Každé tři minuty zemře v Evropě jeden člověk na rakovinu tlustého střeva. Změnit tuto statistiku by měl pomoci start‑up Maia Labs, který před rokem v Brně založil Lukáš Loun. Lékařům dodává pomocníka vytvořeného umělou inteligencí. Jeho předností je, že výrazně zkvalitní a urychlí vyšetření. Start‑up postoupil do závěrečného kola soutěže Vodafone Nápad roku, které se letos zúčastnilo 129 inovativních firem.

„Maia je kolonoskopický modul, který může vidět i to, co člověk nevidí, nikdy se neunaví a je naučen na tolika vyšetřeních, kolik člověk není schopen za celý život vidět. Vytvořili jsme umělou inteligenci, která detekuje adenomy, tedy polypy, kde rakovina vzniká, a měří jejich velikost. V budoucnu je dokáže i klasifikovat, takže lékař bude moci okamžitě jednat, a to v reálném čase přímo při endoskopickém vyšetření tlustého střeva,“ vysvětluje Loun.

Včasná diagnostika je zásadní. Česká gastroenterologická společnost připomíná, že čekací lhůty na vyšetření jsou v některých okresech až čtyři měsíce. Nasazení nové technologie by mohlo zvýšit obslužnost pacientů až o 20 procent.

Přístroj napíše i zprávu

Nový přístroj je vlastně upraveným průmyslovým mikropočítačem používaným v automotive u samořiditelných modulů. Pro zdravotní účely je upraven tak, aby se dal připojit k jakémukoliv endoskopu na trhu. „Na této krabičce dokážeme v reálném čase provozovat naši umělou inteligenci, která využívá nejnovějších kontextuálních modelů podobně jako ChatGPT. Řešení je unikátní v tom, že se neučí ze snímků jako jiné metody, ale z videa. Dokážeme tím za výrazně kratší čas dosáhnout stejných výsledků,“ vysvětlil autor projektu týdeníku Ekonom.

Modul se ke klasické endoskopické věži připojí jediným kabelem. Lékař sleduje průběh vyšetření na externím monitoru. Instalace zabere deset minut. Obraz z endoskopu je rozostřený, algoritmy ho ale vyčistí a zvýrazní jednotlivé struktury. Abnormality jsou v nich pak lépe vidět. Když je Maia zaznamená, označí nález a z přístroje se ozve pípnutí. K vyšší kvalitě a rychlosti vyšetření se jako další výhoda brněnské novinky přidává nižší riziko, že lékař něco přehlédne.

Algoritmus současně předpřipraví i lékařskou zprávu se všemi náležitostmi včetně typu, velikosti, umístění a fotografie nálezu s odkazem viditelným ve videu pořízeném při vyšetření.

Náš systém je unikátní, neučí se ze snímků, ale přímo z videa. Dokážeme tím za výrazně kratší čas dosáhnout stejných výsledků jako jiné metody.

Největší trh je v USA

Start‑up Maia Labs není první na cestě k lepší diagnostice rakoviny tlustého střeva. Někteří z tradičních výrobců endoskopických věží mají vlastní řešení detekce polypů, ale jedná se o systémy postavené na jiné technologii. Často detekují falešné nálezy a nepřinášejí úsporu času. Navíc jsou velmi drahé a dovolit si je mohou jen špičková pracoviště.

Loun svou mladou firmu založil loni v srpnu. Nápad dostal o dva roky dříve a nedlouho poté, začátkem roku 2022, přibral dva společníky: zkušeného výzkumníka v AI Michala Hradiše – ten je současně garantem neuronových sítí na VUT v Brně – a Petra Musila. Angažoval také vývojáře znalé věci.

Teď se start‑up dostal do fáze, kdy potřebuje nové finanční injekce. „Dosavadní vývoj řešíme z vlastních zdrojů, jednoho grantu a z placených pilotů. Jelikož je o náš systém v Česku enormní zájem a ověřili jsme si to i na odborných zahraničních akcích, dospěli jsme do fáze, že budeme chtít vývoj našeho řešení akcelerovat. Aktuálně se zajímáme o investici,“ říká Loun.

Potvrdil zájem zahraničních investorů i spolupráci s Českou gastroenterologickou společností. Pilotními trhy zůstávají Česko a Slovensko.

Přístroj je nicméně stále ve fázi vývoje a čeká ho relativně dlouhý a nákladný proces certifikace. Firma proto hledá nejen investora na odhadovaných 1,5 milionu eur, ale zároveň také partnera se zkušenostmi a kontakty v oboru, aby jí pomohl později proniknout na klíčové trhy.

Stále se ukazují i nové možnosti v dalších lékařských oborech. „Nejenže využíváme potenciálu systému Maia při detekci rakoviny tlustého střeva, ale vzájemnou synergii s ní využíváme i v urologii,“ řekl Ekonomu lékař Jakub Fejfar, předseda představenstva Nemocnice Agel Nový Jičín. Na jednom z tamních pracovišť se poprvé v zemi učí umělá inteligence detekovat nádorová ložiska v dolních močových cestách.

„Začali jsme s kolonoskopickým modulem, připravujeme se na gastroskopický modul a data už sbíráme z urologických vyšetření a chceme v příštím roce záběr rozšiřovat o další endoskopická vyšetření,“ potvrzuje Loun.

Už letos chce vyvinout i produkt podporující přednosti systému Maia, a sice smart recorder, který bude v reálném čase zlepšovat obraz z endoskopu a pomáhat lékaři orientovat se v průběhu vyšetření. Představit ho chce na podzimním mezinárodním zdravotnickém veletrhu v Düsseldorfu a prodávat ho chce jak ve dvou pilotních zemích, tak i v Rakousku, Německu a Polsku.

Tím ale expanze nemusí skončit. Podle Louna je potenciálně dobrým odbytištěm severní Evropa, kde zdravotnictví bojuje s nedostatkem personálu. „Největším trhem z hlediska endoskopie je ale Severní Amerika, tam plánujeme vstup až se strategickým partnerem z USA,“ říká šéf ambiciózní firmy.

Fascinace umělou inteligencí

Zájem o sofistikovanou diagnostiku je ve světě ohromný. Například britskou startupovou konkurenci koupila letos společnost Olympus v přepočtu za 1,8 miliardy korun.

Technologie brněnského start‑upu je nicméně unikátní: posouvá možnosti detekce a klasifikace mnohem dál než aktuálně využívané systémy, a to až k autonomnímu učení.

K propojení vyspělých technologií a medicíny a založení start‑upu dospěl Loun postupně. Vystudoval Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií na VUT v Brně a léta pracoval ve dvou nadnárodních společnostech, ABB a Siemens.

„Korporát byla výborná škola, kde jsem se naučil spoustu věcí, ale chyběla tam dynamika a ve mně rostla chuť vybudovat něco vlastního. Odjakživa mě fascinovala automatizace, robotika, která dokáže zefektivnit nebo i nahradit rutinní lidskou práci, a nástup umělé inteligence je v tomto absolutní game changer, u kterého jsem chtěl být,“ zdůrazňuje podnikatel.

Navíc měl mnoho přátel mezi lékaři a věděl, jakou hrozbou je rakovina tlustého střeva a že odborníci na její diagnostiku chybí. „Rozhodli jsme se proto že tuto smutnou bilanci změníme. Jedná se o civilizační chorobu a případů onemocnění bude stále přibývat. Kolorektální adenom ale představuje jedny z nejpomaleji rostoucích rakovinných buněk v těle. Pokud je vyšetření udělané dobře, rakovina vůbec nevznikne,“ podotýká novátor.

Související