Inflační vlna během uplynulých dvou let zasáhla takřka celý svět. Teď to vypadá, že konečně začíná ztrácet na síle. Byť jen pozvolna. V Česku byl meziroční růst cenové hladiny v červnu poprvé po 16 měsících jednociferný. Ve srovnání se stejným měsícem loni byly ceny o 9,7 procenta vyšší.
Ve Spojených státech, jejichž ekonomika má na tržní sentiment největší vliv, se spotřební inflace už dokonce přibližuje požadovanému dvouprocentnímu cíli. V červnu byl růst cen meziročně zbržděn na 3,1 procenta. Investoři sledují, jak na aktuální čísla i prognózy budoucího vývoje zareagují centrální banky. Jejich chování může bezprostředně ovlivnit také dění na trzích.
Americká centrální banka Fed nyní drží klíčovou úrokovou sazbu v rozmezí 5 až 5,25 procenta. Její zástupci dosud naznačovali, že do konce letošního roku ji hodlají zvednout ještě o půl procentního bodu, aby ekonomiku nasměrovali do rovnovážného stavu.
Zpřísnění finančních podmínek – zdražení úroků – obecně vede k utlumení růstu a horšímu výkonu na akciových trzích. Projevilo se to během loňska, kdy většina centrálních bank po celém světě úroky prudce zvedala. Index amerických akcií S&P 500 za celý rok přišel zhruba o 20 procent.
Mezi americkými ekonomy nyní podle listu Wall Street Journal sílí hlasy, že Fed by měl v rychlém zvyšování sazeb pokračovat. Rozhodující není skutečná výše sazeb, ale spíše rozdíl mezi nimi a přirozenou úrokovou mírou v ekonomice. A ta kvůli covidové monetární expanzi stoupla, proto současné nastavení sazeb nevede k dostatečnému zchlazení ekonomiky. „Pokud by současné vyšší sazby představovaly skutečně přísnější měnovou politiku, očekával bych, že ceny akcií půjdou dolů,“ míní například ekonom Scott Sumner.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později