Diskuse nad hospodařením s veřejnými prostředky se podle Heleny Horské, hlavní ekonomky české Raiffeisenbank a poradkyně premiéra Petra Fialy, často zužuje na státní rozpočet. Pomíjejí se tak souvislosti. „Chceme‑li obnovit stabilizační a vyrovnávací funkci rozpočtů, musí vlády pokračovat ve strukturálních reformách od penzí přes zdravotnictví a školství po samosprávu. A také uskutečnit daňovou reformu,“ řekla týdeníku Ekonom. Při hledání nových příjmových položek se přimlouvá za progresi u daně z příjmů právnických osob.
Kam se rozpočtové hospodaření za současné vlády posunulo? Stát zadluží stejně nebo možná i více než ta předchozí.
Neměli bychom se bavit, o kolik korun zadlužení vzrostlo a vzroste, ale o kolik procent se zvýšilo ve vztahu k výkonnosti ekonomiky. Když se Andrej Babiš v roce 2017 stal premiérem, veřejný dluh, tedy dluh všech vládních institucí vůči HDP, činil 31,7 procenta. V roce 2021, kdy jeho vláda končila, šlo už o 40,7 procenta. Takže narostl o devět procentních bodů. Když se podíváme na dluh vlády Petra Fialy, která se také ještě potýkala s doznívající covidovou epidemií a následně s dopady energetické cenové krize, dluh podle prognózy skončí v roce 2025 na úrovni 45 procent HDP. Takže přírůstek dluhu vůči HDP byl za vlády Andreje Babiše dvojnásobný. Podle mě je kritika současného kabinetu za tempo zadlužování úplně slepá.
Kritici návrhu rozpočtu na příští rok tvrdí, že deficit 230 miliard korun je při více než dvouprocentním růstu HDP jednoduše moc.
Také bych si za rostoucí ekonomiky přála vyrovnané rozpočty. Jenomže realita je taková, že když rozjedete veřejné rozpočty a prudce zvýšíte jejich výdaje, nejde je okamžitě zastavit. V domácnosti, když jste si koupili dovolenou nebo auto na splátky a k tomu ještě máte hypotéku, tak také, ačkoliv vám poroste mzda, nemůžete vše najednou splatit.
Proč vlastně výdaje ve státním rozpočtu nemůžeme rychle srazit?
Navržený deficit 230 miliard korun pro rok 2025 je možné rozložit. Na prvním místě je to 100 miliard, které stát musí zaplatit za úroky státního dluhu. Za staré dluhy. Když to odečtete, zbývá 130 miliard. Přitom se Fialova vláda zavázala investovat v příštím roce z národních zdrojů 155 miliard korun. Takže dohromady tyto dvě položky převyšují o 25 miliard korun schválený schodek. Což jinými slovy znamená, že v jiných částech rozpočtu se musely najít úspory a že v těchto zbývajících částech je rozpočet vlastně přebytkový. To ale není alibi, abychom už nedělali nic, i tak se musíme pokusit o reformy.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později