Nebesys: Jak se podívat skrz střechu z tašek až do nebe

Na první pohled jde o klasickou červenou střechu, tak jak se na historický střed města sluší a patří. Pod ní se ale skrývá prosvětlený půdní prostor, chrání ho průhledná plocha ze skla a hliníku. Obyvateli či návštěvníkovi se naskýtá panoramatický pohled do okolí. Nabízí ho ekologicky šetrný střešní systém Nebesys od stejnojmenného českého start‑upu. Ten právě postoupil do závěrečného kola soutěže Vodafone Nápad roku, které se letos zúčastnilo 129 inovativních firem.

„Nápad na takovou střechu jsem dostal už v roce 2011, kdy se na mě obrátil majitel domu z Litomyšle, abych pro něj navrhl, jak nově zastřešit jeho památkově chráněnou stavbu. Řekl jsem si, že půdu zvelebím a že pod střechou bude světlo z oblohy. Tak za 1,5 milionu korun vznikl Nebesys. Všichni byli spokojeni – majitel, památkáři i já,“ řekl týdeníku Ekonom architekt, zakladatel a 60procentní vlastník start‑upu Přemysl Kokeš.

Magické světlo

Tašky propouštějí dovnitř necelou třetinu světla. Nikoli přímý sluneční svit, ale rozptýlené paprsky. Prostor pod střechou se nepřehřívá.

Nezrodil se hned po prvním projektu. „Osm let jsem čekal, zda se na střeše nepodepíše horko a chlad. Přišly bouřky, vichr i sníh a s ní se nic nestalo, všechno fungovalo, jak má. Tak jsem před třemi lety podobně zastřešil náš rodinný hotel v Mikulově,“ dodal Kokeš. Start‑up založil krátce poté, počátkem loňského roku. Zatím dokončil tři zakázky a má desítky objednávek. Pro letošek počítá s tržbami přes 20 milionů korun.

Originální řešení spočívá v tom, že na hliníkovou konstrukci, která se umí přizpůsobit rozmanitým nerovnostem starých střech, se položí trojskla jako tepelná a hydroizolační vrstva. Nezakrývají celou střechu, to by bylo zbytečně drahé. Většinou jsou na polovině její plochy, druhá část bývá neprůhledná, tedy z plechu nebo PVC. Vše je nakonec zakryto kovovými taškami se stovkami nevelkých dírek. Buď ze speciálně upraveného hliníku, nebo z mědi. Tašky propouštějí dovnitř necelou třetinu světla – vytvářejí ho rozptýlené paprsky z oblohy, nikoliv přímý sluneční svit, ten je perforovanými taškami dokonale odstíněn.

Pod střechou je tak dostatek příjemného světla, aniž by se prostor pod ní přehříval. Podle jednoho z firemních testů vystoupala teplota za horkého dne pod klasickou střechou se střešním oknem na 58 stupňů, pod střechou Přemysla Kokeše se ustálila na 27 stupních.

Systém Nebesys se sám chladí – síť trubiček v drážkách mezi skleněnými deskami zachycuje dešťovou vodu, ta se za horkého dne z nádrží čerpadlem vytlačuje na střechu a odpařuje se, což sráží teplotu. „Střecha se podobá listům stromů, ty také propouštějí jen část světla a ochlazují odpařováním okolí,“ vysvětluje architekt.

Okna se navíc nemusí mýt, protože voda odplavuje nečistoty včetně prachu, který se v důsledku nanotechnologické úpravy povrchu svrchního skla mění na kuličky snadno odstranitelné. Takže střecha, opět podobně jako stromové listy, snižuje ve městech i prašnost.

Podkroví je také možné zcela zatemnit roletou. Ta brání, aby večer po rozsvícení bylo pod střechu z výšky a pod jistým úhlem vidět. Naopak, světlo v prostoru pod ní je i v zimě, kdy ji pokryje deseticentimetrová sněhová pokrývka. Vydrží i tíhu vrstvy sněhu silné 1,5 metru.

Nyní firma vyvíjí způsob, jak zajistit, aby střechy byly energeticky soběstačné a aby do nich bylo možné snadno zabudovat fotovoltaiku. „Je to skvělý nápad, a navíc český. Vidíte ven, pod střechou je požadované osvětlení a výborná je také tepelná izolace. Památkářům se zase líbí, že tam, kde pod perforovanými taškami není sklo, lze schovat chladicí zařízení nebo tepelná čerpadla,“ hodnotí systém Nebesys Pavel Svoboda z katedry technologie staveb ČVUT. Dokonce o něm hodlá na své škole od podzimu přednášet.

Přes Kodaň do světa

Start‑up má na rozjezd naplánovány výdaje 66 milionů korun. Z větší části je již od investorů získal. Včetně šéfa má zatím dvanáct zaměstnanců: obchodníků, vývojářů i lidí na montáž a výrobu, soustředěnou do Lanškrouna. V Hlinsku jsou sklady a v pražských Počernicích se staví předváděcí centrum.

Zákazníci jsou zatím z Česka, někdy je získává sám start‑up, jindy se přihlásí přes architekty, s nimiž spolupracuje. Přicházejí nejen lidé z městských center, kteří potřebují klasickou střechu inovovat podle požadavků památkářů. Přibývá těch, kteří zatím šikmou střechu s taškami nemají a teprve si ji chtějí pořídit.

„Česko pro nás mělo být pilotním trhem, než bychom se vydali dál do Evropy a do zámoří. Teď musíme trochu měnit plány, protože se na nás už obracejí zájemci ze zahraničí,“ podotýká Kokeš. Několik zakázek z Německa už se vyřizuje, ale čím dál více jich je z jižních států – Portugalska, Španělska či Řecka, odkud se ozval například hotel v Soluni. V těchto krajích je zájem také o střechy bez izolačních skel, protože pod hliníkovými taškami, skrz které prší a fouká, je možné mít trávník či zahradu.

V cizině se lidé o české firmě dozvěděli i díky tomu, že letos v Kodani vyhrála světové finále Creative Business Cupu, soutěže o nejkreativnější start‑up. „Obstát před porotou hodnotící nejen kreativnost produktu, ale především jeho byznysový potenciál bylo obtížné. Nebesys ale vyhrál zaslouženě,“ podotýká Alena Hájková z agentury Czechinvest. Kodaňská porota současně ocenila i zelené řešení – perforované tašky vedle zmiňovaného ochlazování a snižování prašnosti mohou fungovat i jako tlumič městského hluku.

Firma zatím těží z toho, že v Česku, v Evropě a ani ve světě nikdo nenabízí nic podobného. Za překvapení označují nápad rovněž lidé z oboru. „Ubytovali jsme se v mikulovském hotelu v podkroví, a když jsme druhý den ráno vyšli na ulici a podívali se na střechu, manželka se zeptala, kde vlastně v pokoji bylo okno. Žádné zezdola nebylo vidět. Vrátil jsem se, abych to zjistil, a dopadlo to tak, že v Nebesysu pracuju. Vložil jsem do něj i své úspory,“ řekl Ekonomu Jaroslav Nesiba, stavař se zkušenostmi v nadnárodní firmě. V novém zaměstnání se stal obchodním ředitelem.

Před případnou konkurencí se firma zatím chrání patenty. „Chci, aby to byl úspěšný globální projekt, který může pomoci měnit svět. Vím, že to zní vzletně, ale je to tak,“ zdůrazňuje Kokeš. Cest, jak toho dosáhnout, je podle něj víc a nevylučuje ani prodej firmy někomu, kdo disponuje patřičným kapitálem. Pravděpodobnější je ale spojení se silným partnerem, který by pomohl dostat se na zahraniční trhy.