Ředitel na odchodu: Česká pošta se musí stát logistickou firmou, jinak nepřežije

Před dveřmi do kanceláře generálního ředitele České pošty Romana Knapa leží časopis Poštoviny z roku 2031 (ano, to není omyl). Šéf státního podniku v něm popisuje, jak se firma v roce 2023 rozdělila na část zajišťující ztrátové služby pro stát a ziskovou komerční část, která doručuje především balíky. Podobným procesem většina evropských poštovních podniků prošla už v minulé dekádě. Knap ve fiktivním rozhovoru pro interní časopis s nadsázkou popisuje jako realitu to, co je teprve v plánu. Ve skutečnosti jedna z největších firem v Česku předloni skončila ve ztrátě téměř 1,4 miliardy korun a měla by se začít rozdělovat v příštím roce.

To už ale Knap v čele pošty stát nebude. Loni na podzim se sešel s podnikatelem Michalem Redlem, obviněným v kauze korupce v pražském dopravním podniku a na magistrátu. Knap se s ministrem vnitra Vítem Rakušanem dohodl, že odejde koncem září. Hájí se tím, že se s Redlem dříve neznal a netušil, že se na schůzce s obchodním partnerem objeví.

Tento rozhovor se uskutečnil ještě před vypuknutím aféry a aktualizován byl v pondělí. Hovoří se v něm i o tom, že Česká pošta je jediným účastníkem tendru na provozovatele univerzálních poštovních služeb v příštích dvou letech. Jejich množství ale rychle klesá a kvůli nutnosti stále udržovat širokou poštovní infrastrukturu jsou prodělečné.

Jakým tempem klesá doručování dopisů a jak roste doručování balíků?

Listovní zásilky nám meziročně klesají pravidelně o 10 až 13 procent, u balíků byly naopak nárůsty kolem 10 až 15 procent. Letos odhadujeme růst jen kolem tří procent, protože e‑commerce stagnuje. Lidé nakupují v kamenných obchodech a mají obavy z inflace.

Kdy přijde rok, ve kterém vyděláte více na balících než na dopisech?

Poprvé se to překlopí letos a v roce 2023 bude část balíkového byznysu výrazně větší než listovní. Stane se to i kvůli tomu, že k velkému propadu v listovních zásilkách dojde díky takzvanému zákonu DEPO, který mění elektronickou komunikaci více než dvěma milionům živnostníků, podnikatelů a spolků. Bude jim zřízena datová schránka a budou muset komunikovat se státem elektronicky. Pro poštu to znamená pokles na výnosech o další zhruba dvě a půl miliardy korun. Tomu musíme podnik přizpůsobit.

Je tady trend e‑commerce a zasílání balíků i mezinárodních zásilek. Česká pošta se bude muset stát logistickou firmou.

Datové schránky ale také zřizuje Česká pošta.

To ano, ale budeme roznášet výrazně méně dopisů. Stále máme náklady na fyzickou síť doručovatelů, dodejen, aut nebo třídicích technologií. Peníze za roznášku dopisů nenahradíme tím, že dostaneme pár haléřů za datovou schránku.

Česká pošta byla v posledních čtyřech letech ve ztrátě. Už znáte finanční výsledky z loňska?

Výroční zpráva bude zveřejněna v nejbližších týdnech. Ztráta bude, ale bude nižší asi o polovinu oproti roku 2020, takže se bude pohybovat kolem 700 milionů korun.

Jak by se pošta měla změnit, aby tomu tak nebylo?

Je tady trend e‑commerce a zasílání balíků i mezinárodních zásilek. Česká pošta se bude muset stát především logistickou firmou. Když mluvím o této přeměně, rád používám modely ze zahraničí. Všichni se ptají, proč soukromí investoři investují do britské firmy Royal Mail. To je logistická firma, vedle které ale funguje úplně jiná britská samostatná firma Post Office a zajišťuje poštovní infrastrukturu. Českou poštu tato přeměna jednoznačně čeká. Pokud má zajišťovat služby tak, jak si to lidé představují, nemá šanci v současné podobě přežít. Pakliže stát chce zachovat poštovní pobočky, na kterých klesají výkony tradičních poštovních služeb, budeme pro ně muset najít jiné využití. Přirozeným směrem je využívat pobočkovou síť jako fyzické kontaktní místo občanů se státem.

Ve fiktivním rozhovoru z roku 2031, který byl ale napsán loni, říkáte jako fakt, že se Česká pošta rozdělila v roce 2023 na dvě hlavní firmy, z nichž jedna zajišťuje státní poštovní služby a druhá funguje jako komerční logistický subjekt. Je reálné, aby se toto rozdělení odehrálo už v příštím roce?

Je to reálné. Vnitřní dělení existuje už nyní. Máme nastavené samostatně hospodařící jednotky rozdělené na pobočky se státními službami a potom komerční produkty. Aby to bylo naprosto transparentní, je potřeba tomu dát právní formu. Ale nemyslím si, že je potřeba to udělat v roce 2023, protože je za tím dlouhodobý proces. Jestliže bude pošta držitelem poštovní licence pro roky 2023 a 2024, bylo by z mého pohledu ideální, aby se kompletní přenastavení fungování firmy událo v těchto dvou letech a aby se Česká pošta ucházela o novou licenci od 1. ledna 2025 v nové podobě.

V řadě evropských států už se pošty rozdělily na části zajišťující základní státní a komerční služby. Je Británie tou zemí, kterou se inspirujete?

Pošty jsou v Evropě čistě státním podnikem jen ve dvou zemích – v Česku a Bulharsku. Všechny ostatní mají moderní právní formu, aby byly schopné fungovat na otevřeném trhu. Jsou buď privatizované, nebo mají část byznysu na burze. Inspirujeme se hlavně na Západě. Sledujeme zejména Rakousko, Německo, Francii nebo Velkou Británii. Je vidět, že pošty, které včas prošly proměnou, aby nebyly závislé na výnosech z listovních zásilek, jsou na tom oproti ostatním lépe.

Náklady na univerzální poštovní služby v roce 2020 byly 2,7 mi­liardy korun, ovšem zaúčtovat můžeme pouze 1,5 miliardy.

Například v Německu nebo ve Velké Británii šly poštovní společnosti na burzu. Je to reálná varianta pro budoucí českou komerční poštovní firmu a bavili jste se o tom s ministrem vnitra?

Tento model se mi líbí a bavíme se o tom. Prvním krokem, který byl loni schválen, ale musí být oddělení státních služeb od těch komerčních, aby bylo jasně pojmenované, které jsou státní služby a kolik stojí. Stát pak řekne, jestli za to chce, nebo nechce platit. Podle toho se může objem služeb zmenšit nebo změnit jejich povaha. Tato myšlenka je zakotvena v hlavách politiků, kteří rozhodují, a teď musí přijít s návrhy, jak by to mělo vypadat. Nemám jednoznačný názor na to, jak by měla vypadat část státních služeb, ale komerční služby jednoznačně musí mít jasnou právní formu firmy, která je schopná fungovat na otevřeném, liberalizovaném trhu. A pak je vcelku jedno, jestli tento subjekt bude na burze, bude ho vlastnit stát, nebo jestli do něj vstoupí strategický investor. Bude se řídit zákonem o obchodních korporacích, bude mít jasný model řízení a cílem této firmy bude generovat zisk.

Do výběrového řízení k udělení licence na univerzální neboli základní poštovní služby pro následující dva roky se přihlásila jen Česká pošta. Očekával jste v něm jiné firmy?

Čekal jsem mnohem větší konkurenční boj.

Je vaše povinnost se do tohoto výběrového řízení přihlašovat?

Není, ale Česká pošta byla zřízena právě za účelem tuto službu vykonávat. Zároveň také říkám, že služba, která je obsahem poštovní licence, je pro poštu ztrátová a kompenzace za ni je nedostatečná.

Roman Knap (47)

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Působil v poradenské firmě KPMG a softwarové společnosti Oracle. Od roku 2012 vedl slovenskou a poté českou pobočku další softwarové firmy SAP, od roku 2018 je generálním ředitelem České pošty.

Foto: Honza Mudra

Máte každoročně dostávat 1,5 miliardy korun. To náklady nepokryje? Evropská komise nyní rozhoduje o tom, jestli to naopak není příliš vysoká kompenzace za poštovní služby pro stát.

Model je nastavený tak, že čisté náklady na univerzální službu rostou. Musíme držet v určitém rozsahu pobočkovou síť, máme povinnosti doručovat dopisy v pracovní dny na každou adresu v zemi, ale počet dopisů klesá. Náklady na energie, mzdy, provoz poboček a další rostou, takže se rozdíl samozřejmě zvětšuje.

Podle poslední výroční zprávy České pošty z roku 2020 byla ztráta podniku téměř 1,4 miliardy korun. Je zmíněná kompenzace za základní poštovní služby v účetní závěrce pošty zahrnuta, i když Evropská komise zatím neuzavřela rozhodování o její oprávněnosti?

Ano, to je. Máme na ni nárok ze zákona. Náklady na univerzální poštovní služby ale v roce 2020 byly 2,7 miliardy korun a my můžeme zaúčtovat pouze 1,5 miliardy. To znamená, že 1,2 miliardy je náklad, který pošta nese na svých bedrech a musí se s tím poprat.

Podle ministerstva vnitra měla notifikace od Evropské komise, která od června 2020 zkoumá výši náhrady za povinné poštovní služby, dorazit kolem 10. června. Už znáte výsledek?

Zpráva už je napsaná. Jsem velký optimista, ale musíme počkat, až bude fyzicky vydaná.

Takže už víte, jak rozhodování dopadlo, jen to ještě nesmíte říct oficiálně?

Dokument jsem viděl, ale zatím je zpráva neveřejná. Také k tomu ještě přišly nějaké dotazy, takže jsme komisi posílali vysvětlení. Prochází to finálním kolečkem a ještě mohou přijít další otázky. Zpráva se podle mě měnit nebude, jen je potřeba k ní v tom procesu přiložit odpovědi.

Pošty, které včas prošly proměnou, aby nebyly závislé na výnosech z listovních zásilek, jsou na tom oproti ostatním lépe.

Některé zahraniční poštovní skupiny mají dceřiné firmy jako DHL, DPD nebo GLS, které patří mezi nejvýznamnější hráče na trhu mezinárodního doručování balíků. I Česká pošta už léta hovoří o tom, že by se chtěla stát branou pro distribuci zásilek ze zámořských, především asijských e‑shopů po Evropské unii. Je nové logistické centrum v Mošnově u Ostravy, které chcete otevřít v září, prvním významnějším krokem v tomto plánu?

Těch kroků už bylo uděláno víc. Je to věc smluvních vztahů a nastavení spolupráce se zahraničními poštami nebo operátory. Mošnov nám to umožní z pohledu moderní logistiky. Toto naše logistické centrum bude hned vedle letiště a kontejnerového vlakového terminálu. Celý areál bude vybaven moderní třídicí technikou a poštu to kvalitativně posune. Naší ambicí je fungovat jako uzel pro mezinárodní zásilky zejména z Asie a obsluhovat odtud nejen Českou republiku, ale i další trhy. Bude to logistický hub pro střední a východní Evropu. Už máme podepsané smlouvy s největšími čínskými e‑shopy, jako jsou Ali­Express nebo Wish.

Podobné úmysly ale mají i další menší poštovní podniky v Evropě. Například lucemburská nebo belgická pošta tento plán začaly realizovat už před pěti lety. Přesto ještě na trhu vidíte prostor?

Slyšíme od partnerů, že tyto vstupní brány do Evropy už jsou plné a že potřebují otevřít další. Prostor na trhu tedy stále je, určitě ve střední a východní Evropě.

Loni jste uvedli, že budujete síť asi 260 balíkomatů na poštách a nádražích. Už jsou v provozu?

Nyní se instalují, každý den přibližně jeden. Jejich provoz se teď bude testovat, aby se přes léto rozeběhl. Před vánoční sezonou už poběží naplno.

Takže na podzim si lidé budou moct vybrat zásilku z balíkomatu České pošty?

Ano. A k tomu máme přes 2000 externích výdejních míst u našich partnerů, ať už jsou to trafiky, prodejny, nebo něco podobného, plus dalších 3200 poboček České pošty. Do výzvy na balíkomaty se ale přihlásili i další provozovatelé sítí balíkoboxů nebo e‑shopy.

Budete vydávat balíky i přes další sítě balíkomatů, které provozují třeba Alza, Mall nebo PPL?

Teprve se o tom bavíme, takže konkrétní jména firem nemohu říkat. Dokonce se nám do té výzvy přihlásily i subjekty, které boxy instalují přímo do rodinných domů. Už jsme prošli všemi výzvami a výběrovými ří­zeními, teď děláme rozhraní pro IT systémy, aby se všichni zájemci mohli připojit. Anebo další zájemci, kteří splní stanovené podmínky, za kterých se do sítě České pošty mohou připojit.

Kdy by to mohlo začít fungovat?

Průběžně. Na podzim bude první vlna našich balíkomatů a další budou následovat.

To už ale ředitelem pošty po dohodě s ministrem vnitra Vítem Rakušanem nebudete. Hospodářským novinám jste řekl, že důvodem není schůzka s podni­katelem Redlem, obviněným v korupční kauze. Co je tedy důvodem?

Pan ministr žádný přesný důvod nesdělil. Téma Redl jsme si vyříkali. Dohodli jsme se, že všechny další kroky, které spolu budeme diskutovat, budou čistě pracovní. Pak jsme se bavili o tom, jaké další kroky na České poště jsou důležité pro zachování jejího rozvoje. Jak jsem řekl, potřebujeme dokončit notifikaci od Evropské komise, získat poštovní licenci a nechat koalicí a vládou schválit plán transformace. Domluvili jsme se, že tento první bod dokončím a v mezičase budeme řešit výběrové řízení na mého nástupce.

Měl byste odejít na konci září. Je to pevné datum?

Museli jsme to zasadit do určitého časového rámce, takže jsme se domluvili na konci září, což je odhadovaný termín, kdy by všechny tyto věci měly plynule doběhnout. Ale nelze přesně předpovídat, kdo se přihlásí a kdy vítěz výběrového řízení nastoupí. Součástí věcné dohody s panem ministrem bylo, že zajistím plynulý, řádný a profesionální převod agendy do rukou mého následovníka.