Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef PravecDlouho už platí úsloví „co Čech, to muzikant“. Vedle skladatelů, proslulých koncertních umělců či operních pěvkyň se o to již v 19. století zasloužili rovněž výrobci hudebních nástrojů. Především Karel František Červený, který je dodnes v oboru dechových nástrojů pokládán za geniálního vynálezce i zdatného podnikatele. S dechovými nástroji vyráběnými v továrně v Hradci Králové se proslavil po celé Evropě.
„V letech 1854 až 1895 rodinná firma, řízená přímo nebo z ústraní Václavem Františkem Červeným, patřila k úzké světové špičce. Vývoz jejích výrobků za hranice českých zemí se pohyboval v rozpětí od 50 do 90 procent. Tak výrazný obchodní úspěch byl umožněn zejména invencí, s níž zakladatel firmy vytvářel vynikající a původní nástroje,“ říká Červeného životopisec Jiří Pavlík. O této invenci svědčí i fakt, že v letech 1844 až 1889 přihlásil Červený 44 patentů a využíval při zhotovování dechových nástrojů 15 dalších menších zlepšení, o jejichž legislativní ochranu ani neusiloval.
Přes klarinet k podnikání
Václav Červený se narodil v roce 1819 nedaleko od Prahy v selské rodině v Budči u Běchovic. Šlo o druhorozeného syna, a tak si musel najít jiné povolání než orbu a péči o dobytek. Na grunt měl nárok jeho starší bratr. Václavovi pomohla láska k hudbě – na klarinet hrál přímo zázračně –, uměl ale hrát na další dechové nástroje, na hornu a křídlovku. Protože je dokázal také opravovat, poslala jej matka do Prahy, aby se vyučil u tamního nástrojářského mistra Jana Bauera, uznávaného výrobce plechových nástrojů. Třináctiletý chlapec nejprve zametal dílnu, leštil nástroje a pomáhal paní mistrové v domácnosti. Postupně se ale propracoval k opravám a konstrukcím nástrojů. Přitom vynikal jak zručností, tak experimenty a různými konstrukčními úpravami, které zlepšovaly jejich zvukové parametry.
V osmnácti letech – jak uvádí Karel Foltin ve své publikaci Největší osobnosti našich dějin – v souladu s tehdejší praxí vyrazil na vandr a během pěti let procestoval území habsburské monarchie. Sbíral zkušenosti ve věhlasných dílnách na hudební nástroje v řadě velkých měst, v Brně, Prešpurku (dnešní Bratislavě) i ve Vídni. Ta byla hlavním centrem výroby dechových nástrojů.
Ačkoliv se odtud vrátil zpět do Prahy, nakonec si na Bauerovu radu pro vlastní dílnu vybral Hradec Králové. Šlo o významné pevnostní město s početnou vojenskou posádkou a dvěma vojenskými kapelami. Tedy s poptávkou po opravách i zcela nových nástrojích. Přičemž vojáci měli kapely také v nedalekém Josefově a Pardubicích.
2500
žesťových nástrojů vyráběl ročně v osmdesátých letech předminulého století ve své královéhradecké továrně Václav František Červený. Potřeboval k tomu stovku zaměstnanců.
Předpoklad vyšel dokonale. Po otevření dílny v roce 1842 byl Červený, respektive jeho malý podnik „Výroba hudebních nástrojů – V. F. Červený“, zavalen zakázkami. Pomohla v tom i výhodná poloha na reprezentativním, dobře dostupném a frekventovaném místě uprostřed města. Pořádaly se tam sobotní i výroční trhy, a tak kolem výkladní skříně jeho obchodu chodilo mnoho lidí z širšího hradeckého okolí. Jejich pozornost poutal také nápadný firemní nápis na průčelí domu.
K rozběhnutí podnikání využil vlastní peníze vydělané na vandru a prostředky od rodičů. O služby finančních ústavů, či dokonce lichvářů, na něž se tehdy řemeslníci a drobní podnikatelé často obraceli, v obavě z dluhů nijak zvlášť nestál. Podle Jiřího Pavlíka jeho nedůvěra k půjčkám přetrvala rovněž v následujících letech. Místo toho si Červený velice podrobně promýšlel výrobní a odbytovou strategii a pečlivě plánoval, kolik lidí může ve firmě zaměstnávat.
Jak mu ale přibývalo zákazníků, přibíral další nástrojáře i běžné dělníky a učně – ty proto, že věděl, jak důležité je předávat zkušenosti. Stal se opravdovým podnikatelem a po sňatku se zařadil mezi vážené hradecké měšťany. V jednom se od nich lišil: byl předsedou řady českých obrozeneckých spolků. Už za učňovských let v Praze se stal přesvědčeným vlastencem.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
