Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef PravecSeverní Morava dodnes patří k hlavním českým průmyslovým regionům. Velkou zásluhu na tom má rodina Gutmannů, která tam od poloviny 19. století rozvíjela těžbu černého uhlí a výrobu koksu, železa a oceli. Spolu s Rothschildy více než 60 let ovládala jeden z předních podniků tehdejší Evropy, Vítkovické železárny.
Dílo Wilhelma Gutmanna, hlavního hybatele tohoto mohutného impéria, k němuž až do konce první republiky patřily desítky firem, připomene další díl týdeníku Ekonom o významných podnikatelích v českých zemích.
Z rabína podnikatelem
Wilhelm Gutmann se narodil v roce 1826 v židovské rodině v Lipníku nad Bečvou. Původně se měl stát rabínem, když mu ale zemřel otec, musel náboženské studium a pak i místo vychovatele opustit a začal se věnovat obchodu. Nejprve se stal vedoucím úředníkem na statku a pivovaru svého vzdáleného příbuzného. V roce 1851 se osamostatnil a začal obchodovat s obilím, sádrou, větší peníze ale vydělal až prodejem uhlí.
Roku 1856 přibral k podnikání mladšího bratra Davida, jemuž ve společné firmě „Gebrüder Gutmann“ se sídlem ve Vídni svěřil běžné finanční záležitosti, zatímco sám se staral o obchody. Vsadili na prodej černého uhlí z německého Horního Slezska, z okolí Katovic, které bylo levnější než domácí. Proto o něj jak mezi firmami, tak i drobnými odběrateli byl velký zájem.
Zásadní pro ně byla velkorysá kampaň za topení uhlím v kamnech. Do té doby se totiž pálilo dřevo a proti uhlí panovaly předsudky, zvláště u žen. Proto ve Vídni, Budapešti i Brně bratři investovali mnoho peněz do zavádění uhelných kamen do domácností. A hlavně do reklamní kampaně v novinách. V ní přesvědčovali hospodyňky, že kamna nevybouchnou a uhlí lze přikládat, aniž by se při tom člověk umazal.
Gutmannové těžili rovněž z toho, že jejich uhlí bylo kvalitní a že vybudovali hustou síť objednávkových kanceláří. Ta pokryla střed měst, periferie i okolní obce. Zaručovali, že kvalitní palivo ze skladu bude do každého domu dodáno nejpozději 24 hodin od objednávky. Pokud někdo nebyl s jejich kamny na spalování uhlí spokojen, mohl je vrátit a dostal peníze zpět. Kampaň zabrala, prodej uhlí prudce vzrostl.
Nakonec Gutmannové začali ukládat majetek do nákupu pozemků a preferovat investice do akciovek a bank.
Společnost bratří Gutmannů pak skupovala doly na Ostravsku a postupně se stala největším dodavatelem uhlí v celé rakouské říši. Podle historika Jana Županiče k zásadnímu zlomu došlo v roce 1856, kdy firma převzala většinu obchodu s uhlím těženým na Ostravsku. Mezi zákazníky patřily významné podniky, například cukrovary, plynárny a především obří odběratelé jako Rakouské státní dráhy a Dunajská paroplavební společnost.
Později firma „Gebrüder Gutmann“ zakoupila vlastní doly v Horním Slezsku a s důlním podnikatelem Ignácem Vondráčkem získali Gutmannové na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 19. století další šachty. Především Kamenouhelné doly Orlová‑Lazy, které původně patřily olomouckému arcibiskupství. Nebo společnost Těžířstvo Žofiina jáma v Porubě. Další kamenouhelné doly kolem Ostravy si pronajali od bankéřské rodiny Rothschildů.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
