Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef KáninskýMalý průzkum Ekonomu mezi farmáři ze středních Čech napovídá, že debata o finanční podpoře jejich oboru z Evropské unie se mezi nimi nevede. Někteří něco četli, jiní zaslechli a pro mnohé „je to daleko“. Přitom pokud vstoupí v platnost současný návrh, EU vyčlení ze souhrnné částky na podporu soudržnosti a sociálních věcí na léta 2028 až 2034 přímo na zemědělství 300 miliard eur. To je o 87 miliard méně než v současném sedmiletém období. Pokud si český agrární podnik bude chtít pořídit třeba nový zavlažovací systém, rozmetadlo na hnůj, automatizované dojení nebo nějakou aplikaci moderního hospodaření, čeká ho při snaze získat dotaci mnohem těžší konkurence. Nejen z řad jim podobných podniků, ale také z jiných oborů. Návrh rozpočtu počítá s tím, že o jednotlivé položky takzvaného Národního a regionálního partnerského fondu (NRPF) se bude dělit více sektorů.
Na druhé straně jsou v Česku farmy vedené lidmi, kteří do evropských karet vidí a chtějí být u toho, když se o penězích licituje. Takovým je i David Brož, spoluvlastník rodinné farmy v Radňově na Havlíčkobrodsku. „Je otázka, jak se k tomu postaví některé státy. Obávám se, že Nizozemsko a Polsko to dorovnají národními zdroji. U nás to tak nebude, proto máme z návrhu odůvodněný strach,“ říká zemědělský manažer. V rodinném podniku má na starosti i „papírování“ a říká, že na pole a do stájí jezdí relaxovat prací.
Sklizeň určuje třeba i Halloween
Radňov se nachází v typicky české, mírně zvlněné krajině. Už je to Vysočina, ale tady ještě ne ta nejchladnější a nepřívětivá. Půda rodí a přeje tradičním i novým rostlinám. Ačkoli ne že by tu zima nebyla vůbec žádným problémem. Náš průvodce to dokazuje loni pomrzlou částí produkce dýní. Na ty se Farma Brož začala specializovat před pěti lety. Díky předešlým zkušenostem dýně letos před nepřízní počasí ochránili speciální textilií.
865 mld. eur
Taková je celková navrhovaná částka do Národního regionálního a partnerského fondu EU na období 2028–2034. Speciálně na zemědělství je vyčleněno 300 miliard eur.
„Dělali jsme běžné věci, třeba pšenici, řepku. Ale jaký je z nich zisk? Když brácha dodělal vysokou školu a přebíral farmu od otce, chtěli jsme hospodaření ozvláštnit. Koukli jsme se, jak to dělají ostatní, abychom i my měli přidanou hodnotu,“ říká David Brož.
Takové farmaření je vlastně „živá“ záležitost. Některé pěstitelské inovace se mohou stát standardem, od jiných se ustupuje. Třeba takový mák, který byl spolu s kmínem před několika lety plodinou, pro kterou se bratři rozhodli. Ale na rozdíl od stále perspektivních dýní už se ze zdejších polí nesklízí. „Je to obecně oblíbená komodita, my jsme se vrhli jinam,“ vysvětluje muž, jenž je v zavádění ne zrovna tradičních postupů ve svém živlu.
Je sobota dopoledne a do Radňova přijíždějí lidé z okolí, aby přímo u pěstitele nakoupili brambory, dýně či zelí. „Otevřeli jsme farmu lidem. Má to tu výhodu, že si děláme kontakty, poznáváme svoje klienty, a oboustranná spokojenost je i s tím, že odpadá marže obchodníků.“ Úplná novinka to není, třeba ovocnáři prodávají jablka do bedniček ze svých skladů tradičně. Brožové ovšem nabízejí ještě něco nadto – samoobslužný nákup. Při něm si zákazník zboží vybere, zváží a zaplatí bez asistence prodávající strany, klidně i v noci.
A ve dne mohou nahlédnout do provozu. „Třeba koukají, jak se krouhá zelí. Nikdy bych neřekl, jaký o to bude zájem,“ pokračuje Brož připomínkou další specializované výroby. Zelí si k dojnému skotu mnoho zemědělců nebere. „My to nakombinovali, protože klientela v našem regionu je.“ V hovoru o kravách přidává spolumajitel další postřeh: „Učíme se před lidmi neskrývat, nestydět se za to, že člověk je zemědělec. Když lidem ukážeme dnešní moderní stáj nabitou technologiemi, přesvědčí se, že většina z nich nemá takhle vybavenou domácnost.“ A procházka kravínem to dokazuje. Například ovladač k přikrmovacímu systému vypadá jako od PlayStationu.
Nápadití farmáři jsou po Česku všude. Někdo si otevře kavárnu či restauraci, kde servíruje bio maso, jiný si přibere květinářství i floristiku, další organizuje výuku jízdy na koních nebo pořádá zabijačky jako zážitkovou turistiku. Brož i v tom nachází optimismus a rozbíjí stereotyp o věčně nespokojeném zemědělci.
Starost o plemenného býka zvyšuje efektivitu
Je totiž mimo jiné prezidentem Společnosti mladých agrárníků ČR, což je lobbistické občanské sdružení založené k tomu, aby pomáhalo lidem do 40 let začínat s farmařením a nabízelo jim novinky z oboru. „Máme výhodu, že je celoevropský zájem na tom, aby mladí lidé chodili do zemědělství. Konfederace mladých zemědělců má po celé Evropě dva miliony členů a podařilo se například prosadit, aby tři procenta peněz, které Evropská unie vyčleňuje farmářům, dostávali právě ti mladí,“ odhaluje Brož a v Česku si pochvaluje zákonnou povinnost, že když chce mladý zemědělec převzít od státu pacht, tedy pronajmout si pozemek na hospodaření, má na něj přednostní právo. A mladí se nebojí třeba rozjet výrobu jogurtů nebo sýrů, jak je to zvykem na zahraničních farmách, protože se tady otevírá způsob většího výdělku.
Šéf radňovské farmy se angažuje i jinak, na ministerstvu zemědělství je členem monitorovacího výboru, který dohlíží na plnění strategických plánů, a místopředsedou antibyrokratické komise.
Názorově je poměrně radikální. Například by zrušil systém dotací, přestože ví, že by u většiny kolegů neuspěl. Uznává i, že systém je v zásadě funkční: „Češi jsou jedni z nejlepších čerpačů. Plníme indikátory, milníky, zvyšuje se bezpečnost práce.“ Chce dohlížet na to, aby dotace dávaly smysl a byly spravedlivé, aby ve výhodě nebyli agrobaroni a malí či střední zemědělci mohli lépe zaplatit své lidi, když už se tak těžko shánějí. Brožovi s 650 hektary půdy už nejsou úplně malý podnik a jen rodina by práci nezvládla.
Farmář se na druhé straně nezapře a Brož neváhá s úsměvem použít poměrně ošuntělý bonmot o čtyřech největších nepřátelích zemědělců – jaro, léto, podzim, zima. A také on vidí českou administrativu kolem dotací jako ultra pomalou (rok na uznání nároku, čtyři měsíce na proplacení) a také připomíná zdražování (mzdy, hnojiva, energie a další). „Člověk by měl spoustu nápadů, jak to zlepšit,“ potvrzuje, ale vzápětí se podívá na plemenného býka v ohradě a pookřeje. „Máme systém monitorování jalovic a víme, kdy k němu kterou přivést. I to nám zefektivňuje chov.“
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
