Tradice českého porcelánu trvá už více než 200 let. Spolu se sklářskou výrobou a textilkami šlo o základ domácího exportního průmyslu soustředěného do pohraničí. Počátky domácích porcelánek však nebyly snadné – první takové továrny vznikly navzdory vídeňským úřadům. Rozvoj oboru je spojen s německým podnikatelským rodem Haasů a s jejich firmou v Horním Slavkově na Karlovarsku. Jejich malá dílna se za půl století rozrostla v prosperující společnost s více než tisíci zaměstnanci, která pod značkou Haas & Czjzek prodávala jakostní zboží po celé Evropě.
Jak dohnat Čínu
Porcelán byl celá staletí orientální specialitou a předmětem dálkového obchodu s luxusním zbožím. Prolomit čínský monopol se Evropě podařilo až v 18. století, a to v sousedním Sasku. Ve Vídni první porcelánka vznikla v roce 1718 a už tehdy existoval dokument, který uváděl, že se bohatá ložiska základní suroviny, kaolinu, nacházejí u Karlových Varů. Ten ale zůstal po desítky let nepovšimnut.
První úspěšný pokus o výrobu porcelánu v českých zemích se uskutečnil ve vesničce Háje nedaleko od Horního Slavkova. Napodobit zboží dovážené z Německa se pokoušel povozník Franz Anton Habertitzl v roce 1789. Kvůli rozložení nákladů založil družstvo, v němž měli podíl okolní statkáři. Zůstalo ale jen u pokusu a první skutečnou porcelánkou byla slavkovská manufaktura, která vznikla o tři roky později. Její zakladatelé se snažili získat nezbytné privilegium na výrobu, avšak neuspěli. Úřady neměly zájem na porcelánkách v severozápadních Čechách, protože nemínily ohrožovat pozice císařské vídeňské porcelánky. K tomu první výrobky nově vzniklých provozů v pohraničí byly málo kvalitní – porcelán se nepodobal zahraničním vzorům, nebyl bílý, ale šedivý a moc se nelišil od běžné keramiky.
Slavkovská manufaktura nabrala dech v roce 1803, kdy do jejího vedení nastoupil lékař a fyzik Jan Lippert a kdy se jejím spolumajitelem stal důlní mistr Václav Haas. Ti začali využívat kvalitní kaolin z ložiska u Sedlce poblíž Karlových Varů, nebáli se experimentovat. Za pomoci hraběte Kolowrata získali i vytoužené „porcelánové“ privilegium.
Firma jako první založila v Čechách penzijní pokladnu. Někteří zaměstnanci bydleli v továrních bytech s ústředním topením.
Brzo dokázali prodávat konkurenceschopné zboží. „Nepřetržitými pokusy jsme dosáhli produktu, který byl od nejvyšších chemiků uznán jako pravý porcelán,“ uvádí s hrdostí firemní dokument z roku 1812.
Císařská reklama
V témže roce oběma podnikatelům velice pomohla návštěva císaře Františka I., který se za své cesty po Čechách zastavil také ve slavkovské manufaktuře. K tomu si v ní zakoupil řadu jejích výrobků. Podle Luďka Jaši, autora knihy o rodu Haasů, šlo o výbornou reklamu. A protože odezněly problémy spojené s poslední fází napoleonských válek a neúrodou, nastal raketový vzestup. Zakázky se jen hrnuly. V podniku pracovalo 30 zaměstnanců a k tomu pět malířů, protože porcelán se prodával bohatě zdobený. Prospělo i povolání mistrů z ciziny, kteří pomáhali vychovávat mladé pracovníky.
1 tisíc
zaměstnanců měla v 70. letech 19. století firma Haas & Czjzek v Horním Slavkově. Prodávala kvalitní porcelán po celé monarchii a vlastně v celé Evropě.
Zaměstnanců přibývalo a nešlo jen o nové výrobní provozy, ale i budování rozsáhlé obchodní sítě. V roce 1819 firma otevřela obchodní sklad ve Vídni a vzápětí v Praze, Brně a Budapešti. O něco později dokonce v Bolzanu, Linci a Temešváru, takže prodávala porcelán prakticky po celé monarchii.
Dřívější záporný postoj vídeňských a domácích guberniálních úřadů k slavkovskému porcelánu byl také zapomenut. Dvorní rada Stefan Edler z Keesu nově napsal pochvalné dobrozdání, v němž podnik v Horním Slavkově zařadil mezi hlavní rakouské porcelánky. „Vyváží se odsud skvělé talíře, hrníčky i pískací hlavy. Tyto výrobky jsou dokonale zhotovené, čistě provedené, semletí a promíchání směsi je dokonalé, barvení výborné, ceny vynikající,“ zdůraznil v roce 1824.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později