Světu hrozí hladomor, Česku dražší potraviny

Sucha a vedra ničí úrodu ve Spojených státech a Austrálii, Brazílii zase sužují záplavy a sklizeň v Indii ohrožují opožděné monzuny. Cena mnoha zemědělských komodit na burzách letí vzhůru a OSN varuje před další globální potravinovou krizí. Ta zatím poslední zachvátila planetu před pěti lety.

Situace je skutečně napjatá, a šoty z vyprahlých kukuřičných polí v USA by na televizních obrazovkách mohly vystřídat záběry z hladových bouří. Už dnes hladem na zeměkouli trpí permanentně skoro miliarda lidí, a zdražení pšenice, kukuřice nebo rýže je pro ty nejchudší doslova otázkou života, nebo smrti. „Největší riziko nepokojů je v Egyptě, Súdánu, Pákistánu a Bangladéši, což jsou země, které jsou velkými importéry potravin,“ odhaduje analytik společnosti Colosseum Boris Tomčiak, který vývoj cen na světových burzách dlouhodobě sleduje.

Tím spíše je ale třeba bedlivě vážit situaci a nepodléhat panice, která může ceny iracionálně šroubovat ještě výše. Ve víru katastrofických prohlášení řady politiků i potravinářské lobby se totiž občas ztrácejí fakta. Hlubší pohled na agrární trh například ukazuje, že zdaleka ne všechna čísla jsou děsivá – například cukr na newyorské burze padá dolů.

Druhou stránkou věci je dopad případné potravinové krize na bohatší část světa, tedy i na tuzemské byznysmeny a spotřebitele. Aktuální sonda týdeníku Ekonom mezi zemědělci, potravináři i agrárními politiky ukazuje, že počítají s dalším zdražením jídla. Jejich odhady se pohybují v rozmezí 5 až 15 procent, počítáno ve výhledu příštích 12 měsíců. I tohle zdražování má ovšem rozdílné dopady. Zemědělci a zčásti i potravináři si mohou mnout ruce, pro ně je „krize“ požehnáním. „Nikdy jsme neměli tak zlaté časy jako teď,“ řekl otevřeně šéf největších mlékáren Madeta Milan Teplý, když před pěti lety inkasoval za máslo dvojnásobné ceny proti obvyklé úrovni.

Reakce spotřebitelů je samozřejmě opačná. Analýza týdeníku Ekonom proto zkoumá, jaký scénář budoucího vývoje je pravděpodobný, zda a proč bude nutné sáhnout při nákupu potravin zase hlouběji do peněženky.

Počasí věští krizi pořád

Nejprve pohled na argumenty posilující možnost, proč by globální potravinová krize měla zrovna v nadcházejícím období propuknout. Spojené státy, jež patří k největším producentům i konzumentům obilí a olejnin, očekávají nejnižší hektarové výnosy kukuřice od roku 1996. Celková sklizeň dosáhne podle posledních odhadů asi 270 milionů tun, nejméně od roku 2007. Cena kukuřice, odhadovaná ještě minulý měsíc na zhruba šest dolarů za bušl (asi 25,4 kg), se poprvé přehoupla přes osm dolarů. Od jara tak stoupla už o 45 procent. A podle investiční banky Morgan Stanley může cena dokonce šplhat až k 10 dolarům.

Důvodem zdražování obilí i olejnin v USA je obrovské sucho. „Je možné, že sklizeň těchto plodin tu bude až o 20 procent nižší proti předpokladům z letošního jara. V následujících týdnech očekáváme, že vysoké ceny budou přetrvávat a trh bude čekat na přesnější údaje o produkci,“ uvedl pro týdeník Ekonom analytik společnosti Colosseum Boris Tomčiak s tím, že sklizeň pšenice v USA právě vrcholí a do polí kukuřice se kombajny vydají v září. Vedle stěžejních USA chodí ovšem varovné signály i z dalších zemí.

VÍCE SE DOČTETE V NOVÉM  VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 23. SRPNA, NEBO POD ODKAZEM NÍŽE: