Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef PravecSeverní Morava dodnes patří k hlavním českým průmyslovým regionům. Velkou zásluhu na tom má rodina Gutmannů, která tam od poloviny 19. století rozvíjela těžbu černého uhlí a výrobu koksu, železa a oceli. Spolu s Rothschildy více než 60 let ovládala jeden z předních podniků tehdejší Evropy, Vítkovické železárny.
Dílo Wilhelma Gutmanna, hlavního hybatele tohoto mohutného impéria, k němuž až do konce první republiky patřily desítky firem, připomene další díl týdeníku Ekonom o významných podnikatelích v českých zemích.
Z rabína podnikatelem
Wilhelm Gutmann se narodil v roce 1826 v židovské rodině v Lipníku nad Bečvou. Původně se měl stát rabínem, když mu ale zemřel otec, musel náboženské studium a pak i místo vychovatele opustit a začal se věnovat obchodu. Nejprve se stal vedoucím úředníkem na statku a pivovaru svého vzdáleného příbuzného. V roce 1851 se osamostatnil a začal obchodovat s obilím, sádrou, větší peníze ale vydělal až prodejem uhlí.
Roku 1856 přibral k podnikání mladšího bratra Davida, jemuž ve společné firmě „Gebrüder Gutmann“ se sídlem ve Vídni svěřil běžné finanční záležitosti, zatímco sám se staral o obchody. Vsadili na prodej černého uhlí z německého Horního Slezska, z okolí Katovic, které bylo levnější než domácí. Proto o něj jak mezi firmami, tak i drobnými odběrateli byl velký zájem.
Zásadní pro ně byla velkorysá kampaň za topení uhlím v kamnech. Do té doby se totiž pálilo dřevo a proti uhlí panovaly předsudky, zvláště u žen. Proto ve Vídni, Budapešti i Brně bratři investovali mnoho peněz do zavádění uhelných kamen do domácností. A hlavně do reklamní kampaně v novinách. V ní přesvědčovali hospodyňky, že kamna nevybouchnou a uhlí lze přikládat, aniž by se při tom člověk umazal.
Gutmannové těžili rovněž z toho, že jejich uhlí bylo kvalitní a že vybudovali hustou síť objednávkových kanceláří. Ta pokryla střed měst, periferie i okolní obce. Zaručovali, že kvalitní palivo ze skladu bude do každého domu dodáno nejpozději 24 hodin od objednávky. Pokud někdo nebyl s jejich kamny na spalování uhlí spokojen, mohl je vrátit a dostal peníze zpět. Kampaň zabrala, prodej uhlí prudce vzrostl.
Nakonec Gutmannové začali ukládat majetek do nákupu pozemků a preferovat investice do akciovek a bank.
Společnost bratří Gutmannů pak skupovala doly na Ostravsku a postupně se stala největším dodavatelem uhlí v celé rakouské říši. Podle historika Jana Županiče k zásadnímu zlomu došlo v roce 1856, kdy firma převzala většinu obchodu s uhlím těženým na Ostravsku. Mezi zákazníky patřily významné podniky, například cukrovary, plynárny a především obří odběratelé jako Rakouské státní dráhy a Dunajská paroplavební společnost.
Později firma „Gebrüder Gutmann“ zakoupila vlastní doly v Horním Slezsku a s důlním podnikatelem Ignácem Vondráčkem získali Gutmannové na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 19. století další šachty. Především Kamenouhelné doly Orlová‑Lazy, které původně patřily olomouckému arcibiskupství. Nebo společnost Těžířstvo Žofiina jáma v Porubě. Další kamenouhelné doly kolem Ostravy si pronajali od bankéřské rodiny Rothschildů.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
