Země ležící tisíce kilometrů od střední Evropy jsou více než dříve v hledáčku českých exportních firem. Ty nyní ročně vyvážejí za 4,4 bilionu korun, ale z 80 procent do Evropy. Tam je už těsno a příležitost pro další expanzi prakticky chybí. Navíc starý kontinent neroste a vstup na vzdálené, avšak rostoucí trhy by mohl přispět k rozhýbání domácí výroby.

Hitem je tedy diverzifikace. „Jde o hledání teritorií mimo Evropskou unii, aby odbyt českého zboží nebyl nadměrně závislý na vývoji jednoho regionu,“ říká Lukáš Martin, ředitel sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

O potřebě exportu do celého světa, tedy i do jeho chudší části, mluví rovněž česká diplomacie. Na Úřadu vlády teď ladí listopadovou cestu premiéra Petra Fialy do subsaharské Afriky, kam ho budou doprovázet podnikatelé. V dubnu už se zástupci domácích firem navštívil Vietnam.

Budoucí velké možnosti

Podle Svazu průmyslu a dopravy se v rozvojovém světě rýsují zajímavé příležitosti. Jde o rozsáhlé trhy nastupujících velmocí, jako jsou Brazílie či Indie. Nebo lidnaté státy typu Filipíny, Nigérie a Vietnam. V některých případech, třeba u africké Angoly či Iráku, lze navázat i na někdejší obchodní spolupráci.

Hledání nových možností je v počátcích a výsledky zůstávají nejisté. Vývoz do exotických zemí – do Afriky, Ameriky, Asie a Oceánie – loni bez USA a Kanady dosáhl výše 267 miliard korun, což je jen dvojnásobek exportu do Maďarska. Do Asie sice meziročně narostl o 22 procent, do Latinské Ameriky a Afriky nicméně poklesl.

V rozvojovém světě se rýsují zajímavé příležitosti. Jde o rozsáhlé trhy nastupujících velmocí, jako jsou Brazílie či Indie. Nebo lidnaté státy typu Filipíny, Nigérie a Vietnam.

„Bylo by ale chybou myslet si, že když s některými zeměmi vykazujeme malou obchodní výměnu, tak tam není třeba posilovat diplomaticko‑ekonomickou síť,“ tvrdí Lukáš Martin. A volá po větší pomoci státu, respektive od České exportní banky a Exportní a garanční pojišťovny.

V Africe je však velkým problémem politická nejistota, nebo – například v případě jinak zajímavé Ghany – nedostatek deviz. Vstřícnější podmínky nabízí jihovýchodní Asie. Do Vietnamu už společnost Aero Vodochody prodala dvanáct letounů L‑39 NG a nyní se jedná o dalších. K tomu vietnamské civilní piloty začíná cvičit benešovská firma F Air. Vietnam má zájem i o výstavbu elektráren a pomoc při výrobě léků.

Zájem o české zdravotnické přístroje a vybavení nemocnic je také v sousední Kambodži. V Thajsku zase poptávají nejen obráběcí a potravinářské stroje, ale rovněž moderní technologie k rozvoji vlastního exportního průmyslu.

O jaké české zboží je zájem v mimoevropských zemích

Výrazně roste export do Střední Asie, zejména do Kazachstánu, v jeho případě mezi rokem 2021 a 2023 narostl na dvaapůlnásobek. Jednak do tohoto regionu už zboží nejde přes ruské zprostředkovatelské firmy, ale napřímo. Z nemalé části je však za rekordním vzestupem zboží, které nakonec končí na ruském trhu. Takže jde o obcházení embarga uvaleného na Moskvu po jejím útoku na Ukrajinu. Zajímavá pro české firmy může být i Jižní Amerika. Brazílie například má zájem o solární a větrnou energetiku a dodávky zbraní a bezpečnostních technologií. O ty stojí rovněž Mexiko, kde agentura CzechTrade právě otevírá nové zastoupení. „Tato země je vstupem do Latinské Ameriky a Karibiku, ale také do USA,“ řekl Ekonomu ředitel CzechTradu Radomil Doležal.

Doprava, zdravotnictví i software

Už nyní existují firmy, které se v rozvojových zemích umějí prosadit. Na prvním místě jde o společnost Škoda Auto, která loni například do Afriky vyvezla z Česka téměř deset tisíc osobních vozů. Do Indie za stejné období exportovala 4400 automobilů. Pro další škodovky, které se v této nejlidnatější zemi světa montují, dodává díly. Nyní vstupuje na trh ve Vietnamu, kde rovněž buduje montážní závod. „Zaměříme se také na výrazné rozšíření našich obchodních aktivit na Blízkém východě,“ podotýká předseda představenstva společnosti Klaus Zellmer.

Aktivní jsou také menší podniky. V Senegalu Transcon Electronic Systems buduje pětici letišť a jde o největší českou zakázku v Africe za 150 milionů eur. Transcon vyvinul systém modulárních letišť a sám dodává světelné a řídicí systémy. Na projektu spolupracuje s řadou dalších domácích dodavatelů. „Právě jste mě zastihl na letišti v Saint‑Louis, které předáváme úřadům,“ řekl Ekonomu obchodní ředitel Transconu Ilja Mazánek. Firma se už rozhlíží dál. „Na Filipínách mají eminentní zájem o náš unikátní systém a zatím jsme na naše náklady vypracovali studii rekonstrukce tamních dvou letišť. Také v Indii a několika dalších asijských zemích máme v různých fázích rozpracováno několik projektů,“ dodává Mazánek.

Související

Vedle dopravní infrastruktury je zájem o české zdravotnictví. V Uzbekistánu společnosti Ego Zlín a ProSpon uzavřely memorandum o spolupráci při rozvoji lékařské péče. „Navštívili jsme několik klinik a potenciálních partnerů včetně edukačního centra, s nímž jsme navázali spolupráci stejně jako s univerzitou TIMC. Uzbekistán se pro nás stal jedním z prioritních trhů,“ říká Ivana Čejková, obchodní ředitelka firmy ProSpon dodávající ortopedické a traumatologické implantáty. Domácí podniky se rovněž podílejí na budování nemocnic na opačné straně zeměkoule, na karibském Trinidadu. Českou část této dodávky za tři čtvrtě miliardy korun, na níž spolupracuje řada tuzemských firem, zastřešovala společnost Vamed Health Projects CZ.

Vějíř domácího zboží poptávaného v rozvojových zemích je ale daleko širší. Dodávky nyní zvyšuje společnost Vyrtych vyrábějící průmyslová svítidla. „Stále více se snažíme o export do Iráku, Pákistánu, Jordánska, Kataru či Egypta,“ říká šéfka jejího exportu Olena Žáčková. Loni tak do těchto muslimských zemí šla svítidla za více než 2,5 milionu eur.

Roste zájem i o česká chytrá řešení zajišťující například v rozvojových zemích rychle se šířící e‑commerce. Softwarová firma Retailys se svým systémem, který umožňuje správu více prodejních kanálů z jednoho místa, expanduje nejen do vyspělých zemí, ale i do Latinské Ameriky nebo do Indonésie a Vietnamu.

Obtížné trhy

Vývoz do mimoevropských, zejména chudších rozvojových zemí ale nikdy nebude prioritou. „Jsme uprostřed Evropy a přeorientovat export o desítky procent do zámoří není možné. Ostatně to ani není cílem. Chceme však, aby firmám byly otevřeny možnosti globálního trhu,“ vysvětluje Lukáš Martin ze Svazu průmyslu a dopravy.

Navzdory přáním podnikatelských organizací a pootevírání dveří premiérem i ministry se však domácí firmy do neznáma nijak nehrnou: zámořské trhy jsou obtížné, nestabilní a není snadné si na nich vybudovat důvěru.

Je otázkou, jaký potenciál exotické trhy pro české firmy představují. Západní země v čele s Německem tam pomalu vyklízejí pozice. Zejména Číně.

Šéf Exportní a garanční pojišťovny David Havlíček připomíná i nárůst rizik. „Nejde jen o konflikt na Ukrajině nebo státní převraty v některých afrických zemích. Celkový ekonomický útlum a zvyšující se úrokové sazby vedly k rostoucímu počtu státních bankrotů,“ připomíná.

Takže je otázkou, jaký potenciál exotické trhy pro české firmy představují. Srovnání se zahraničím je dvojznačné. „Západní země v čele s Německem v rozvojových zemích pomalu vyklízejí pozice, zejména Číně. Existují ovšem výjimky jako Dánsko. Jeho vláda podporuje technologické clustery pro vodní, energetický a zemědělský sektor, o které je v chudších zemích poptávka,“ řekl Ekonomu Ondřej Horký‑Hlucháň z Ústavu mezinárodních vztahů.

Generální ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal navíc upozorňuje, že české firmy plánující expanzi mimo Evropu dávají přednost silným ekonomikám, které si mohou dovolit kupovat moderní technologie. Tedy Jižní Koreji, Japonsku a především USA. O tom svědčí statistika: zatímco český export do Afriky loni poklesl o 11 procent, vývoz do USA o čtvrtinu narostl.

Jde však o budoucnost. „Na vrcholu žebříčku nejrychleji rostoucích zemí najdeme státy subsaharské Afriky a jižní a jihovýchodní Asie. Jen dva z nich – Bangladéš a Etiopie – mají dohromady více obyvatel než celá západní a severní Evropa,“ připomíná měnící se svět analytik Horký‑Hlucháň.

Související