Aktuální číslo časopisu Ekonom
Radek NovotnýVe 28 letech je Jan Musil jedním z nejmladších ředitelů velkých českých firem. Od otce Libora přebral žezlo v rodinné společnosti LIKO‑S loni na jaře a nyní už plánuje globální expanzi. Přední evropský výrobce stavebních prvků do kanceláří s 800milionovým obratem začne dodávat výrobky ze své indické továrny do dalších zemí jihovýchodní části Asie. Také postaví novou fabriku ve Spojených státech. Expanzi ale komplikují změny na pracovním trhu.
Mladý Musil zatím od otce přebral jen řízení firmy, během příštích tří let pak spolu se sestrou převezmou od rodičů i majetkové podíly v celé skupině. „Nedostanou ale celou vykrmenou husu. Musí si své peníze sami vydělat,“ říká Libor Musil. Jeho syn přitom do čela firmy loni vstoupil dost netradičně. V rámci natáčení reality show týden pracoval v přestrojení se svými zaměstnanci ve výrobě a na montážích.
Loni jste si zahrál v reality show TV Nova Utajený šéf a mohl tak zevnitř sledovat, jak firma funguje. Jak jste se k tomuto pořadu dostal?
Jan Musil (J. M.): Před pár lety už s tím oslovili taťku. Má výrazný nos, takže by bylo složité ho nalíčit, aby ho naši lidé nepoznali. Loni, když jsem přebíral firmu, tátu napadlo, že bych do toho mohl jít já. Ten nápad se mi líbil, tak jsem do toho šel. Chtěl jsem získat nový vhled do fungování firmy a zároveň aby byla trochu sranda.
Poznal vás někdo ze zaměstnanců během natáčení?
J. M.: Poznala mě jedna parta, ale neřekli mi to. Místo toho mi celý den dávali pořádně do těla, abych si jejich práci vyzkoušel naplno. Poznali mě podle hlasu a gest, to jsem nedokázal změnit.
Načapal jste během natáčení někoho při podvodu nebo nějaké nekalé činnosti?
J. M.: Přímo ne, ale dozvěděl jsem se, že jeden náš bývalý projektový manažer se nechával uplácet externími živnostníky, kteří pro nás pracovali, a za to je pak protežoval. Především jsem se však dozvěděl spoustu detailů o fungování firmy, které nejsou zajímavé pro diváka, ale jsou velice důležité pro mě, abych mohl firmu posouvat a zlepšovat.
Co jste po natáčení ve firmě změnili?
J. M.: Byla to spousta detailů, hlavně z oblasti živých staveb, respektive rostlinami porostlých fasád, které instalujeme na budovách. To je pro nás nový byznys, jejž budujeme od začátku. De facto tu vytváříme nový stavební segment, takže není příliš od koho odkoukat detaily. Po natáčení jsme změnili celý proces přípravy zakázek, například to, jak pěstujeme rostliny, jak je dopravujeme na stavbu, jak děláme projektovou dokumentaci.
Do firmy jsem nastoupil, abych si vydělal peníze na cestování. Práce mě ale tak chytla, že jsem vlastně už na cesty nevyrazil.
V doplňujícím rozhovoru k reality show říkáte, že jste chtěl být šéfem LIKO‑S v šesti letech. Kdy jste si poprvé uvědomil, že nemusí být úplně jednoduché velkou firmu vést?
J. M.: V té době jsem měl dětinské představy a ideály, netrávil jsem mládí přípravou na řízení firmy. Můj nástup byla spíš náhoda. V 18 letech jsem do firmy nastoupil hlavně z pragmatických důvodů, abych si vydělal peníze na cestování mezi střední a vysokou školou. Práce mě ale tak chytla, že jsem vlastně už na cesty nevyrazil, respektive cestoval jsem hlavně kvůli práci, a nešel jsem ani na vysokou. Postupem času jsem tak došel k závěru, že chci v naší firmě pracovat dlouhodobě a možná získat i nějakou vedoucí roli. Čím víc pak člověk stoupá, tím víc mu dochází, jak je vedení náročné.
Jak probíhalo předávání kompetencí ve firmě?
Libor Musil (L. M.): Obě naše děti začínaly odspodu. Honza úplně, protože začal jako dělník, a dcera Hanka pak začala pracovat v administrativě a HR oddělení. Honza se postupně dostal až do vedoucích funkcí, nejdřív v exportu, pak v rámci celé divize.
Jak často jste se dohadovali, když byl váš syn ve vedoucí pozici, ale vy jste byl jeho nadřízený?
L. M.: Samozřejmě mezi námi začalo docházet ke sporům, stejně jako s jinými manažery jsme se dohadovali o řízení firmy. Se synem to však bylo složitější. Chtěl jsem s ním tenkrát mluvit z pozice generálního ředitele, ale zároveň jsem byl táta, to se nedalo odbourat. Hledali jsme v komunikaci cestu, abychom z nepříjemných situací vybruslili tak, aby to nerozbilo náš vztah a zároveň aby to nenarušilo byznys. Naše debaty byly ze začátku někdy hodně emotivní. Zajímavá byla i debata mezi sourozenci. Podobně jako se prali, když byli malí, bylo to někdy ostřejší i v zasedačce. Dneska už je to všechno usazené.
Vaše sestra je o pět let starší. Nebrala jako příkoří, že není v čele firmy, ale „jen“ HR ředitelka a vaše podřízená?
J. M.: Teď není podřízená, protože je na mateřské. Tak jako tak řídím hlavně stavební část holdingu a ona se víc věnuje strojírenské části. V budoucnu se ale budeme muset domluvit a najít způsob, jak budeme docházet ke shodě a dělat rozhodnutí společně. Také máme rodinnou radu, kde má každý právo říct svůj názor a jde hlavně o to, abychom si všechno vysvětlili. Na mně je sice hlavní zodpovědnost, takže musím dělat i hlavní rozhodnutí. Byl bych ale blbý, abych si nevyslechl názory sestry nebo rodičů.
Článek již není odemčený!
Váš známý vám umožnil přečíst si článek zdarma, ale uplynula doba, po kterou je článek odemčený.
Pro neomezený přístup ke všem článkům na našem webu si můžete zakoupit předplatné za 59 Kč.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
