Československá ekonomika se za čtyřicet let reálného socialismu propadla do druhé ligy. Zatímco za první republiky byla v mezinárodním srovnání co do výše HDP na hlavu podle analýzy britského ekonoma Anguse Maddisona na dvacátém místě, v roce 1989 přešlapovala na 37. místě. Zrod československého socialistického hospodářství, prosazení centrálního plánování, budování těžkého průmyslu i marné pokusy o reformy přiblíží další díl seriálu Ekonomu o vývoji byznysu.

Socialismus v době svého nástupu vyvolával u nemalé části domácího obyvatelstva naděje. Ekonomové, inženýři i intelektuálové si od něj slibovali rychlou modernizaci, běžní lidé prosperitu, která vystřídá mizérii z doby druhé světové války. Navíc v souladu s levicovou vlnou, která se tehdy prohnala celou Evropou, žádali nastolení sociální spravedlnosti. O ní mluvil také prezident Edvard Beneš, jenž stál u obnovení republiky a očekával dalekosáhlé změny jejího uspořádání.

Znárodnění rozhodlo

Prvním krokem k socialistické ekonomice bylo ve vyspělém světě rozsahem ojedinělé znárodnění v říjnu roku 1945. Šlo asi o 70 procent průmyslu a týkalo se všech větších podniků. Cestu k němu otevřel fakt, že Československo leželo v sovětské zájmové sféře. Šlo však o koncept populární v té době i ve Francii či Velké Británii. Kdo z domácích politiků chtěl hlasy voličů, musel mluvit o státním průmyslu, pozemkové reformě a sociálních programech pro slabé. Ať šlo o levici, nebo pravý střed. Oponentura chyběla, protože k pravici se hlásící strany byly v letech 1945 až 1948 zakázány.

Znárodnění usnadnil odsun Němců a konfiskace jejich rozsáhlého majetku v pohraničí. Pozdější znárodnění českých firem už počítalo s náhradami, ty se však nakonec stejně nevyplácely. Vyvlastněné společnosti vláda zařadila do národních podniků řízených hospodářskými ministerstvy. K tomu byla už před komunistickým převratem v únoru 1948 zřízena Hospodářská rada vlády a hlavně Státní úřad plánovací.

Po převzetí moci komunisté změnili relativně málo, znárodnili už jen malé podniky, obchody, restaurace a hotely. Na začátku 50. let došlo dokonce na živnosti. Přišla rovněž třetí pozemková reforma, která zlikvidovala soukromá hospodářství nad 50 hektarů, a hned poté začala kolektivizace venkova. Do družstev museli i drobní rolníci, kteří krátce předtím od státu dostali příděly půdy.

Ekonomická revoluce zakrátko začala požírat ty, kteří znárodnění a socializaci výroby vehementně prosazovali. Když například nevyšel plán proniknout s průmyslovým zbožím na americké trhy, kde se měly získat nedostatkové devizy na nákupy strojů, skončili jeho tvůrci jako sabotéři na popravišti.

Ekonomika zůstala málo efektivní, spotřebovávala mnoho materiálu a energie. Byla náročná i na lidskou práci a ve velkém ničila přírodu.

Ocelová koncepce

Od roku 1950 komunisté za pomoci poradců z Moskvy zavedli sovětský ekonomický model. Byl založen na detailním centrálním plánování, existenci velkých státních podniků a přednostním rozvoji těžkého průmyslu, který měl zajistit rychlé zbrojení.

Centrální plánování bylo rozložené do tří etap. V rámci první se ujasňovala koncepce výroby na příštích pět let a stanovovaly úkoly pro všechna odvětví národního hospodářství. Částečně v naturální podobě a částečně pomocí peněz. Ve druhé fázi své plány stanovovaly takzvané výrobně hospodářské jednotky, tedy oborové podnikové svazy, a prostřednictvím ministerstev je projednávaly se státní plánovací komisí. Výsledkem většinou byly korekce původního příliš optimistického obecného plánu. Ve třetí fázi se na všech úrovních zpracovávaly roční prováděcí plány, což v praxi vedlo k velkým meziresortním i mezipodnikovým bojům o investice, suroviny a pracovní síly.

Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Víte, že…

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod

  • nezobrazují se jim reklamy
  • mohou odemknout obsah kamarádům
  • mohou prohlížet online archiv
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.