3 minuty čtení
Na úvod dvě fakta. Jen za první čtvrtletí tohoto roku Česká národní banka schválila prospekty dvaceti emisí dluhopisů v celkové hodnotě...
Dluhopis (jiným názvem též obligace, či anglický výraz bond) je cenný papír zavazující emitenta (subjekt, který dluhopis vydal) splatit majiteli dluhopisu určitou peněžitou částku a také příslušný úrok ve vyznačeném termínu (době splatnosti).
Na rozdíl od akcie zajišťuje tento druh cenného papíru předem stanovený finanční výnos (kupón). Ten nese s určitou pravidelnou časovou periodou.
Kupón je většinou stanovený jako procentní poměr k nominální hodnotě dluhopisu. Z toho vyplývá hlavní riziko tohoto instrumentu. Pokud se změní úrokové sazby, změní se i cena, za kterou lze prodat či nakoupit tento cenný papír. Cena se vypočítává diskontováním, tedy přepočtem budoucích výnosů na současnou hodnotu investice s použitím odhadnuté výnosové míry (diskontní míry). Vnímání úrokových měr, kterými se cena diskontuje, ovlivňuje právě riziko. U dluhopisů se jedná především o úrokové riziko. Cenu jako i jiné finanční instrumenty ovlivňuje kromě rizika i likvidita.
Dluhopisy se převážně obchodují na mimoburzovním trhu, kde si jednotlivé strany obchodu přímo mezi sebou sjednávají podmínky obchodu. Mimoburzovní obchodování s sebou přináší určitou netransparentnost, jelikož kontrakty nejsou standardizované a nikde se uskutečněné obchody nezobrazují.
Dělí se podle několika kritérií, nejčastěji jsou dluhopisy děleny podle rizika, emitenta, doby splatnosti a podle způsobu úročení.
Tento typ dluhopisů je charakterizován nižším úrokovým výnosem (kupónem), ale i nižším rizikem, které je spojeno s možným bankrotem státu. Obecně platí, že státní dluhopisy mají nízkou míru rizika, proto jsou mezi investory populární. Státy, které jsou vnímány jako rizikovější, musí přilákat investory tím, že platí vyšší úrok kvůli rizikové přirážce.
Vzhledem k náročnosti procesu uvedení primární emise na trh, vydávají podnikové obligace pouze velké a známé společnosti nebo banky s dobrým ratingem. Obecně se jedná o dluhopisy s vyšším výnosem a vyšším rizikem než-li dluhopisy státní. Občas je kromě korporátních dluhopisů používán i název bankovní dluhopisy, ale jde pouze jejich podmnožinou se specifickými možnostmi.
Emitentem těchto dluhopisů je územní samosprávný celek. Takovéto dluhopisy jsou zajištěny buď daněmi, což znamená, že úrok je splácen z vybraných daní, anebo konkrétním projektem, tedy kupón se vyplácí z určitých projektů, jako je mýtné na dálnici či poplatky ze sportovních akcí.
Tzv. zero bond se emitují s diskontem vůči nominální hodnotě a celý výnos (nominální hodnotu) vyplácejí až v době splatnosti.