Stavební řízení někdy připomíná kafkovské romány. I na Bali se povolení získá rychleji

Byrokracie, nedokončená digitalizace stavebního řízení, vykuchaný nový stavební zákon, ale i nedostatek lidí ve stavebnictví. Jak vyplynulo z diskuse na konferenci Real Estate Forum týdeníku Ekonom, toto jsou hlavní překážky způsobující, proč se v Česku stále tak pomalu staví.

Související

Nemovitostní trh

Čeští investoři se rozšoupli. Za hotely, kanceláře i obchodní centra letos utratili desítky miliard a míří k rekordu

6 minut čtení

Tři luxusní velké hotely v Praze, velká pražská nákupní centra Flora či Palladium nebo prestižní kanceláře na břehu Vltavy v Karlíně. Stručný...

„Často říkám, že v oblasti stavebního práva končí právničina a nastává improvizace. Vše se sice dělá na podkladě zákonného základu, ale musí se v tom více méně bruslit. Vždycky zdůrazňujeme klientům, aby hlavně komunikovali. S úřady, s dotčenými orgány státní správy, s obcí. To povede k nejrychlejšímu řízení,“ uvedla Dana Jacková, seniorní advokátka kanceláře Kocián Šolc Balaštík. Někdy podle ní připomíná byrokratický proces kafkovské romány. „Odbor životního prostředí chce pro své posouzení, aby stavební úřad už řekl, že je to v souladu s územním plánem. Stavební úřad zase chce potvrzení, že je to v souladu s krajinným rázem, tak vy tam mezi nimi takhle běháte, a to jste ještě nepodali žádnou žádost,“ vysvětluje.

Jak dodává, nepomáhá ani to, že z nového, dlouhé roky připravovaného stavebního zákona vypadla postupně řada plánovaných změn. „A tak nemáme centralizaci, která byla původně navrhovaná. Nemáme nejvyšší stavební úřad a v podstatě došlo jen k menší redukci počtu stavebních úřadů. A tak máme stavební úřady i na malých obcích, kde je personální obsazení nedostatečné,“ říká.

Problémem je podle ní i nedokončená digitalizace stavebního řízení. Kvůli všem těmto zmatkům navíc z úřadů houfně odchází úředníci. „Což je asi vůbec největší pohroma, protože my potřebujeme dostatek kvalifikovaných lidí, abychom měli s kým komunikovat a řízení dotáhnout do zdárného konce,“ poznamenává Jacková.

Byrokratické a legislativní překážky kritizoval i ostravský architekt David Kotek ze studia Projektstudio, který zmínil, že by ve své firmě kvůli tomu bohužel potřeboval spíš právníky než projektanty. „Raději bych trávil víc času projektováním než povolováním staveb,“ povzdechl si s tím, že nakreslit dům umí klidně za dva či tři měsíce, povolení stavby pak ale trvá roky. „Je to naprosto šílené. Vždyť průměrná doba povolení v České republice je sedm let,“ vysvětluje.

Má to podle něj mnoho negativních dopadů. Stává se například, že když je stavba navržena a do země se prvně kopne až za několik let, může v některých směrech zastarat. „Odpadávají někdy investoři, kterým se změní podmínky na trhu, opravdu je to velice náročné,“ říká. Úplně nejhorší však podle něj je, když se při jednání s úřady jejich vyjádření vzájemně vylučují a v tomto prostředí pak architekti a projektanti musí složitě hledat cestu, jak se dopracovat ke kýženému výsledku.

Podle CEO developerské společnosti Thierra Jana Paulyho bariéry bránící rychlejšímu povolování a stavění nejsou zdaleka jen na straně legislativy. „Z pohledu stavební firmy je překážek dlouhá řada. Kdyby měl člověk jmenovat tu úplně největší, tak to bude katastrofální nedostatek personálu, a to na všech pozicích od běžných pracovníků až po manažerské role. Dostáváte se tak do situace, že berete úplně každého, kdo má nohy a ruce,“ vysvětluje.

Nedostatek pracovníků se podle něj může částečně řešit jejich větším „dovozem“ ze zahraničí. Dnes se podle něj z tohoto pohledu otevírají i nové země, a tak jsou velmi oblíbeným tématem ve stavebnictví například zaměstnanci z Číny. Zároveň je zapotřebí práci ve stavebnictví lidem zatraktivnit, aby byla mnohem víc přitažlivá pro mladé lidi. „Jistě, těžko se na stavbě bude někdy pracovat v bílém plášti a vždycky to bude trochu ostřejší prostředí, ve kterém se tu a tam mluví sprostě. Je to specifický druh byznysu. Musíme se ale soustředit na to, abychom zatraktivnili pracovní procesy, aby to pro mladé bylo více sexy. Firmy by měly například automatizovat, aby zaměstnanci nemuseli půl pracovní doby vyplňovat excelovské tabulky, ale mohli se věnovat stavění pěkného domu,“ říká Pauly.

Real Estate Forum 2025

Přehrát video

Způsobem, jak se poprat s nedostatkem pracovníků, je podle něj i prefabrikace a robotizace některých procesů. Jak ale dodal, ani tahle cesta není prostá překážek. „Zrovna nedávno jsem měl diskusi s jednou společností, která se soustřeďuje na robotický způsob výstavby, a rychle jsme se dopracovali k tomu, že to sice může být cesta, ale pořád není tento způsob stavění schopen dodat prémiovou úroveň bydlení. A minimálně v Praze a Brně už dnes mezi kupujícími těžko uspějete s jiným typem bydlení,“ říká.

Podle Kotka je tu ještě jedna zásadní bariéra rychlejšího stavění v Česku a tou je známý fenomén NIMBY (z anglického „Not In My Back Yard“, což v překladu znamená „Ne na mém dvorku“). Označuje postoj lidí, kteří obecně souhlasí s nějakým projektem, ale odmítají ho, pokud má být realizován v blízkosti jejich bydliště, protože se obávají negativního dopadu na svůj komfort a majetek. „Často slýchám: Pane architekte, máte to krásné, ale postavte to někde jinde,“ říká Kotek.

Podle ostravského architekta je problémem i to, že se přípravy stavebního zákona neúčastní lidé z praxe. „Už jsem zažil třetí změnu stavebního zákona, která měla věci zjednodušit. V životě se ale tenhle cíl nikdy nenaplnil, vždy se povolovací doba prodloužila. Takže bych byl rád, kdyby stavební zákon už konečně připravovali lidé, kteří skutečně něco staví, aby u toho nebyli pouze právníci,“ uvedl.

O tom, jak budovat město, kde se lidé cítí dobře, promluvil country manager developerské společnosti CORWIN v ČR Jakub Dobrý.

Foto: Lukáš Bíba

Diskuse se stočila i k tomu, že by bylo dobré se inspirovat v zahraničí, kde jsou povolovací procesy často velmi rychlé. „Ptali jsme se zahraničních advokátních kanceláří, jak dlouho u nich tyto procesy trvají, a třeba v jihoevropských zemích to řízení opravdu zabere jen několik měsíců. Takže ono to určitě rychleji jde,“ říká Jacková.

Pauly dodal, že má podobnou zkušenost i z mnohem exotičtější destinace, a totiž z Bali. „Pokud jde o stavební řízení, mohli bychom si z nich vzít příklad. Stavěli jsme tam osm velkých vil a od okamžiku koupě pozemku do momentu předání klíčů od domu uběhl jeden rok. To je pro nás něco neuvěřitelného,“ říká. Jak s nadsázkou uvedl, ten největší problém se stavbou spočívá v tom, že na jejím začátku musíte absolvovat rituál v balijském kostýmu. „Pak si dáte něco dobrého k jídlu, oni vám tam rovnou dají razítko a hurá s bagrem do práce,“ říká.