Začíná velká bitva o peníze. Farmáři se bouří proti návrhu nového rozpočtu EU

V polovině 80. let minulého století tvořily zemědělské dotace takřka tři čtvrtiny rozpočtu někdejšího Evropského hospodářského společenství, na jehož základech později vznikala EU. I když subvence od té doby výrazně klesly, i tak v současném sedmiletém dotačním období podpora farmářů spolyká 387 miliard eur a tvoří tak třetinu evropského rozpočtu. S novou rozpočtovou „sedmiletkou“, připadající na léta 2028 až 2034, se ale systém dotací zásadně promění. A zemědělci z toho nejsou vůbec nadšení.

Když Evropská komise v červenci představila návrh víceletého finančního rámce EU na období 2028–2034, vyvolalo to mezi farmáři velké pobouření. Rozpočet společné zemědělské politiky má totiž činit „jen“ 300 miliard eur, což po započtení inflace znamená, že reálná hodnota podpory poklesne téměř o třicet procent.

Zemědělcům vadí nejen seškrtání dotací, ale i plán na jejich zastropování a také návrh na sloučení dosud oddělených kapitol pro společnou zemědělskou politiku a kohezi. „Vím, že se to některým členským státům nebude líbit. Ale pokud musíme hospodařit se stejným množstvím peněz a chceme lépe podporovat mladé a malé farmáře, musíme je odněkud vzít,“ řekl eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen europoslancům v Bruselu po představení návrhu nové společné zemědělské politiky.

Podle propočtů českých zemědělských sdružení by v českých podmínkách všechny tyto změny zasáhly kolem dvou tisíc velkých podniků, které dnes produkují zhruba 80 procent potravin. Dalších šest tisíc farem by pocítilo dopady takzvané degresivity, tedy postupného snižování plateb a zavedení absolutního stropu pro přímé platby.

Platilo by, že prvních 20 tisíc eur dotací farmář obdrží beze změny, z částky mezi 20 tisíci a 50 tisíci eury se však odečte 25 procent, mezi 50 tisíci a 75 tisíci eury už 50 procent, a mezi 75 tisíci a 100 tisíci eury dokonce 75 procent. Nad 100 tisíc eur ročně nebude možné podporu čerpat vůbec, a to včetně propojených subjektů.

Pro většinu unijních států by takové omezení nebylo dramatické, protože jejich zemědělství stojí hlavně na menších rodinných farmách. V Česku a na Slovensku je ale situace jiná. Kvůli drastické kolektivizaci v 50. letech minulého století tady totiž velké podniky obhospodařují přes 90 procent půdy.

Podle propočtů serveru Politico by tak v Česku a na Slovensku mohly nové stropy dopadnout na více než 85 procent vyplacených plateb. „V praxi by šlo o zásah do páteře českého zemědělství,“ stojí ve společném stanovisku českých zemědělských organizací.

Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy není možné mluvit o spravedlivé zemědělské politice, pokud má být postavena na trestání produktivních podniků pouze kvůli jejich velikosti. „Je třeba přihlížet k tomu, kolik lidí daný podnik zaměstnává, kolik potravin vyrábí, kolik odvádí na daních a jaký má přínos pro regionální ekonomiku,“ dodává Pýcha. Ovšem právě podpora malých farmářů na úkor těch větších je jedním z dlouhodobých cílů Společné zemědělské politiky.

Agrární komoře a dalším svazům vadí i zmíněný plán sloučit dosud oddělené rozpočty na zemědělství a regionální rozvoj. Zemědělci by tak museli o podporu soupeřit s městy, obcemi nebo s investičními projekty typu silnic či školek. Podle organizací by to zemědělství oslabilo dvojnásob – nejen menším balíkem peněz, ale rovněž větší konkurencí o ně. Proto požadují, aby vláda při budoucím vyjednávání v Bruselu hájila zachování dosavadní dvoupilířové struktury.

Evropská komise v souvislosti s návrhem na zrušení rozpočtové obálky určené pouze na zemědělskou politiku argumentuje mimo jiné tím, že členské státy tak budou mít více volnosti v rozhodování, na co finance použít. „Obávám se, že to nebude úplně fungovat,“ uvedl na konci září ministr zemědělství Marek Výborný. Rozpočet EU se tak podle něj stane „soubojem národních rozpočtů“, což bude znamenat nerovnoměrný přístup k farmářům v jednotlivých členských státech.

Před tím varuje i ekonom z České zemědělské univerzity Tomáš Maier: „Když se bude všem zemědělcům v Evropské unii škrtat přibližně stejně, tak na tom ti čeští nijak zvlášť biti nebudou. Kdyby se ale z doposud Společné zemědělské politiky stal souboj národních rozpočtů, tak tu máme problém,“ říká.

Zemědělci se bouří

Podle ministerstva zemědělství sice bylo možné určité škrty očekávat, jejich rozsah ale překvapil. „Určité snížení rozpočtu na Společnou zemědělskou politiku jsme očekávali s ohledem na nová témata, která v novém programovém období musí být financována,“ řekla redakci mluvčí resortu Karla Mráčková. Na mysli tím měla především podporu obrany a bezpečnosti, ale také větší důraz na průmysl, inovace a konkurenceschopnost.

„Ovšem takto výrazné snížení, které je navrženo, zvlášť po započtení inflace z minulých let je zklamáním. Zejména pak v souvislosti s tím, že požadavků na zemědělce neubývá, ale spíš naopak,“ dodala Mráčková s tím, že zemědělci musí plnit náročné standardy EU na kvalitu a bezpečnost potravin, chránit klima a přírodu či zajišťovat dobré životní podmínky pro hospodářská zvířata.

Návrh Evropské komise tvrdě zkritizoval i prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, který jej označil za hrozbu pro české i evropské zemědělství. „Hlavním úkolem zemědělství je zajistit zdravé a cenově dostupné potraviny pro obyvatele, což bude po roce 2027 ještě těžší než teď,“ říká Doležal.

České zemědělce teď podle něj čekají škrty v dotacích a více papírování. „EU tím akorát pobídne dovozce ze třetích zemí, kde tak vysoké standardy welfare zvířat nebo bezpečnosti potravin nemají, aby dodávali do Evropy stále větší objemy potravin, což považuji za maximální pokrytectví,“ varoval šéf české zemědělské organizace.

Podobná slova jsou ale podle jiných expertů zbytečně dramatická. Jak říká Maier, žádné ohrožení potravinové bezpečnosti, zvyšování cen či snad zhroucení evropského potravinového systému nehrozí. „Jak občas říkám, až si zemědělci přestanou stěžovat, tak zamrzne peklo,“ dodává s tím, že Společná zemědělská politika je nenasytný otesánek, který teď prostě bude muset trochu zhubnout.

PROMĚNY ZEMĚDĚLSTVÍ

Dále čtěte

• Začíná velká bitva o peníze. Farmáři se bouří proti návrhu nového rozpočtu EU
• Zemědělci si do traktoru chodí odpočinout od neustálého papírování
• Věčně nespokojený zemědělec je mýtus. Český farmář může být nadšenec

Bude se lobbovat

O tom, jak moc drastické ono hubnutí nakonec bude, se rozhodne v příštích dvou letech. Návrh Evropské komise je prvním krokem v dlouhém legislativním procesu. O víceletém finančním rámci musí rozhodnout jednomyslně všechny členské státy a souhlasit s ním Evropský parlament.

Dá se proto očekávat, že během budoucích debat se dokument o rozpočtu EU ještě promění, než ho na konci roku 2027 definitivně schválí Evropská rada. Přičemž platí, že zvláště v Evropském parlamentu mají zemědělci především u nejsilnější koalice lidové strany velmi silný hlas.

Zemědělské organizace sedmi zemí včetně České republiky už ostatně vyzvaly Radu Evropské unie, aby návrh příští evropské zemědělské politiky odmítla.

Česko bude podle ministerstva zemědělství při budoucím vyjednávání prosazovat navýšení navrženého rozpočtu a zachování samostatného fondu. „Pokud budeme zemědělství a potravinářství vnímat jako základní bezpečnostní strategický sektor pro celou Evropu včetně České republiky, musí tomu odpovídat i definice společné zemědělské politiky a také dostatečný rozpočet, který bude znamenat nejenom udržitelnost, ale také konkurenceschopnost Evropy vůči zbytku světa,“ říká ministr Výborný.