Státní rozpočet: pokračují závody, kdo zemi více zadluží. Fiala s Babišem si nemají co vyčítat.

Ačkoliv má česká ekonomika v příštím roce růst o více než dvě a půl procenta, vláda premiéra Petra Fialy, respektive ministerstvo financí, navrhuje pro rok 2025 státní rozpočet s deficitem 230 miliard korun. Výsledkem bude, že za čtyřleté funkční období zadluží současný kabinet zemi o více než 1,1 bilionu korun. Podle propočtů Ekonomu to i po očištění o inflaci, tedy po převodu na stálé ceny z roku 2014, bude o 53 miliard korun více, než kolik činilo zadlužení za předchozí vlády Andreje Babiše. Propočet nezahrnuje případné vyšší zadlužení v důsledku povodní.

Podle exministra financí Miroslava Kalouska, který po léta zprava kritizuje vysoké rozpočtové schodky, to představuje „účetní zoufalství lidí, kteří netuší, jaké systémové změny by měli do fiskální politiky promítat“. Podle něj by se měly týkat penzijního a zdravotního pojištění, mezd státních zaměstnanců nebo i dotací. Na levici zase ekonomka Ilona Švihlíková požaduje omezit vysoké výdaje na obranu a rozběhnout jako prorůstové opatření výstavbu bytů.

Ke stlačení schodku nepřiměla koaliční politiky ani vzpomínka na nedávnou dvoucifernou inflaci, ačkoliv právě vysoké deficity bývají podle liberální ekonomické teorie živnou půdou pro růst cen.

Konsolidace v nedohlednu

Vláda sice konsolidaci veřejných rozpočtů označuje za prioritu, postupuje ale pomalu – více než dvouprocentní strukturální deficit (jde o rozdíl mezi pravidelnými příjmy a pravidelnými výdaji) má v příštím roce klesnout jen o jedno promile HDP. Rychlejší postup brzdí neochota škrtat v roce parlamentních voleb. Například výdaje na platy státních zaměstnanců meziročně vzrostou z 267 na 278 miliard korun. Kabinet odmítá firmám i lidem zvýšit daně, přičemž daňová kvóta – tedy poměr příjmů z daní a veřejného pojištění vůči HDP – nyní představuje 33,1 procenta HDP, zatímco v předcovidovém roce 2019 to bylo 34 procent. „Z pravicovosti si vláda vybrala nižší příjmy, z levicovosti vyšší výdaje a výsledkem je stamiliardový deficit v roce, ve kterém ministerstvo financí očekává solidní růst. To nelze hodnotit jinak než jako dlouhodobě neudržitelnou rozpočtovou politiku,“ hodnotí návrh hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

David Marek, šéfekonom poradenské společnosti Deloitte a poradce prezidenta Petra Pavla, nekritizuje přímo schodek, ale jeho výši. Míní, že resort měl přijít s deficitem státního rozpočtu o 50 miliard nižším. Ten současný totiž znamená, že se konsolidace přislíbená v programovém prohlášení vlády z roku 2021 prakticky zastavuje.

Podle jiných ekonomů ale vláda postupuje rozumně. „Na jedné straně se kritizuje malá podpora ekonomického růstu, na druhé nedostatečná ambice ohledně konsolidace veřejných financí. Z kombinace těchto dvou úhlů pohledu si dělám závěr, že návrh je sestaven právě tak akorát,“ řekl Ekonomu Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank v České republice. Z hlediska výdajů podle něj prakticky nepřichází v úvahu škrtat v sociální oblasti a ani není žádoucí zužovat vládě prostor pro tvorbu fiskální politiky, na kterou jí zbývá mimo mandatorní a kvazimandatorní výdaje (tedy peníze na platy státních zaměstnanců či na armádu) pouhých sedm procent rozpočtu.

Infografika

Zvětšit přes celé okno

S deficity k prosperitě

Andrej Babiš rozpočtové deficity omlouval epidemií covidu. Nyní jsou podle vládních politiků hlavním důvodem dopady ruského útoku na Ukrajinu a s ním (a s evropským Green Dealem) spojené zdražení energií.

Důsledkem je, že každoroční úhrada úroků státního dluhu už přijde na 100 miliard korun. Před covidem to bylo 40 miliard. V roce 2019 státní dluh představoval 28,3 procenta HDP, v příštím roce to podle srpnového odhadu ministerstva financí bude 42,9 procenta (o rozdílech mezi rozpočtovými sliby a realitou více v článku na str. 17).

Související

Státní rozpočet

Do zdravotnictví, školství a penzí musíme pustit soukromé peníze, stát na to už nemá, říká Helena Horská

9 minut čtení

Diskuse nad hospodařením s veřejnými prostředky se podle Heleny Horské, hlavní ekonomky české Raiffeisenbank a poradkyně premiéra Petra Fialy,...

Jak naznačuje mezinárodní srovnání, půjčené peníze v posledních letech pouze hasily aktuální problémy a pomáhaly udržovat sociální smír, k prosperitě nepřispěly. Ještě v roce 2022 se ekonomika Česka podle Indexu prosperity – společného projektu portálu Evropa v datech a České spořitelny – nacházela na devátém místě v Evropské unii, letos se propadla na čtrnácté. Index hodnotí zejména velikost vyprodukované přidané hodnoty, výši veřejného zadlužení a inflace, úroveň zahraničních investic i stav robotizace.

Helena Horská, šéfekonomka Raiffeisenbank a Fialova poradkyně, ale připomíná, že deficit kromě úhrady úroků starých dluhů nyní tvoří už jen peníze na investice (více v rozhovoru na str. 14). Právě ty by v budoucnu měly přispět k nezbytné modernizaci domácí ekonomiky a přinést rovněž hospodářský růst. S postupem resortu financí a vlády souhlasí i ekonom Michal Skořepa z České spořitelny: „Pokud půjde o investice kvalitní, pak je v pořádku, aby se na jejich splácení podílely i další generace, aby byly hrazeny na dluh.“

Podle ministra Stanjury má jít o výdaje rekordní, což je pravda jen z pohledu nominálních čísel. Pokud se jejich objem 251 miliard korun (přičemž 96 miliard jde z Evropské unie) očistí od spotřebitelské inflace, zůstávají rekordní investice v roce 2016. Ty podle ekonoma Lukáše Kovandy byly po přepočtu na ceny z roku 2010 vyšší o 13 miliard.

I když ministrova slova o rekordu úplně neplatí, meziročně investice přece jen narostou o 66 miliard. Hlavně půjde o prostředky na výstavbu a rekonstrukci dopravní infrastruktury. Zde ministerstvo dopravy v příštím roce počítá se 117 miliardami korun. Jenomže plánované investice ještě mohou klesnout kvůli povodním, pokud se v následujících týdnech ukáže, že peníze budou více potřeba na opravy. Druhou variantou, jak sanovat škody po přírodní katastrofě, je podle Stanjury prostě zvýšit schodek o 10 miliard (a ten letošní o 30).

Hodně peněz půjde každopádně armádě, už druhým rokem. Ze zákona musí tyto výdaje dosahovat výše dvou procent HDP, což je závazek Česka vůči NATO. Téměř polovina z vyčleněné 161milionové sumy má jít na vyzbrojovací a modernizační programy, hlavně na posílení pozemních sil a nadzvukového letectva. „To jsou investice par excellence. Celé dějiny lidstva nás učí, že země, která neinvestuje do zbrojení, je dříve či později napadena jinou zemí, což pak může mít negativní dopady ekonomické i neekonomické. Lapidárně řečeno: nedostatek zbrojních investic dnes vede k horšímu blahobytu později,“ zdůrazňuje Skořepa. Rostou i výdaje na výzkum, vývoj a inovace. Půjde o 51,6 miliardy korun, což je o osm procent víc než letos.

Prokletí úředníci

Stanjura v souvislosti s rozpočtem věří v udržení sociálního smíru. Náklady na důchodové pojištění jsou naplánovány na 717 miliard korun a zahrnují peníze na valorizaci penzí počátkem příštího roku. Po ní průměrný důchod naroste o 356 korun na 21 078 korun.

Celkem na sociální výdaje půjde 1,096 bilionu korun, o 31 miliard korun více než letos. Ačkoliv tyto výdaje rostou, v rámci Evropské unie se Česko stále řadí mezi země s podprůměrnými výdaji na sociální ochranu v přepočtu na HDP. V roce 2021, kam zatím sahá mezinárodní srovnání, šlo na ni u nás podle Eurostatu 21,9 procenta HDP, zatímco unijní průměr byl 29,9 procenta. Podle ekonomky Horské od domácího rozpočtu nelze čekat více, pomoci mají soukromé peníze.

Zdaleka největším zaměstnavatelem je v Česku stát, který v příštím roce bude platit skoro půl milionu lidí, o pětinu více než před deseti lety. Dvě pětiny z nich jsou pedagogové regionálních škol, přičemž politici právě učitelům slíbili nadprůměrné mzdy.

Zaměstnanců státu přibude v příštím roce 1200, většinou půjde o příslušníky armády a členy bezpečnostních složek. Samotných státních úředníků podle analýzy think‑tanku IDEA už šestý rok mírně ubývá, ekonomové to však pokládají za kosmetickou změnu. „Šetřit by se mělo především racionalizací státní správy, díky které by klesl jejich počet,“ tvrdí Sobíšek. Navíc už státní správa pohltila příliš mnoho lidí. Podle bývalého šéfa ČNB Pavla Kysilky jde o desetitisíce osob a desítky miliard korun zbytečných rozpočtových výdajů. „Zoufale chybí v produktivní ekonomice, úspěšným firmám, školám či zdravotním a sociálním institucím,“ podotýká. Podle ekonomů je proto potřebné, aby si vláda nechala zpracovat audit státních agend, který by odhalil vše duplicitní nebo zbytečné.

Ještě než se tak případně stane, čeká Fialův kabinet jednání s odbory, které tlačí na zvýšení mezd i platů státních zaměstnanců.

Koaliční vláda už přikročila k omezení dotací podnikatelům, na něž půjde meziročně o 17 miliard korun méně. I tak zbude 47,7 miliardy například na podporu obnovitelných zdrojů energie, digitální a technologický rozvoj či útlum hornictví. Jde však rovněž o osmimiliardovou úhradu ztrát veřejné železniční dopravy.

Opatrně s daněmi

Protože výdaje mají růst, v příštím roce o 124 miliard korun, nevyhnou se politici a ekonomové do budoucna debatám o způsobech zvyšování příjmů. Zmíněná složená daňová kvóta ostatně představuje v Česku 33,1 procenta a je podstatně níže než průměr v Evropské unii, který je nad 41 procenty.

„Ohledně růstu některých daní je legitimní vést v budoucnu diskuse, ovšem bylo by žádoucí citlivě zvažovat, komu a o kolik. Obecně nejsem zastáncem zvyšování zdanění práce. Prostor vidím, pokud by to bylo nutné, u spotřeby a kapitálu,“ říká Sobíšek z UniCredit Bank.

Příjmy jsou ovlivněny snížením daní z příjmů při zrušení superhrubé mzdy v roce 2021. Mělo jít o dočasnou úlevu, znamená totiž výpadek asi 80 miliard korun ročně, s návratem k původní výši zdanění nicméně vláda nepočítá. Koaliční strany v čele s ODS ostatně slíbily daně nezvyšovat, takže je potřeba hledat jiné možnosti. „Na straně příjmů pokládám za žádoucí odstranění řady daňových úlev. Nejde jen o zdanění tichého vína, ale třeba o snížené sazby DPH, limity pro placení DPH a podobně. Tím by do rozpočtu začaly téct desítky miliard korun, aniž by bylo třeba měnit daňové břemeno u mezd,“ míní ekonom Skořepa.

Nižší výnos daní má podle něj na svědomí i fakt, že nemalá část v Česku produkovaného zisku končí v cizině. „Zahraničním vlastníkům domácích firem se daří část přidané hodnoty účetně vyvádět mimo Česko, čímž se zmenšuje prostor pro růst mezd a zisků, a tedy i pro růst výnosu daně z příjmů,“ podotýká ekonom.

Vláda si prozatím pomáhá daní z mimořádných zisků, jejíž výnos podle analýzy resortu financí stále ještě neuhradil výdaje státu na pomoc domácnostem i firmám v době růstu cen energií. Proti prodlužování této praxe protestuje exministr Kalousek. „V roce 2025 to bude čistá zlodějina,“ zdůrazňuje. Tuto daň mají odvádět velké energetické firmy a banky, avšak z větší části ji hradí polostátní ČEZ. Letos podle odhadu zaplatí 27 až 34 miliard korun.

Rozdílná východiska

Vláda Petra Fialy možná státní rozpočet sestavuje naposledy, protože není jasné, zda jeho současný návrh založený na co nejnižších daních a s neseškrtanými výdaji pomůže koaličním stranám vyhrát volby. Ty jsou na programu za rok v říjnu. I kdyby se po nich staronový kabinet obnovil, rozpočtová politika už může vypadat jinak. V případě, že by například oslabila ODS, lze čekat částečný ústup od politiky nízkých odvodů. To by teoreticky mohlo vést k rychlejšímu snižování schodků. Ve hře nicméně mohou být také nové výdaje: Piráti už teď do návrhu například marně prosazovali peníze na dostupné nájemní bydlení.

Budoucí rozpočtové záměry ANO 2011, podle průzkumů aktuálně nejsilnější strany, jsou rozporuplné. Také ona Babišovými ústy opakovaně slibuje nezvyšovat daně. Současně však chce více peněz na investice a přidávat státním zaměstnancům. K tomu i rychleji snižovat rozpočtový deficit. Ačkoliv by utlumila růst výdajů na armádu, bez rychlého a přitom málo pravděpodobného ekonomického růstu taková rozpočtová velkorysost možná není.