Dlouho už platí úsloví „co Čech, to muzikant“. Vedle skladatelů, proslulých koncertních umělců či operních pěvkyň se o to již v 19. století zasloužili rovněž výrobci hudebních nástrojů. Především Karel František Červený, který je dodnes v oboru dechových nástrojů pokládán za geniálního vynálezce i zdatného podnikatele. S dechovými nástroji vyráběnými v továrně v Hradci Králové se proslavil po celé Evropě.

„V letech 1854 až 1895 rodinná firma, řízená přímo nebo z ústraní Václavem Františkem Červeným, patřila k úzké světové špičce. Vý­voz jejích výrobků za hranice českých zemí se pohyboval v rozpětí od 50 do 90 procent. Tak výrazný obchodní úspěch byl umožněn zejména invencí, s níž zakladatel firmy vytvářel vynikající a původní nástroje,“ říká Červeného životopisec Jiří Pavlík. O této invenci svědčí i fakt, že v letech 1844 až 1889 přihlásil Červený 44 patentů a využíval při zhotovování dechových nástrojů 15 dalších menších zlepšení, o jejichž legislativní ochranu ani neusiloval.

Václav František Červený  (1819–1896) byl v oboru dechových nástrojů konstruktérem i zdatným podnikatelem. Konkuroval i vynálezci saxofonu Adolphu Saxovi.
Václav František Červený (1819–1896) byl v oboru dechových nástrojů konstruktérem i zdatným podnikatelem. Konkuroval i vynálezci saxofonu Adolphu Saxovi.
Foto: Wikimedia Commons (PD)

Přes klarinet k podnikání

Václav Červený se narodil v roce 1819 nedaleko od Prahy v selské rodině v Budči u Běchovic. Šlo o druhorozeného syna, a tak si musel najít jiné povolání než orbu a péči o dobytek. Na grunt měl nárok jeho starší bratr. Václavovi pomohla láska k hudbě – na klarinet hrál přímo zázračně –, uměl ale hrát na další dechové nástroje, na hornu a křídlovku. Protože je dokázal také opravovat, poslala jej matka do Prahy, aby se vyučil u tamního nástrojářského mistra Jana Bauera, uznávaného výrobce plechových nástrojů. Třináctiletý chlapec nejprve zametal dílnu, leštil nástroje a pomáhal paní mistrové v domácnosti. Postupně se ale propracoval k opravám a konstrukcím nástrojů. Přitom vynikal jak zručností, tak experimenty a různými konstrukčními úpravami, které zlepšovaly jejich zvukové parametry.

V osmnácti letech – jak uvádí Karel Foltin ve své publikaci Největší osobnosti našich dějin – v souladu s tehdejší praxí vyrazil na vandr a během pěti let procestoval území habsburské monarchie. Sbíral zkušenosti ve věhlasných dílnách na hudební nástroje v řadě velkých měst, v Brně, Prešpurku (dnešní Bratislavě) i ve Vídni. Ta byla hlavním centrem výroby dechových nástrojů.

Ačkoliv se odtud vrátil zpět do Prahy, nakonec si na Bauerovu radu pro vlastní dílnu vybral Hradec Králové. Šlo o významné pevnostní město s početnou vojenskou posádkou a dvěma vojenskými kapelami. Tedy s poptávkou po opravách i zcela nových nástrojích. Přičemž vojáci měli kapely také v nedalekém Josefově a Pardubicích.

2500
žesťových nástrojů vyráběl ročně v osmdesátých letech předminulého století ve své královéhradecké továrně Václav František Červený. Potřeboval k tomu stovku zaměstnanců.

Předpoklad vyšel dokonale. Po otevření dílny v roce 1842 byl Červený, respektive jeho malý podnik „Výroba hudebních nástrojů – V. F. Červený“, zavalen zakázkami. Pomohla v tom i výhodná poloha na reprezentativním, dobře dostupném a frekventovaném místě uprostřed města. Pořádaly se tam sobotní i výroční trhy, a tak kolem výkladní skříně jeho obchodu chodilo mnoho lidí z širšího hradeckého okolí. Jejich pozornost poutal také nápadný firemní nápis na průčelí domu.

K rozběhnutí podnikání využil vlastní peníze vydělané na vandru a prostředky od rodičů. O služby finančních ústavů, či dokonce lichvářů, na něž se tehdy řemeslníci a drobní podnikatelé často obraceli, v obavě z dluhů nijak zvlášť nestál. Podle Jiřího Pavlíka jeho nedůvěra k půjčkám přetrvala rovněž v následujících letech. Místo toho si Červený velice podrobně promýšlel výrobní a odbytovou strategii a pečlivě plánoval, kolik lidí může ve firmě zaměstnávat.

Jak mu ale přibývalo zákazníků, přibíral další nástrojáře i běžné dělníky a učně – ty proto, že věděl, jak důležité je předávat zkušenosti. Stal se opravdovým podnikatelem a po sňatku se zařadil mezi vážené hradecké měšťany. V jednom se od nich lišil: byl předsedou řady českých obrozeneckých spolků. Už za učňovských let v Praze se stal přesvědčeným vlastencem.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.