Přežije náš zdravotní systém? A bude ho z čeho platit?

Pohled na čekárnu plnou k prasknutí a pacienty, kteří už několik hodin čekají, se naskytl snad každému z nás. Kdo by se tomu také divil – kvůli stárnoucí populaci a stále rychleji rostoucímu výskytu chronických onemocnění stojí české zdravotnictví na tenkém ledě. A k už tak dost špatné situaci nepřispívá ani fakt, že se náš zdravotnický systém, založený na bezplatné zdravotní péči pro všechny občany, potýká s rostoucími náklady na léčbu nemocí, jako jsou rakovina, kardiovaskulární choroby, obezita a diabetes II. typu.

Nárůst počtu pacientů a výdajů zdravotnických zařízení způsobuje, že náš státní rozpočet čelí vysokému tlaku. Pokud nedojde k zásadním změnám, hrozí, že zdravotní péče bude v budoucnu obtížně udržitelná. V kombinaci s nedostatkem zdravotnického personálu se však vytváří situace, kterou je těžké udržet už dnes. Řešení krize tu však jsou – a jedním z nich je důkladná prevence. Nemluvíme nyní o nákladných a zdlouhavých vyšetřeních, ale o tom, co můžeme ovlivňovat každý den. O tom, co můžeme ovlivnit hned teď – o správně nastaveném stravování, které může mít zásadní dopad na snížení výskytu nemocí a s tím spojených výdajů na jejich léčbu.

„Jednou z klíčových cest k udržitelnosti našeho zdravotnictví je opuštění tradičního paternalistického přístupu. Důležité je inspirovat se trendy ve zdravotnictví západní Evropy, kde je kladen větší důraz na proaktivní přístup pacientů. Přesvědčení, že stát by měl nést hlavní odpovědnost za zdraví občanů, se ukazuje jako neudržitelné. Změna by měla začít u lékařů, kteří by měli více podporovat moderní formy péče, jako je jednodenní chirurgie a domácí zdravotní péče. Ušetřené prostředky by pak mohly být věnovány na prevenci. Je nezbytné, aby se každý z nás více zapojil a přijal osobní zodpovědnost za své zdraví. Tento posun může přinést nejen lepší zdravotní výsledky, ale také výrazné finanční úspory pro celý systém,“ říká Alexandra Rudyšarová, poradkyně ministra průmyslu pro zdravotnické prostředky.

Stárnutí populace a rostoucí výskyt chronických onemocnění

Podle prognóz bude česká populace v příštích desetiletích čelit významnému nárůstu počtu starších obyvatel. Do roku 2050 by více než třetina populace měla být starší než 65 let. Se stárnutím populace však souvisí i zvýšený výskyt chronických onemocnění. Nemoci, jako jsou rakovina, kardiovaskulární choroby, diabetes II. typu a obezita, představují stále větší zdravotní a ekonomickou zátěž. Jedním z příkladů je fakt, že incidence rakoviny v České republice roste již několik dekád. Jen v roce 2021 vydala Všeobecná zdravotní pojišťovna na léčbu rakoviny trávicího traktu více než tři miliardy korun.

„Podle nejnovějších údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) bylo v roce 2021 v Česku nově diagnostikováno 58 461 případů zhoubných novotvarů, což představuje 556,7 na 100 000 osob a potvrzuje stále rostoucí incidenci těchto onemocnění. Navíc podle OECD se Česká republika řadí mezi země EU s nejvyšší spotřebou alkoholu a vysokou mírou nadváhy a obezity, čímž vytváří závažný problém pro veřejné zdraví,“ říká vedoucí úseku léčebné výživy na Masarykově onkologickém ústavu Věra Andrášková.

Obrovskou finanční zátěž představuje také léčba kardiovaskulárních onemocnění. Jen v roce 2021 zdravotní pojišťovny vynaložily na léčbu těchto onemocnění 28,4 miliardy korun, což představuje 13 % všech nákladů na zdravotní péči. Zrovna tento typ onemocnění je však úzce spjat s nezdravým životním stylem, špatnými stravovacími návyky a nedostatkem pohybu – a navíc je hlavní příčinou úmrtí v České republice.

Obezita, která výrazně přispívá k rozvoji těchto chronických onemocnění, postihuje 18,5 % Čechů, přičemž téměř 20 % mužů a 18 % žen trpí obezitou. Nadváhou potom trpí až 47 % mužů a 33 % žen. Nemoci spojené s obezitou stojí český zdravotní systém více než 72 miliard korun ročně. Pokud tak nedojde ke zpomalení trendu nárůstu počtu lidí s nadváhou a obezitou, odhaduje WHO, že do roku 2030 dosáhne podíl dospělé populace s nadváhou a obezitou celých 35 %. Tento dramatický nárůst bude znamenat další výrazné zvýšení výdajů na zdravotní péči, a to až o 50 % ve srovnání s rokem 2015.

Náklady na léčbu těchto onemocnění rostou rychleji než příjmy zdravotnického systému, což pro české zdravotnictví představuje obrovský problém. „Zdravotnický systém již nyní čelí nedostatku finančních prostředků i zdravotnického personálu, a pokud nedojde ke změně, budou tyto problémy dále eskalovat,“ říká Pavel Suchánek, odborník na výživu a výzkumný pracovník Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Jak se zvyšují náklady na zdravotní péči, roste i tlak na rozpočet zdravotních pojišťoven, které nejsou schopné udržet krok s rostoucími výdaji.

Zdroj: Studie IDV_Pracujeme tak, jak jíme_V.2023

Prevence jako klíč k udržitelnosti zdravotního systému

Řešením těchto problémů je podle Pavla Suchánka prevence. „Prevence je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit výskyt většiny chronických nemocí a zároveň ušetřit miliardy korun ročně za zdravotní péči. Pokud bychom dokázali snížit výskyt nemocí spojených s nezdravým životním stylem, jako je obezita, kardiovaskulární onemocnění a diabetes II. typu, přineslo by to nejen úspory, ale i zlepšení kvality života obyvatel,“ vysvětluje Suchánek.

Prevence zahrnuje několik klíčových opatření, z nichž nejdůležitější je správně nastavené stravování. „Zaměstnanecké obědy, které by pokrývaly 35 % denního energetického příjmu, mohou mít zásadní dopad na zdraví zaměstnanců. Pokud by se podařilo správně nastavit stravování ve firmách a institucích, mohlo by dojít ke snížení výskytu kardiovaskulárních nemocí o 10,5 %. To by znamenalo úsporu ve výši 2,8 miliardy korun ročně, jak ukazují data z roku 2019,“ doplňuje Suchánek. Kvalitní jídlo v závodních jídelnách může navíc pozitivně ovlivnit produktivitu práce, pozornost a schopnost soustředit se.

Vliv stravování na civilizační onemocnění

Podle Suchánka středomořská strava, která je bohatá na ovoce, zeleninu, luštěniny a zdravé tuky, prokazatelně snižuje riziko vzniku kardiovaskulárních nemocí až o 30 %. „Pokud bychom navíc nahradili určitou část živočišných tuků rostlinnými oleji, mohla by tato změna snížit výskyt infarktů myokardu až o 25 %. Tento jednoduchý krok by přinesl úspory ve výši 7,1 miliardy korun ročně,“ vysvětluje Suchánek. „Zvýšení konzumace ovoce a zeleniny o 100 g denně by snížilo výskyt obezity o 17 % a přineslo úspory ve výši 12,2 miliardy korun,“ říká Suchánek a dodává, že prevence obezity je klíčová, jelikož obezita je hlavním rizikovým faktorem pro vznik diabetu II. typu a rakoviny tlustého střeva a konečníku.

Ročně je v České republice diagnostikováno přibližně 7700 nových případů rakoviny tlustého střeva a konečníku. „Preventivní strava hraje klíčovou roli v redukci rizika vzniku onkologických onemocnění. Podle Světového fondu pro výzkum rakoviny (WCRF) je konzumace stravy bohaté na ovoce, zeleninu, celozrnné produkty a luštěniny spojena s nižším rizikem vzniku některých typů rakoviny. Dále je doporučeno omezit příjem červeného a zpracovaného masa, jelikož jejich nadměrná konzumace může zvyšovat riziko kolorektálního karcinomu. Vhodné je vyhýbat se sladkým nápojům a energeticky bohatým potravinám s vysokým obsahem cukrů a tuků, které přispívají k nadváze a obezitě, což jsou známé rizikové faktory pro několik typů rakoviny. WCRF také zdůrazňuje význam udržování zdravé tělesné hmotnosti a pravidelné fyzické aktivity jako součásti komplexního přístupu k prevenci rakoviny,“ doplňuje vedoucí úseku léčebné výživy Věra Andrášková.

Změna stravovacích návyků a dosažení zdravé tělesné hmotnosti by mohly snížit výskyt tohoto onemocnění až o 23 %, což by znamenalo úsporu až 1,4 miliardy korun ročně na léčbě.

Prevence a vzdělávání na prvním místě

Důležité je proto vzdělávat společnost o zdravém životním stylu a inspirovat ji k jeho dodržování. Kampaň zaměřená na zlepšení stravovacích návyků a zvýšení povědomí o zdravém životním stylu by tak měla být jednou z priorit naší státní politiky. Mnohé podniky by měly implementovat programy zdravého stravování a fyzické aktivity, aby podpořily zaměstnance ve zlepšení jejich zdraví. Takové programy mohou mít pozitivní dopad nejen na zdraví jednotlivců, ale i na produktivitu a morálku v zaměstnání.

Dále je klíčové, aby zdravotní pojišťovny a vláda investovaly do programů prevence a zdravého stravování. Odborníci varují, že pokud nebudou učiněny zásadní kroky k prevenci nemocí, náklady na léčbu a péči o chronicky nemocné pacienty nadále porostou.

Investicí do zdraví by stát mohl ušetřit více než 46 miliard ročně

Investice do prevence a zdravého stravování se mohou významně odrazit na podobě ekonomiky a státním rozpočtu. Podle statistik se v České republice ročně eviduje přibližně 1,77 milionu pracovních neschopností, které průměrně trvají 41 dní. Pokud by efektivní prevence, včetně správně nastavené výživy, snížila počet pracovních neschopností o pouhých 5 %, mohlo by to přinést navýšení HDP o 7,8 miliardy korun ročně. To by mělo pozitivní dopad nejen na státní rozpočet, ale i na firmy a jejich produktivitu.

Zdravé stravování a prevence mohou také přispět k poklesu výdajů na zdravotní péči. Odborníci odhadují, že snížení výskytu obezity, kardiovaskulárních onemocnění a diabetu II. typu o 10 % by mohlo v České republice přinést úsporu až 46,5 miliardy korun ročně. Tato částka by mohla být investována do dalších oblastí, jako jsou vzdělání, infrastruktura nebo sociální služby, což by dále podpořilo hospodářský růst.

Dlouhodobé investice do zdraví obyvatel se vrátí v podobě nižších nákladů na zdravotní péči a vyšší produktivity práce. Finanční prostředky do státního rozpočtu může přinést například zvýšení příjmu z daní, a to díky lepší zaměstnanosti a snížení počtu lidí na podpoře v nezaměstnanosti. Zdravější populace také znamená nižší výdaje na invalidní důchody a sociální zabezpečení.

Důsledky těchto investic by se projevily i v oblasti veřejných financí. Zdravotní pojišťovny by mohly ušetřit na nákladech spojených s léčbou chronických onemocnění, což by se projevilo v nižších odvodech pro zaměstnavatele a občany. Tím by se mohlo uvolnit více finančních prostředků na další potřebné výdaje, což by přispělo k celkovému zlepšení kvality života českých obyvatel.

Jak říká Pavel Suchánek: „Prevence je investicí do budoucnosti. Správně nastavené stravování může mít obrovský dopad na snížení výskytu nemocí a na naše náklady za zdravotní péči. Je to otázka priorit, které si musíme nastavit, abychom ochránili naše zdraví i naše finance.“ Věnováním pozornosti zdravému stravování a prevenci se můžeme vyhnout mnohým problémům, které by nás i náš stát mohly v budoucnu stát miliardy.