Poptávka po zavádění robotických pomocníků do továren a skladů v Česku sílí. Stovky milionů korun do nich investují firmy jako Alza.cz, Rohlik.cz nebo Continental Automotive. Producenti těchto technologií nestíhají výrobu a dodávky se protahují na mnoho měsíců i roky. Proto rozšiřují své závody a otevírají nové. Zaměřují se přitom také na Česko. To se tak stává jedním z evropských center vývoje a výroby průmyslové automatizace, zejména pro sklady. Své továrny a výzkumná nebo opravárenská centra v tuzemsku otevřely nebo je chystají největší dodavatelé robotické techniky jako Dematic, Honeywell nebo ABB. Vedle nich v Česku vznikají i start‑upy, které se zaměřují na přesun zboží bez manuální síly.
Nejvíc průmyslových robotů do skladů
Zájem o průmyslovou automatizaci roste prakticky po celém světě. Nejvíc robotů, téměř polovina z celkového počtu, se podle Mezinárodní federace robotiky využívá v logistice, tedy při skladování a přesunu materiálu, dílů nebo hotových výrobků. Následuje využití pro svařování a montáž.
Na trhu se skladovou automatizací, mezi niž patří samoposunovací regálové systémy, dopravníky nebo bezpilotní mobilní roboti, se podle britské výzkumné firmy Interact Analysis v roce 2020 protočilo 30 miliard dolarů. Výzkumníci odhadují, že do roku 2025 toto číslo vzroste na 69 miliard.
Rychlý nárůst nyní registrují i výrobci, například skupina KION, která patří k největším světovým výrobcům skladové techniky, jako jsou paletové vozíky nebo regály. Její obrat v oblasti komplexních skladových projektů se loni zvýšil téměř o polovinu na 3,8 miliardy eur, přičemž hlavní podíl na tom měla právě automatizace, nejvíce v západní Evropě a Severní Americe.
„Poptávka po automatizovaných řešeních v posledních třech letech dynamicky roste i v Česku,“ říká Patrik Gescheidt, vedoucí oddělení intralogistiky tuzemské pobočky Linde Material Handling, která patří spolu se značkami Still nebo Dematic do skupiny KION. To potvrzuje i Daniel Göllner, vedoucí systémového oddělení dodavatele skladové techniky Jungheinrich. Firma kvůli nárůstu poptávky hledá další servisní techniky a mechaniky.
Stovky milionů do robotů
Obří investici do automatizace skladu oznámil e‑shop Alza.cz. Ten vloží do rozvoje svého nejnovějšího logistického centra v Chrášťanech u Prahy přes miliardu korun, jen do automatizace půjde téměř 900 milionů. Jde o dosud největší jednorázovou investici tohoto internetového obchodu.
Na trhu se skladovou automatizací se v roce 2020 protočilo 30 miliard dolarů. Do roku 2025 to naroste na 69 miliard.
V logistickém centru se má ještě letos zprovoznit 8000 metrů čtverečních skladového systému norské firmy AutoStore. Bude zahrnovat 400 malých pojízdných robotů, které po konstrukci přesouvají bedny se zbožím. Na tento systém budou navazovat další linky, jako je automatické zaskladňování nebo balení.
„Díky nasazení nové technologie dojde k významnému zrychlení celého expedičního procesu z aktuálních dvou hodin na méně než 30 minut,“ uvádí místopředseda představenstva Alzy Tomáš Havryluk s tím, že rychlejší vyřízení objednávek má zrychlit i dodání zboží zákazníkům. Navíc má podle něj nová technologie přinést snížení chyb při přípravě zásilek.
Stejné zařízení jako Alza.cz letos ve své továrně na elektroniku pro auta spustila v Brandýse nad Labem společnost Continental Automotive. Hlavní motivací byla potřeba zvětšit prostor pro výrobu. „Nejekonomičtější řešení bylo rozšíření výrobní plochy na úkor skladu. A právě tato technologie nám to umožnila za současného zvýšení celkové skladovací kapacity,“ říká Jiří Černý, ředitel dodavatelského řetězce v Continental Automotive. Ta v Brandýse už v minulosti zavedla také několik typů mobilních robotických vozíků, které se umí po budově samostatně pohybovat pomocí senzorů a softwaru s prvky umělé inteligence.
Jednodušší typ robotů nasadila ve svém novém depu v pražských Štěrboholech přepravní firma Zásilkovna. Ta narazila kvůli rychlému růstu množství zásilek na hranici, kdy by se bez automatizace neúměrně zvyšovalo množství chyb při jejich třídění a tím by se zvyšoval i průměrný náklad na přepravu balíků. Nasadila proto malé roboty, které přesouvají zásilky po speciálních podložkách na molech a třídí je podle rozvozových tras (viz foto).
„Na stejném místě se stejným počtem lidí teď roztřídíme o 40 procent víc zásilek,“ říká Tomáš Dort, ředitel projektu robotizace dep v Zásilkovně. Díky tomu logistická firma sníží průměrné náklady na manipulaci s balíky a při dalším růstu nebude potřebovat tak rychle otvírat další třídicí depa. Návratnost investice v řádu desítek milionů korun se podle Dorta pohybuje mezi 16 a 22 měsíci. Pokud firma dál poroste, což je vzhledem k jejímu rozvoji pravděpodobné, doba návratnosti se ještě zkrátí. Nyní se Zásilkovna rozhoduje o rozšiřování robotů do dalších větších dep. Tomáš Dort odhaduje, že by firma mohla během letošní vánoční nákupní sezony třídit až polovinu zásilek automaticky.
Vývoj počtu nasazených průmyslových robotů ve světě
Velké automatizované logistické centrum letos otevře v Kojetíně na Olomoucku také e‑shop Amazon. Sklad půjde do plného provozu příští rok a vedle dvou tisíc zaměstnanců zde budou pracovat i robotické jednotky, které se zasouvají pod regály s výrobky, zvedají je a pohybují s nimi. Amazon si tyto roboty sám vyrábí, a to díky deset let staré akvizici společnosti Kiva Systems, dnes Amazon Robotics, kterou koupil za 775 milionů dolarů. Nyní americký online obchod spustil fond, který hodlá investovat miliardu dolarů do dalších start‑upů zaměřených na robotizaci logistiky. A už se podílel i na investici 150 milionů dolarů do americké firmy Agility Robotics, která vyvíjí člověku podobné automatické skladníky.
Stovky milionů korun investuje do automatických skladů i e‑shop Rohlik.cz. Podle ředitele firmy Olina Nováka by je měl spustit letos na podzim jak v logistickém centru v Německu, tak u Prahy. Do tří let pak chce e‑shop postupně automatizovat i další sklady po Evropě, celkově do těchto projektů vloží až 10 miliard korun. Další stovky milionů do robotických skladovacích a manipulačních technologií vloží také obchodní řetězec Kaufland, prodejce sportovních potřeb Sportisimo, výrobce autoskel AGC Automotive Czech a řada dalších.
Díky nasazení nové technologie dojde ke zrychlení expedičního procesu ze dvou hodin na méně než 30 minut.
Návratnost investice zkracují rizika
Zavádění průmyslových robotů v Česku pohání růst mezd, jejichž průměr letos poprvé překročil hranici 40 tisíc korun. A také nedostatek pracovní síly ochotné vykonávat manuální práce. „S tím se potýká 60 procent výrobních podniků v České republice,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz. Podle něj chybí lidé zejména v průmyslu a logistice. Chabý výběr při obsazování manuálních pozic vede ke snižování kvality práce a zvyšování chyb. Právě snížení chybovosti uvádějí firmy jako velkou motivaci k investicím do automatizace.
Vede je k tomu i kratší návratnost investic do robotů. „Během pandemie covidu se zvýšilo riziko, že firmy budou muset přerušit provoz kvůli výpadku personálu,“ říká Tomáš Hladík, senior konzultant společnosti Logio. Firma kvůli tomu může přicházet o miliony korun denně. Započítání rizikového faktoru tak návratnost peněz vložených do automatizace, které se pohybují podle typu projektu v jednotkách až stovkách milionů korun, zkracuje často na dva až čtyři roky. To je pak pro většinu firem podle Hladíka přijatelné.
Další motivací k zavádění automatizace je především pro internetové obchody zrychlení dodávek zboží zákazníkům. Například Rohlik.cz chce doručovat už za hodinu od objednávky. „Pokud chcete udělat něco takového a v tak velkém objemu, není jiná volba než automatizace,“ říká Hladík.
Oproti dřívějším očekáváním ale nevede firmy k pořízení robotů klesající cena investice. Ta nyní roste kvůli zdražování materiálů, například oceli. „Zvyšuje se i cena práce programátorů,“ říká Göllner z Jungheinrichu. Problémem je také nedostatek čipů, které tak zdražují.
Překážkou při zavádění průmyslové robotizace je i prodloužení dodacích lhůt. „Firmy na začátku covidu odkládaly investice do automatizace, protože panovala nejistota ohledně dalšího vývoje, ale postupně si začaly uvědomovat, že už to nejde dál odkládat. Pozastavené projekty se začaly rozbíhat, tím přišla vlna odložené poptávky. Dodavatelé automatizace tak mají velký problém s kapacitami,“ popisuje situaci Hladík z Logia. Podle Göllnera mohou uplynout od naplánování složitější formy automatizace po realizaci projektu i dva roky.
K čemu se průmysloví roboti používají
Díky vysokému zájmu si proto výrobci vybírají, kterému zákazníkovi dají přednost. Nejvíc nyní dodávají své technologie e‑shopům a maloobchodním řetězcům. „Dodavatelé dokonce odmítají velké zákazníky z automotive,“ doplňuje Hladík.
Americké technologie do Česka
Česko už nyní patří k zemím s největším množstvím průmyslových robotů v přepočtu na počet pracovníků. Je v tom podle Mezinárodní federace robotiky na 21. místě. Stupňující se poptávka po automatizaci přitahuje do Česka další dodavatele a ti stávající rozšiřují svá výrobní a vývojová centra.
Americký Dematic, podle serveru Statista největší výrobce skladové automatizace na světě, který patří od roku 2016 pod zmíněnou skupinu KION, má nedaleko Stříbra u Plzně už pět let továrnu. Hned vedle ní otevřel před rokem a půl další. Celý provoz s plochou téměř 50 tisíc metrů čtverečních patří k největším výrobním závodům automatizované skladové techniky na světě. V Hradci Králové je pak na pobočce další firmy patřící do skupiny, Linde Material Handling, polygon pro předvádění robotických vozíků.
Nový závod pro výzkum, vývoj a testování automatizace skladů letos otevře v Brně americký Honeywell. Půjde jak o hardware, tak o software. Tento technologický konglomerát se zabývá mnoha obory, od letectví přes stavitelství po energetiku, a v oblasti skladové automatizace je podle Statisty druhým největším dodavatelem na světě. „Cílem je podpořit vývoj a nasazení našich automatizačních technologií na evropském trhu,“ uvedla mluvčí Honeywell Technology Solutions v Česku Petra Pacáková.
Loni v moravské metropoli rozšířila a sestěhovala své „back office“ centrum také americká korporace Zebra Technologies. Ta se zaměřuje na mobilní počítače a čtečky čárových kódů používané zejména v průmyslu, logistice a obchodu. V Brně, které je podle počtu pracovníků po Spojených státech její druhou největší pobočkou, sídlí zákaznická a technická podpora, finanční oddělení nebo tým zpracování objednávek od zákazníků.
Letos pak v Mošnově u Ostravy otevřel robotické centrum za 300 milionů korun švédsko‑švýcarský technologický koncern ABB. Zaměří se na vývoj a výrobu koncových komponent průmyslových robotů, jako jsou pneumatická chapadla, vakuové přísavky nebo kamerové systémy. „V Mošnově rozšiřujeme naše aktuální výrobní portfolio a zároveň sem převádíme i existující produkci ze Švédska,“ uvedl Vítězslav Lukáš, generální ředitel ABB v Česku. Součástí centra bude i stávající ostravský provoz pro opravy a repase robotů a také vývoj i výrobu robotických buněk.
Robotické start‑upy
Díky rostoucímu zájmu o průmyslovou robotizaci vzniklo v Česku i několik start‑upů. Rozvoj Vanilla Robotics podpořil ve svém akcelerátoru výrobce 3D tiskáren Prusa Research. Zakladatelé start‑upu Tomáš Krivda a Jan Sedláček vytvářejí autonomního robota a k němu ovládací aplikaci. „Pracujeme na prototypech robotů pro hlídání areálů, vozíků pro pracovníky v e‑shopových skladech a pro převoz materiálu ve výrobě,“ říká Sedláček.
Také brněnský start‑up BringAuto Jana Najvárka se zaměřuje na vývoj mobilních robotů. Nyní je testuje v areálu ostravské chemičky BorsodChem MCHZ, kde bezpilotně převáží vzorky chemikálií. Robot by podle Najvárka mohl být hotový příští rok. Mezitím už je objednaný k dalším pilotním testům například v Říčanech a norském Kongsbergu. Dlouhodobým cílem BringAuta je vyvinout robota pro doručování nákupů nebo jídla ve městech, kde mají sloužit jako jakési pojízdné balíkomaty.
Svůj byznys s mobilními průmyslovými roboty rozjel v Česku také bývalý ředitel společnosti RUR Robotics, která je majetkově propojená s Alza.cz, Tomáš Kochaníček. Založil firmu Beta Robotics, která do Česka dováží zařízení z východní Asie. Hned loni ji koupila ostravská firma Kvados. Paralelně Kochaníček jednal s čínským producentem robotů o založení společné výroby v Evropě. Tento projekt ale kvůli omezením v cestování zabrzdila pandemie covidu a nyní se znovu rozjíždí.
Vítězslav Lukáš z ABB je přesvědčený, že vysoká poptávka po automatizaci průmyslu bude pokračovat i přes současné snižování tempa globální ekonomiky. „Krizové a nestandardní situace a výkyvy, kterými si světová ekonomika prochází už více než dva roky, jednoznačně nahrávají investicím do spolehlivějších, bezpečnějších a energeticky méně náročných technologií, mezi něž roboty, automatizace a digitalizace bezesporu patří,“ říká.