Aktuální číslo časopisu Ekonom
Martin PetříčekDomácí vinaři jsou pod tlakem. Na jaře se jim sice zavedení spotřební daně na tichá vína podařilo odvrátit, myšlenka však v politickém prostoru stále koluje. Prezident Svazu vinařů ČR Martin Chlad říká, že obor už teď kvůli rozdílné legislativě oproti cizině čelí obrovskému náporu zahraniční konkurence. A s novou daní by ještě zesílil. „Neexistuje žádná rychlá cesta, jak během půl či jednoho roku přenastavit podmínky zdanění, aniž bychom vinařství jako zemědělský obor výrazně poškodili,“ říká.
Je víno v Česku levné?
Ano i ne. Ve srovnání s ostatními evropskými i světovými zeměmi určitě ne. S vínem za dvě eura se můžeme setkat na německém, italském, australském trhu, i u nás.
Dá se takové víno považovat za dobré?
Některým spotřebitelům a pravověrným milovníkům vína se to bude poslouchat těžko, ale dá se najít celá řada pitelných vín kolem tří eur. Trend nastavily země s výbornými přírodními dispozicemi jako Nový Zéland nebo Austrálie či z jihu Evropy. Uzpůsobili tam technologie, mechanizaci, více věcí je automatizovaných. Zavedli zavlažování, zahustili vinice, legislativně jim byly povoleny obrovské výnosy. Výrazně si zlevnili vstupy a to jim umožnilo zlevnit právě vína pro běžné užití.
Bude tenhle trend pokračovat?
Nepředpokládám, že by ceny mohly jít ještě výrazněji níž. Tlak na co nejlevnější vína tu bude existovat a bude sílit. Logicky se trendu dostupnosti vína snaží přizpůsobit svou produkci řada dalších zemí. I v Česku stojíme před nutností restrukturalizace a obnovy některých, řekněme, výnosových vinic, abychom na nich byli efektivnější a dokázali odrazit zahraniční konkurenci. Pokud se nám to nepodaří, dovoz nás ještě více pohltí. Tenhle problém se pochopitelně tolik nedotýká vinařů zaměřených na střed, vyšší střed a drahá exkluzivní vína. Tady je strategie jiná, mají svého spotřebitele. Odpovídá tomu péče o viniční tratě. Dohromady však dělá tento segment jen zhruba 15 procent celkové světové produkce.
Dá se najít celá řada pitelných vín kolem tří eur. Trend nastavily země s výbornými přírodními dispozicemi.
Dokážou vinaři v Česku vyrobit vína, která se v obchodě prodávají za dvě eura?
Ne. Bavíme‑li se o českém nebo moravském vinaři, pěstiteli ze zdejších vinic, ne tak, aby to pro něj bylo rentabilní. Už před začátkem debat o spotřební dani jsme začali připravovat koncepci, jak zvyšovat efektivitu na našich vinicích. A to v kontextu klimatických změn, trendů i zmiňovaného tlaku ze zbytku světa. Nutně nás čeká úprava vinařské legislativy v širším měřítku. Ta aktuální nepovoluje vyprodukovat více než 14 tun hroznů z jednoho hektaru, zatímco například v některých italských oblastech mají zákonem povoleno až 50 tun. I kdyby se nám podařilo tuhle hranici v zákoně posunout, bude trvat tři čtyři roky, než se efekt všech změn ve vinici projeví.
Existuje nějaká podoba spotřební daně, nebo obecně zdanění, která by pro vás byla přijatelná?
Pro nás by to bylo hratelné, pokud by ke změně přistoupil volný trh, na kterém se pohybujeme, jako celek. Když nulovou sazbu spotřební daně opustí celá Evropská unie, bude to přijatelné i pro nás. Ať už bude motivace jakákoliv – zdravotní, ekonomická či geopolitická. V Česku je ještě jedna zásadní podmínka. Musel by se novelizovat zákon o spotřebních daních a upravit způsob výběru a kontroly vinařských subjektů, aby to administrativně nezabilo zejména malá a střední vinařství a aby to stát nepřišlo na víc peněz, než kolik nakonec vybere.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
