Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef PravecDílo technika, vynálezce a průmyslníka Františka Křižíka je těsně spjato s rozvojem industrializace Čech. Šlo o velkého vizionáře, jeho byznys táhly především vlastní vynálezy. Když ale narazil na konkurenci s finanční a manažerskou převahou, jeho byznys se dostal do problémů. „Měl dvě vady. Nebyl obchodníkem a byl příliš skromný,“ napsal o něm Jan Neruda. Navíc neuměl, nebo spíše nechtěl kalkulovat jako jiní podnikatelé.
Osud spojený s elektřinou
František Křižík se narodil v roce 1847 v Plánici u Klatov v chudé ševcovské rodině. Ve 12 letech nastoupil v Praze na reálku a přivydělával si doučováním. Školu dokončil, ale neodmaturoval, protože neměl na příslušný poplatek. Přesto byl mimořádně přijat na techniku, kde studoval dva roky matematiku, fyziku a chemii a stal se inženýrem. Vedle toho byl zapojen do řady studentských vlasteneckých spolků, kde navázal kontakty nejen s techniky, ale i s umělci a novináři, které se mu později – jako podnikateli a uchazeči o veřejné zakázky – hodily.
Nastoupil pak k firmě Kaufman, která v Praze vyráběla pro rakousko‑uherské železnice signalizační a telegrafické přístroje. Působil jako vedoucí dílny drážních signalizačních návěstí a úspěšně pracoval na jejich zdokonalování. Signálními a telegrafními zařízeními se zabýval i u státních drah, kam nakonec přestoupil. Stále více se přitom zajímal o elektřinu. Nakonec zkonstruoval elektricky ovládané návěstidlo se zvukovým signálem, které postupně nahradilo mechanická zařízení. Dostal za to tisíc zlatých, což mu umožnilo založit rodinu.
Kromě toho se vzdělával a ještě jako telegrafní přednosta v Plzni přednášel v českých obrozeneckých spolcích o nových převratných technických vynálezech, o telefonu Grahama Bella, Edisonově mikrofonu a dalších novinkách.
Oblouková lampa
Rozhodující událostí v Křižíkově životě se stala služební cesta na Světovou výstavu do Paříže roku 1878. Tam se poprvé setkal se svícením elektřinou – Jabločkovovou obloukovou lampou, kterou se ve volných chvílích pokoušel zdokonalit.
Dostal zadání i od plzeňských továrníků, bratrů Pietteových, kteří od něj chtěli elektrickou lampu, jejíž světlo by bylo podobné dennímu. Chtěli jím nahradit ve své papírenské firmě dosud používané plynové osvětlení.
Největším Křižíkovým úspěchem bylo zdokonalení obloukové lampy. Patent na ni ho finančně zajistil.
Dvouletý proces vývoje dovedl Křižíka k vlastní konstrukci obloukové lampy, která byla úsporná ve spotřebě elektrického proudu a jejíž provoz byl lacinější než při svícení plynem. Byla založena na automatickém přibližování uhlíků, mezi nimiž elektrický oblouk vznikal, což zajistilo konstantní intenzitu světla.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
