Zdroje tu nejsou, aneb jak už i pravicové vlády pojídají nevykynuté těsto

Zdroje tu jsou, prohlásil před dvaadvaceti lety tehdejší premiér Vladimír Špidla. Už o rok později, v květnu 2003, se ukázalo, že to tak úplně nebyla pravda a tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka musel veřejně přiznat, že sliby sociálních demokratů nebyly „zasazeny do reálného ekonomického rámce a dnes v konfrontaci s realitou neobstojí“.

Od sociálních demokratů se něco podobného dalo čekat. Jak už ostatně za první republiky odtušil tehdejší agrárnický předseda Antonín Švehla: „Sociální demokraté rádi rozdávají koláče, které sami neupekli a upéci ani nemohli, protože snědli těsto, které ještě nestačilo ani vykynout.“

Související

Státní rozpočet

Státní rozpočet: pokračují závody, kdo zemi více zadluží. Fiala s Babišem si nemají co vyčítat.

10 minut čtení

I za růstu ekonomiky Fialova vláda počítá s obřím dluhem. V roce parlamentních voleb koalice nechce škrtat ani zvyšovat daně.

Potíž je v tom, že tohle pojídání nevykynutého těsta praktikují čím dál tím více i politici pravicoví, a to napříč celým světem. Zdroje tu podle nich pořád jsou, a tak v posledních letech (a od covidové pandemie zvlášť) státy velkoryse rozevřely své kasičky a mezi lid rozhazují peníze. Tahle krátkozraká politika vedla přirozeně k jedinému možnému výsledku.

Jak poznamenává v rozhovoru v tomto čísle Ekonomu hlavní ekonomka české Raiffeisenbank Helena Horská: „Mnozí se teď domnívají, že mají na vše nárok, a nechtějí slyšet, že zdroje jsou omezené“. Jenže ony omezené jsou. A jestli co nejdříve nepřistoupíme k tvrdé reformě důchodového systému, zdravotnictví, školství a k reformě samospráv, tak na vlastní kůži zjistíme, že naše představy o kvalitě života v Česku jaksi nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce.

Přeji pěkné čtení.