Porcelán z Horního Slavkova mířil na stůl k císaři i papeži

Tradice českého porcelánu trvá už více než 200 let. Spolu se sklářskou výrobou a textilkami šlo o základ domácího exportního průmyslu soustředěného do pohraničí. Počátky domácích porcelánek však nebyly snadné – první takové továrny vznikly navzdory vídeňským úřadům. Rozvoj oboru je spojen s německým podnikatelským rodem Haasů a s jejich firmou v Horním Slavkově na Karlovarsku. Jejich malá dílna se za půl století rozrostla v prosperující společnost s více než tisíci zaměstnanci, která pod značkou Haas & Czjzek prodávala jakostní zboží po celé Evropě.

Jak dohnat Čínu

Porcelán byl celá staletí orientální specialitou a předmětem dálkového obchodu s luxusním zbožím. Prolomit čínský monopol se Evropě podařilo až v 18. století, a to v sousedním Sasku. Ve Vídni první porcelánka vznikla v roce 1718 a už tehdy existoval dokument, který uváděl, že se bohatá ložiska základní suroviny, kaolinu, nacházejí u Karlových Varů. Ten ale zůstal po desítky let nepovšimnut.

První úspěšný pokus o výrobu porcelánu v českých zemích se uskutečnil ve vesničce Háje nedaleko od Horního Slavkova. Napodobit zboží dovážené z Německa se pokoušel povozník Franz Anton Habertitzl v roce 1789. Kvůli rozložení nákladů založil družstvo, v němž měli podíl okolní statkáři. Zůstalo ale jen u pokusu a první skutečnou porcelánkou byla slavkovská manufaktura, která vznikla o tři roky později. Její zakladatelé se snažili získat nezbytné privilegium na výrobu, avšak neuspěli. Úřady neměly zájem na porcelánkách v severozápadních Čechách, protože nemínily ohrožovat pozice císařské vídeňské porcelánky. K tomu první výrobky nově vzniklých provozů v pohraničí byly málo kvalitní – porcelán se nepodobal zahraničním vzorům, nebyl bílý, ale šedivý a moc se nelišil od běžné keramiky.

Slavkovská manufaktura nabrala dech v roce 1803, kdy do jejího vedení nastoupil lékař a fyzik Jan Lippert a kdy se jejím spolumajitelem stal důlní mistr Václav Haas. Ti začali využívat kvalitní kaolin z ložiska u Sedlce poblíž Karlových Varů, nebáli se experimentovat. Za pomoci hraběte Kolowrata získali i vytoužené „porcelánové“ privilegium.

Firma jako první založila v Čechách penzijní pokladnu. Někteří zaměstnanci bydleli v továrních bytech s ústředním topením.

Brzo dokázali prodávat konkurenceschopné zboží. „Nepřetržitými pokusy jsme dosáhli produktu, který byl od nejvyšších chemiků uznán jako pravý porcelán,“ uvádí s hrdostí firemní dokument z roku 1812.

Císařská reklama

V témže roce oběma podnikatelům velice pomohla návštěva císaře Františka I., který se za své cesty po Čechách zastavil také ve slavkovské manufaktuře. K tomu si v ní zakoupil řadu jejích výrobků. Podle Luďka Jaši, autora knihy o rodu Haasů, šlo o výbornou reklamu. A protože odezněly problémy spojené s poslední fází napoleonských válek a neúrodou, nastal raketový vzestup. Zakázky se jen hrnuly. V podniku pracovalo 30 zaměstnanců a k tomu pět malířů, protože porcelán se prodával bohatě zdobený. Prospělo i povolání mistrů z ciziny, kteří pomáhali vychovávat mladé pracovníky.

Zaměstnanců přibývalo a nešlo jen o nové výrobní provozy, ale i budování rozsáhlé obchodní sítě. V roce 1819 firma otevřela obchodní sklad ve Vídni a vzápětí v Praze, Brně a Budapešti. O něco později dokonce v Bolzanu, Linci a Temešváru, takže prodávala porcelán prakticky po celé monarchii.

Dřívější záporný postoj vídeňských a domácích guberniálních úřadů k slavkovskému porcelánu byl také zapomenut. Dvorní rada Stefan Edler z Keesu nově napsal pochvalné dobrozdání, v němž podnik v Horním Slavkově zařadil mezi hlavní rakouské porcelánky. „Vyváží se odsud skvělé talíře, hrníčky i pískací hlavy. Tyto výrobky jsou dokonale zhotovené, čistě provedené, semletí a promí­chání směsi je dokonalé, barvení výborné, ceny vynikající,“ zdůraznil v roce 1824.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

• Web Ekonom.cz bez reklam
• Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
• Možnost ukládat si články na později

Nebo

Přihlásit se a dočíst článek

Vaše e-mailová adresa:* Proč ji potřebujeme?

Zadejte prosím platný e-mail. Tento e-mail je již použit. Zadejte jiný nebo se přihlaste

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Nechci dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s.

Přeji si dostávat obchodní sdělení společnosti Economia, a.s., týkající se též jiných než objednaných či obdobných produktů. Informace o zpracování osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení jsou dostupné zde.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.