Premiér Petr Fiala sice ujišťuje, že domácí ekonomika má už nejhorší za sebou a opět poroste. Vývoj ve světě k tomu ale moc nepřispěje. Lednová prognóza Světové banky věští pro letošek globální ekonomice mírné zpomalení, růst má o 2,4 procenta, o dvě desetiny procentního bodu méně než loni. Navíc vyspělý Západ, který je pro české firmy klíčovým obchodním parterem, poroste daleko pomaleji. V eurozóně vedené Německem se má HDP do konce roku zvýšit o pouhých 0,7 procenta, v dosud prosperujících USA vzestup HDP zpomalí z letošních 2,5 na 1,6 procenta.
Podle šéfekonoma Světové banky Indermita Gilla výhled na letošek i příští tok zůstává „temný“. „Většina ekonomik, jak vyspělých, tak rozvojových, má v těchto dvou letech růst pomaleji než v desetiletí před pandemií covidu,“ připomíná indický ekonom. Tempo růstu před pandemií dlouhodobě překračovalo tři procenta, což vyvolalo velké a kvůli pozdějšímu propadu nenaplněné očekávání ohledně odstraňování chudoby či pokroku při ochraně životního prostředí.
Optimismus srážejí dříve neexistující rizika: především možnost eskalace rusko‑ukrajinské války a nově rozšíření arabsko‑izraelského konfliktu na Blízkém východě, což by vedlo k narušení komoditního trhu a dálkové dopravy. Hrozí i katastrofy související s vývojem klimatu.
Dopady měnové politiky
Jaké jsou dosavadní příčiny celosvětových potíží? Podle Gilla a dalších analytiků Světové banky jde o přetrvávající vliv přísné měnové politiky, restriktivních finančních podmínek, upadajícího mezinárodního obchodu i kulhajících investic. Zejména takových, které by dokázaly zajistit růst HDP na osobu. Právě ty teď začínají chybět v rozvojových zemích, což snižuje jejich naděje na vzestup. V těchto regionech přitom každý rok přibývá 70 milionů lidí.
Podle šéfekonoma Světové banky Indermita Gilla zůstává výhled globálního hospodářství na letošek i na příští rok temný.
Potíže se mají týkat také USA a Evropy. Inflaci v nich střídá nízký růst. „Zdá se, že restriktivní monetární politika v Evropě a Severní Americe, jejímž cílem bylo stabilizovat ceny prudkým zvýšením klíčových úrokových sazeb, nyní nabývá plného účinku,“ potvrzuje špatný výhled Timo Wollmershäuser, ředitel předpovědí v mnichovském Ifo institutu.
Analytici Světové banky očekávají, že vysoké úrokové sazby budou omezovat ekonomickou aktivitu, a americké hospodářství tíží i rozpočtové problémy a vysoký státní dluh. Vliv začínají mít snižující se úspory Američanů a neznámou bude dopad vnitrostátní politiky, protože celá země včetně ekonomiky stojí ve stínu listopadových prezidentských voleb. Zatímco jejich výsledek je nejistý – favoritem se zvolna stává republikán Donald Trump –, jasné je, že prohloubí rozdělení americké společnosti do dvou táborů, které spolu neumějí komunikovat. Mají i odlišné vize, přičemž ta Trumpova navazuje na mnohaleté tradice zámořského izolacionismu a protekcionismu. Ani demokraté se ale nebrání rozsáhlým dotacím. Texaský politolog George Friedman navíc očekává proměnu amerických institucí. Ta podle něj proběhla již třikrát, naposled po druhé světové válce, kdy nastoupili odborníci. Teď půjde o podřízení jejich expertních názorů, které jsou stále častěji odtržené od reality, veřejné kontrole.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později