako bývaly. Lidé mají sice víc peněz a jezdí lyžovat do Alp, v Česku jsou vyspělejší technologie na zasněžování, ale dlouhodobě se nedá jít proti přírodě. Docela často chodím do volné přírody na běžky a skialpy. Když tam sníh nebude, prostě půjdeme na kola.

Ve vaší zasedačce je kolo se značkou Alpine Pro. Pouštíte se i do cyklo vybavení?

Během covidu byl nedostatek kol a bylo složité je sehnat, tak jsem si řekl, že je zkusíme. Zatím tady máme jen vzorek.

Jaké další zboží pro teplejší časy chcete prodávat?

Teď jsme docela úspěšně začali prodávat kolekci sportovních slunečních brýlí pod vlastní značkou. Obratově to sice není zatím zas tak zajímavé, ale vidíme, že by mohlo být.

Bavili jsme se o globálních dodavatelských řetězcích a stěhování výroby. Chystáte v tomto ohledu do budoucna nějakou výraznější změnu?

Nepřipravujeme razantní vstup do jiné země, ale pravda je, že někde vzadu přemýšlím, co může přinést válka na Ukrajině. Západní země blokují ruské komodity, tak si říkám, že co kdyby v Asii došlo k podobnému pnutí. V březnu jsem riziko, že se Čína víc přidá k Rusku a možná si začne něco dovolovat na Tchaj‑wan, vnímal víc než teď. Ale pořád uvažuju o tom, co by znamenalo, kdyby západní svět blokoval čínské zboží.

Pokud propouštění nastane, začnou se domácnosti chovat pragmatičtěji, a tím pádem začnou v našem segmentu utrácet méně.

Jak je to podle vás reálné a jak byste na to zareagovali?

Západní svět i Čína by na tom hodně tratily. Je to vidět i na Rusku, přitom Čína vyrábí pro svět daleko víc, než představují komodity z Ruska. Nedovedu si představit, jak strašný chaos a krizi by způsobilo, kdyby nechodily kontejnery se zbožím z Číny do Evropy nebo Ameriky. Myslím si, že Čína ani západní svět si to nemohou dovolit, přesto o tom pořád přemýšlím a říkám si, jestli by pro nás nebylo řešením ještě víc výroby v Bangladéši.

Strašný dolar

Předloni jste kvůli zavřeným obchodům stál u založení Retailové asociace, která za maloobchodní prodejce jednala s vládou o kompenzacích. Poslední čísla naznačují, že by se pandemie mohla opět rozjet. Jednáte s vládou, co by to pro vaše obchody znamenalo?

Zatím jsme s nikým nejednali. Pokud by byla třeba na podzim situace vážnější, jednat začneme. Ale covidem už jsme si nějakým způsobem prošli a neočekáváme, že by letos došlo k dramatické situaci. Také vláda říká, že nebude uzavírat obchody. Já bych tomu i věřil, i když pravda je, že minulá vláda to říkala také a pak jsme museli zavřít. Každopádně si myslím, že zákazníci budou chodit méně, a nám tím pádem budou klesat tržby.

Přestože v roce 2020 udeřila pandemie a museli jste část roku zavřít obchody, vaše firmy Alpine Pro a Alpine Pro Stores měly dohromady o něco vyšší zisk než o rok dřív. Čím to bylo?

Zavření obchodů nás dostalo do obrovských problémů. Kolekce tvoříme a objednáváme rok dopředu, takže manévrovací prostor, když se obchody zavřou, je malý. Nemůžeme na to reagovat úpravou kolekce. Proto jsme museli řešit skladování a financování, přitom dál platit mzdy a další náklady, i když nám vypadly příjmy. Říkal jsem si, že tady Alpine Pro za týden možná nebude. Nemohlo se ale cestovat, byly zavřené restaurace, přitom lidé dál dostávali mzdy, které neměli až tak za co utrácet. Když se v druhé půlce roku otevřely obchody, podzimní a zimní sezonu jsme měli tak silnou, že nám to finančně nahradilo zavřené jaro. To platí jak pro předminulý rok, tak pro ten minulý, kdy jsme si, pro mě překvapivě, vedli ekonomicky poměrně dobře. Měli jsme obrat necelou miliardu korun a zisk kolem 100 milionů. Ve srovnání s naším obratem nebývá profit zas tak zajímavý, tohle byla výjimka. Teď ale hledíme na podzim s velkými obavami. Kousek od nás je válka, je tady vysoká inflace, drahé energie. A především dolar stojí přes 24 korun. To je pro nás strašné.

Platíte v Asii v dolarech?

Ano, přitom dolar teď rychle posiluje, což má na náš hospodářský výsledek velmi neblahý vliv. Pravicová vláda teď bude podporovat obchodníky spíš méně, protože nebude chtít zadlužovat ekonomiku tak jako minulá vláda. Drahé energie vysají z firem i domácností miliardy a na ostatní věci samozřejmě zbyde míň peněz. Naše letošní první pololetí nedopadlo špatně, protože domácnosti ještě s úsporami nějak vydržely, nicméně míra spoření klesá a úspory se zmenšují. Teď jde o to, jak bude krize, která sem přichází, hluboká a jak domácnosti vydrží s tím, co si naspořily. Výhled je neveselý.

Jaký obrat máte letos v plánech?

Letos jsme měli naplánováno 1,25 miliardy korun, takže jsme měli jít obratově dost nahoru, ale nejspíš to bude zase kolem miliardy.

Cítíte už, že lidé začínají šetřit?

Co se týče online prodeje, dřív jsme v něm nebyli silní. Během covidu naše e‑shopové prodeje vylezly na pětinásobek roku 2019, ale letos je to zklamání – tržby spadly zhruba na polovinu minulého roku. Online trh je obecně ve velkých potížích.

Důležitější je pro nás ale kamenný prodej. V lednu jsme měli oproti plánu propad o 25 procent, což jsou pro nás jako pro značku, která se zaměřuje na zimu, velká čísla. V tu dobu lidé začali hodně řešit zdražování energií, navíc byl teplý leden. Během následujících měsíců jsme ale tuto velkou ztrátu dohnali a teď máme propad oproti plánu už jen asi šest procent. Třeba během samotného června máme ve srovnání s rokem 2019 13procentní nárůst. To jsem nečekal. Nezaměstnanost je pořád nízká, takže podniky na tom ještě nejsou špatně a zatím nepropouští. Pokud propouštění nastane, začnou se domácnosti chovat pragmatičtěji, a tím pádem začnou v našem segmentu utrácet méně.

Zákazníci budou nyní obracet každou korunu. To může obecně vést k větším výprodejům a slevovým akcím.

Jak jste promítli zvýšené náklady na dopravu, skladování nebo mzdy do cen vašeho zboží?

Samozřejmě jsme museli o něco zdražit. Dosud to zákazníci tolik neřešili, ale myslím si, že teď to začnou řešit víc.

Jak se nyní vyvíjí ceny dopravy z Asie?

Přeprava kontejneru stála během pandemie i 22 tisíc dolarů, teď je to zhruba polovina. To je ale pořád mnohonásobně víc než před covidem.

Lodě se během posledního roku hodně zpožďovaly, zejména v přístavech. Už se to zlepšilo?

Ne. Loď, která jezdila do Hamburku měsíc, jezdí teď tři měsíce. Rejdaři říkají, že jsou fronty v přístavech. Spíš mi to ale přijde jako kartelová hra. Myslím si, že tam volný trh a soutěž nefungují úplně dobře.

Když pak jedna z položek, z kterých se zboží skládá, nepřijde, výroba stojí. Výroba se tak celkově natahuje o tři, kolikrát i pět měsíců. Proto objednáváme zboží o pár měsíců dřív, než bývalo zvykem. Objednávali jsme ho naslepo a s rizikem, že ho budeme mít hodně a neprodáme ho. Teď ale nastává jiná situace, kdy zákazníci nejspíš nebudou tolik nakupovat, takže riziko, že nám zásoby budou zůstávat na skladě, je daleko větší.

Řada firem, hlavně e‑shopy, už takové potíže má. Povede to k výprodejům?

My jsme po úspěšném podzimu a zimě 2021 měli snad historicky nejmíň zboží, ale v té době jsme také nakupovali hodně výrobků na další sezonu. Proto nás tento problém asi začne dohánět až teď, protože zákazníci budou nyní obracet každou korunu. To může obecně vést k velkým výprodejům a slevovým akcím.

Rozvášněné olympijské kolekce

Dodáváte oblečení českým olympionikům. Do kdy máte smlouvu?

Smlouvu máme vždycky na cyklus čtyř let, na letní a zimní olympijské hry. Teď máme podepsaný Peking, který už je za námi, a Paříž. Od ní máme velká očekávání. Pravděpodobně to bude největší olympiáda našich životů. V Paříži bude po 100 letech, Paříž je samo o sobě velké jméno, navíc je to poměrně blízko a letní olympiáda je vždycky silnější než zimní.

Co pro vás znamenají olympijské zakázky z hlediska marketingu?

Oblékáme nejlepší sportovce této země, což nás dost posunulo dopředu, i ve vnímání zákazníků. Je to krásná práce už jen v tom, že se návrhář může rozvášnit, vznikají barevné a veselé věci a můžeme přitom využít technologie, které úplně běžně nepoužíváme.

Velmi populární byly například vaše holinky z Londýna 2012. Byl to pro vás úspěšný sortiment i obchodně?

Byla to naše druhá olympiáda a nikdo z nás s tím neměl příliš zkušeností, takže jsme holinek nevyrobili dostatek. Olympionici prošli otevíracím ceremoniálem a najednou holinky chtěli všichni. My jsme je ale neměli, přitom to není položka, kterou vyrobíte ze dne na den.

Firmu Alpine Pro jste založil spolu s Vladislavem Fedošem. Kdy to bylo a jak k tomu došlo?

Začali jsme podnikat při studiu v první polovině 90. let, nejdřív jsme jedné firmě na své IČO rozváželi zboží po Čechách. V roce 1996 jsme dovezli naše první vlastní zboží, takže tento rok považujeme za počátek firmy. V roce 1998 jsme pak udělali první kolekci, tenkrát pod značkou Alpine Wear Professional. Pak jsme to přejmenovali na Alpine Pro.

Proč jste se zaměřili na outdoorové a sportovní oblečení?

Nejdřív jsme se zaměřovali na různé oblečení, třeba i kravaty. Byl to pro nás hlavně byznys, ale na druhou stranu jsme byli sportovci a během prvních dvou let nás to dovedlo ke sportu i obchodně.