Západ se chce odříznout od rizikové Číny. Spásu hledá v Indii

Evropská představa o chudé a zaostalé Indii přestává odpovídat realitě. Například hinduistické kněží tam nahrazují v chrámech při provádění rituálů roboti. Řada tamních věřících to považuje za symbol příchodu nové, světlejší budoucnosti Indie, který jí zajistí bohatství a silnější postavení ve světě. Jejich přání se skutečně plní, přestože v tom chrámoví roboti prsty, či přesněji chapadla, nejspíš nemají.

Indie je stoupající hvězdou globální ekonomiky. I přes řadu pohrom, jako je pandemie covidu, zablokované dodavatelské řetězce, válka na Ukrajině nebo energetická krize, zažívá nejrychlejší růst HDP ze všech významných států světa. S meziročním zvýšením o sedm procent Indie loni v růstu s přehledem předběhla Čínu, jejíž hrubý domácí produkt vyrostl „jen“ o tři procenta, ale také Evropskou unii, Spojené státy i průměr za celý svět. A podle odhadu Mezinárodního měnového fondu Indie s přehledem poroste nejrychleji i v příštích dvou letech, kdy se bude její HDP dál ročně zvyšovat o šest až sedm procent.

Odhad ekonomického vývoje vybraných zemí

Zvětšit přes celé okno

„Svět se natolik nechal uhranout ohromujícím rozmachem Číny, že mnohdy opomíjí jejího souseda. Přitom je docela možné, že se Indie bude v tomto století s Čínou přetahovat o roli hospodářského tahouna,“ napsal ve své knize Prisoners of Geography odborník na mezinárodní vztahy Tim Marshall. Nových možností na rostoucím trhu si ovšem začínají všímat velké mezinárodní koncerny i menší firmy včetně mnoha českých. Například Foxconn, největší světový výrobce spotřební elektroniky a mimo jiné hlavní dodavatel Applu, chce podle The Wall Street Journal v jižní Indii do roku 2024 rozšířit stávající výrobu ze šesti milionů iPhonů ročně na 20 milionů a zhruba ztrojnásobit počet tamních zaměstnanců na 100 tisíc. Navíc zvažuje v zemi vybudovat další dvě nové továrny a balicí centrum. Apple tlačí na své dodavatele, aby část výroby přesunuli mimo Čínu, a spoléhá se při tom zejména na Indii a Vietnam.

Rychlý rozvoj indické ekonomiky a rozšiřování její střední třídy se dotýká i automobilového průmyslu. Země loni předstihla Japonsko a stala se po Číně a USA třetím největší trhem podle prodeje osobních vozů, což láká také jejich výrobce. Aliance Nissan‑Renault tu chce investovat 600 milionů dolarů do výroby dalších šesti modelů.

Vývoj HDP Indie (v mld. USD)

Zvětšit přes celé okno

Škoda Auto, která na indickém trhu zodpovídá za pět značek koncernu Volkswagen, tady loni podruhé za sebou více než zdvojnásobila prodeje na 52 tisíc aut. Indie se tak stala třetím největším trhem automobilky, která tu má dva výrobní závody s roční kapacitou 240 tisíc aut několika koncernových značek. Škodovka navíc v zemi staví další závod, z kterého bude dodávat od příštího roku rozložená auta na finální montáž do Vietnamu tamní partnerské firmě.

Svět se natolik nechal uhranout ohromujícím rozmachem Číny, že mnohdy opomíjí jejího souseda Indii.

Škoda Auto přitom od loňska zvažuje zastavení výroby v Číně nebo úplné stažení z tohoto trhu, kde její prodeje poslední roky prudce klesají. Podle mluvčí automobilky Simony Novotné o tom stále ještě nebylo definitivně rozhodnuto. Čínu by mohl nahradit právě rostoucí indický trh, na kterém chce Škoda Auto a Volkswagen do roku 2030 dosáhnout pětiprocentního podílu z necelých tří procent v současnosti.

Výzkumná společnost Euromonitor International přitom odhaduje, že ekonomika Indie by měla růst až do konce dekády v průměru o více než šest procent ročně. A analytici společnosti S&P Global předpokládají, že země do konce desetiletí předstihne Japonsko a Německo a stane se třetí největší ekonomikou světa, byť stále daleko za Spojenými státy a Čínou.

Geopolitická rizika a spása

Právě Čína byla dlouho jednou z nejrychleji rostoucích zemí. Jenže podle Euromonitoru její meziroční růst HDP v této dekádě zůstane hluboko pod pěti procenty, zatímco v minulých třech desítkách let to bylo v průměru devět procent. Této zemi se nyní nedaří obnovit ekonomický růst na někdejší úrovně kvůli globálnímu ekonomickému útlumu, nemovitostní krizi v zemi, stárnoucí populaci i přísným restrikcím proti šíření covidu, které Peking zavedl před třemi lety. Letos je sice odstranil, ale zatím to příliš nepomáhá.

Čínský export klesl během letošních prvních dvou měsíců meziročně o sedm procent, podobně jako v posledním kvartálu minulého roku. Dovoz se letos propadl meziročně dokonce o desetinu, na sestupu je i index spotřebitelské důvěry CCI a index nákupních manažerů PMI, které naznačují budoucí vývoj prodejů a výroby.

Související

Mezinárodní obchod

Země, kde ano znamená možná. Indie je specifická, ale pro byznys perspektivní

11 minut čtení

Zájem českých firem o Indii rychle roste. Přitahuje je zejména to, že nová nejlidnatější země světa předběhne Čínu v růstu HDP, její populace je...

Od Číny coby hlavního světového dodavatele materiálů, výrobních dílů i hotového zboží se západní státy a firmy snaží odpoutat především proto, že ji považují za geopolitické riziko. Čína se během posledních deseti let za vlády prezidenta Si Ťin‑pchinga stala autokratičtějším, represivnějším a těžko předvídatelným státem. To se nyní pravděpodobně ještě prohloubí poté, co byl Si navzdory tradici potřetí potvrzen do funkce šéfa komunistické strany.

Geopolitické napětí mezi Západem a Čínou se projevuje například v oblasti čipů, klíčových komponent mnoha průmyslových oborů. Spojené státy loni silně omezily vývoz polovodičových součástek a zařízení na jejich výrobu do Číny a letos se k nim přidaly i další země jako Nizozemsko nebo Japonsko.

Místo toho spouští nebo připravují dotační programy na rozvoj čipového průmyslu na svém území. Cílem amerického prezidenta Joea Bidena je zejména zpomalit dosavadní rychlý rozvoj čínské armády.

Nejde ale jen o čipy, nýbrž o obecnější omezení závislosti Západu na čínském průmyslu. Země jako Spojené státy nebo Německo tlačí na své firmy, aby více vyráběly na domácích trzích a také hledaly dodavatele v jiných částech světa. Řada firem i států přitom považuje za hlavní alternativu k Číně právě Indii.

Studie výzkumníků New York University Stern School of Business a logistické firmy DHL předpokládá, že v příštích letech bude Čína ztrácet své postavení motoru světového obchodu a naopak se posílí role zemí jižní a jihovýchodní Asie, zejména Vietnamu, Filipín a Indie. Ta v aktuálním žebříčku vývoje globalizace Global Connectedness Index stoupá nejrychleji z deseti největších ekonomik planety, zatímco propojení Číny se světem se nejrychleji utlumuje.

Indie loni exportovala zboží za 422 miliard dolarů, čímž překonala o šest procent vládní cíl, který pro letošek počítá s vývozem ve výši 470 miliard dolarů. Rychle roste například obchodní výměna mezi Indií a Spojenými státy. Podle serveru Splash247 proto někteří rejdaři včetně čínského státního Cosca investují do posílení své infrastruktury v Indii a navýšení přeprav mezi jižní Asií a USA.

Obchodní, diplomatické i vojenské vztahy s Indií posilují nejen západní státy, ale také jejich spojenci z východu. Nevadí jim ani to, že Indie má historicky vřelé vztahy s Ruskem, nyní odmítá odsoudit jeho invazi na Ukrajinu a těží ze západních sankcí na Moskvu, když nakupuje zlevněnou ruskou ropu.

Australský premiér Anthony Albanese na nedávné návštěvě v Novém Dillí řekl, že Indie se koncem tohoto roku poprvé zúčastní velkého australského a amerického vojenského cvičení a oba státy rozšíří obchodní spolupráci. Tyto země jsou navíc spolu s USA a Japonskem součástí strategického bezpečnostního uskupení zvaného Quad, které je vnímané jako odpověď na růst čínské ekonomické a vojenské síly ve světě.

Indie se také stále více staví do role alternativní cesty k čínské Nové hedvábné stezce. Tak se označuje rozsáhlý program, kdy Peking s pomocí investic do infrastruktury a půjček šíří svůj vliv v chudších regionech světa. Od nástupu indického premiéra Naréndry Módího do úřadu v roce 2014 Dillí podle Financial Times téměř ztrojnásobilo zahraniční půjčky oproti předchozímu osmiletému období. Směřovaly zejména do zemí jižní a jihovýchodní Asie, kde Indie odpradávna soutěží s Čínou o pozici regionální mocnosti.

Specifika největší demokracie světa

Zatímco v zahraničních investicích Indie Čínu ještě zdaleka nedohnala, v růstu populace je tomu přesně naopak. Čína, jejíž populace čítající více než 1,4 miliardy obyvatel loni poprvé od roku 1961 klesla, doplácí zejména na svou politiku jednoho dítěte zavedenou v 70. letech minulého století. Ta se začala uvolňovat až před deseti lety a od roku 2021 mohou mít Číňané až tři děti. Populace v Číně ale stárne a podle střední varianty odhadu OSN se do konce století může smrsknout skoro na polovinu současného stavu.

Vývoj počtu obyvatel Indie a Číny

Zvětšit přes celé okno

Indie už letos Čínu vystřídala na pozici nejlidnatější země světa, což také láká západní firmy. „Indie má jednu z nejmladších populací na světě. Je to nenasycený trh a zároveň trh s obrovskou pracovní silou. Otázka je, jak moc je to sofistikovaná pracovní síla,“ zamýšlí se Zdeněk Štipl z Ústavu asijských studií Univerzity Karlovy.

Asi čtvrtina obyvatel Indie je podle odhadu serveru Macrotrends negramotná, zatímco v Číně jsou to jen přibližně tři procenta. Přesná data ale nejsou k dispozici, protože v Indii dosud neproběhlo kvůli pandemii sčítání lidu stanovené na rok 2021 a také poslední čínský cenzus obsahoval nesrovnalosti.

Podle Luboše Ulče, ředitele agentury CzechTrade v Indii, se ale úroveň vzdělání v této zemi zlepšuje. „Řada movitějších indických rodin také posílá své děti studovat do ciziny,“ uvedl. Na druhou stranu obrovskou výhodou Indie je levná pracovní síla. Například v porovnání s Čínou jsou tam mzdy zhruba poloviční.

Další byznysovou výhodou Indie je i to, že na rozdíl od režimu v Pekingu stojí vláda v Novém Dillí na demokratických základech. „Jen se tomu říká demokracie s asijskými rysy, kterých je celá řada. Tím nejviditelnějším jsou asi mnohagenerační politické rodiny, což souvisí s kastovním systémem,“ vysvětluje Štipl. Také cenzura není v Indii zdaleka tak přísná jako v Číně.

I tak ale čeká na Evropana v největší demokracii světa řada nepříjemných překvapení. Například obchodní jednání s Indy trvají nezvykle dlouho a smlouvání o ceně je běžné i těsně před podepsáním smlouvy. „Není možné počítat s tím, že firmy obchod dojednají během jedné cesty nebo veletrhu, většinou jde o pozvolný proces,“ říká Lukáš Martin, ředitel sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy (více viz box Co čeká obchodníky v Indii).

Rostoucí česká stopa

Přesto rychlý rozvoj Indie láká v posledních letech řadu českých firem. Obchodní výměna obou států se za posledních deset let ztrojnásobila, přičemž jen loni vzrostla meziročně o dvě třetiny na 74 miliard korun. Jihoasijská země tak od loňska patří do pětice největších mimoevropských byznysových partnerů Česka.

Obchodní výměna Česka s Indií (v mld. Kč)

Zvětšit přes celé okno

Podle Ulče ale především rostou počty českých firem, které chtějí investovat do založení výroby nebo obchodní pobočky přímo v Indii. Ta totiž stále patří mezi silně protekcionistické trhy s vysokými cly, což prodražuje dovoz. „V nejbližším období se to nejspíš nezmění. České firmy, které se této realitě dokážou přizpůsobit, tam mohou být úspěšné. Týká se to především těch, které mají své klíčové zákazníky v regionu jihovýchodní Asie a bylo by pro ně obtížné obsluhovat tento region z Evropy,“ myslí si viceprezident Hospodářské komory Radek Jakubský.

Indie nyní například chystá zvýšení cla na import aut dražších než 40 tisíc dolarů ze 60 na 70 procent. Ekonomika země je v současnosti závislá především na službách a vyniká například v informačních technologiích, což je patrné i z toho, že lidé s indickým původem velí velkým americkým firmám od Googlu přes Microsoft po IBM (viz box „Indičtí“ ředitelé technologických gigantů). Pomocí cel se ale snaží zvýšit soběstačnost ve výrobě. Průmyslová produkce má totiž na tamním HDP podíl jen kolem 14 procent. Proto také Indie investuje miliardy dolarů do podpory lokální výroby a otevírá se zahraničním investicím.

Indická ekonomika podle oborů

Zvětšit přes celé okno

Původně jakési „exotické dobrodružství“ v Indii tak řada českých firem už proměnila ve výnosný byznys. Například společnost Pragotherm servis fasád založila v zemi před dvěma lety dceřinou firmu AlgaClean, která tam prodává nátěry na ochranu povrchů památkových objektů, především fasád a střech domů nebo soch. Podíl indické pobočky nyní už tvoří pět procent obratu mateřské firmy a měl by dále růst. Letos totiž plánuje rozšířit záběr o služby čištění a sanace historických fasád obytných domů a památek. „Indický trh je obrovský a pozorujeme, že zejména movitější lidé chtějí dbát o svůj majetek,“ říká Michal Bareš, technický ředitel Pragothermu.

Dalším příkladem, že české firmy úspěšně fungují na indickém trhu, je výrobce brzdových systémů pro vlaky, metra nebo tramvaje Dako‑CZ, který patří pod Czechoslovak Group rodiny Strnadových. Ten si v Indii přijde na přibližně třetinu dvoumiliardového obratu. Indie totiž při svém rychlém rozvoji naráží na zastaralou a léta podfinancovanou dopravní infrastrukturu, vysoké částky investuje zejména do letecké a železniční sítě a dopravních prostředků. Firma z východočeské Třemošnice proto předloni založila v Česku dceřinku, zaměřenou na výrobu pro indický trh, a loni přímo v Indii pak i dva společné podniky s tamními výrobci. Tyto aktivity má letos zastřešit další dceřiná firma v Indii.

Podle Martina ze svazu průmyslu Indie investuje hodně i do zdravotnictví, výroby energie z obnovitelných zdrojů, obranného průmyslu nebo letectví. Také v těchto oborech tak čekají příležitosti i pro české firmy.

Třeba společnost Eldis Pardubice nyní v Indii pracuje na miliardové zakázce na radary pro indické námořnictvo a letectvo. Tu získala před dvěma lety s místní společností Mahindra Telephonics. „Zákazníci v Indii v posledních letech stále více požadují lokalizovanou výrobu. Proto se Eldis rozhodl více a hlouběji etablovat na místním trhu a v roce 2021 tu založil dceřinou společnost,“ uvedl Andrej Čírtek, mluvčí Czechoslovak Group, pod kterou pardubická společnost rovněž spadá.

V Indii také roste poptávka v oblasti stavebnictví. Zejména města, do kterých se neustále valí obrovské masy lidí z chudého venkova, se rychle rozvíjejí. Moravská společnost LIKO‑S rodiny Musilových, která v Indii vyrábí inte­riérové mobilní příčky, tu chce svou produkci letos rozšířit a loňský 30milionový obrat plánuje navýšit asi o pětinu. „Přes Indii se také dostáváme k zakázkám na Blízkém východě, v jihovýchodní Asii i v Africe,“ dodává Libor Musil, předseda představenstva LIKO‑S holding.

Osvěžující sprcha

Analytici banky Morgan Stanley odhadují, že díky investicím podíl průmyslové výroby na indickém HDP vzroste do konce dekády ze současných zhruba 14 na 21 procent. Příležitost v tom vidí i další evropské státy, které se snaží snížit obchodní závislost na Číně.

Musil popisuje současný indický trh v porovnání se stagnující a unavenou Evropou jako osvěžující sprchu, pod kterou by české firmy neměly chybět. „Úspěch spočívá v tom, že jako podnikatel nečekáte, až vás tady někdo vytáhne ze šlamastyky, ale musíte být přítomen na trzích, které se rozvíjejí, mají dynamiku. A to nyní jsou a budou trhy v jižní a jihovýchodní Asii,“ říká.