Ukrajina je společně se sousedním Moldavskem nejchudší zemí v Evropě. Její hrubý domácí produkt podle parity kupní síly dosahuje 14 150 dolarů na hlavu. To je třikrát méně, než má Česko. Ekonomika dlouhodobě trpí agresivitou východního souseda. Výrazně ji poškodila válka na Donbase. Teď ukrajinské hospodářství poškodí ruská invaze, kterou prezident Vladimir Putin zahájil 24. února.

Válka je vyústěním dlouhodobého postoje Moskvy ke svému sousedovi, který získal nezávislost v roce 1991. Sovětský svaz ve 20. století navazoval na carskou politiku rusifikace Ukrajiny, která se projevovala prosazováním ruštiny a potlačováním ukrajinštiny. Ekonomika se musela zcela podřídit potřebám Moskvy na úkor obyvatel Ukrajiny. Vyvrcholením byl hladomor ve 30. letech s několika miliony obětí.

Ani aktuální napětí není otázkou posledních dní a měsíců, stupňovalo se několik let. Zhoršování vztahů s Ruskem se začalo projevovat v době, kdy Ukrajinci začali otevřeně dávat najevo, že chtějí směřovat na Západ a do Evropské unie. Právě spor o to, zda podepsat asociační dohodu s tímto blokem, představoval v tomto ohledu zlom.

 

Rusko v roce 2013 zpřísnilo podmínky dovozu z Ukrajiny. Politici mluvili o obchodní válce s cílem odradit Ukrajinu od sbližování s EU.

Když Rusko v roce 2013 zpřísnilo podmínky dovozu z Ukrajiny, strana Ukrajinská demokratická aliance za reformy bývalého boxera a kyjevského starosty Vitalije Klička to označila za obchodní válku s cílem odradit Ukrajinu od podpisu asociační dohody. Spor o ni následně spustil protesty na kyjevském náměstí Nezávislosti (Majdan Nezaležnosti), které vedly k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče.

Kam Ukrajina vyváží (v procentech, 2019)

Zvětšit přes celé okno

Po obsazení Krymu a zahájení konfliktu na Donbase v roce 2014 ukrajinský HDP klesl o 10 procent. O dalších 9,8 procenta výkon ekonomiky klesl o rok později. Vedle dopadů války, ztráty území a paralýzy průmyslové výroby na Donbase se na tom podepsaly právě obchodní restrikce ze strany Ruska.

Obilnice Evropy

Přesto bylo Rusko v posledních letech pro Ukrajinu i nadále hlavní exportní destinací. V roce 2019 tam mířilo 9,5 procenta ukrajinského exportu. Mezi další významné destinace patří Čína s osmi procenty a Německo s více než šesti procenty. Do Česka ukrajinské podniky vyváží 2,5 procenta svého exportu.

Související

Nejvýznamnějším příspěvkem ukrajinského hospodářství světové ekonomice je stále zemědělství, které ostatní země zásobuje potravinářskými produkty. Ukrajina je mimo jiné největším světovým exportérem slunečnicového oleje. Polovina jeho vyvážené produkce pochází právě z této země. Je také druhým největším světovým vývozcem ječmene, třetím největším exportérem pšenice a v žebříčku největších vývozců kukuřice zaujímá čtvrtou příčku.

Právě kukuřice představuje hlavní ukrajinský vývozní artikl, jde téměř o desetinu jejího exportu. Rostlinné oleje tvoří zhruba osm procent vývozu a pšenice více než šest procent.

Vedle toho Ukrajina svět zásobuje železem v různé formě. Železná ruda se na ukrajinském vývozu podílí téměř ze sedmi procent, železné polotovary více než pěti procenty a za tepla válcované železo více než čtyřmi procenty.

Růst brzdí korupce a oligarchové

Nízký výkon ekonomiky vede k tomu, že zejména chudší domácnosti na západě země jsou závislé na penězích ze zahraničí. Ty domů posílají příbuzní pracující v bohatších zemích včetně Česka. V roce 2020 na Ukrajinu podle ukrajinské centrální banky poslali přes 12 miliard dolarů (268 miliard korun), což odpovídá osmi procentům HDP země.

Ukrajinské vývozní artikly (v procentech, 2019)

Zvětšit přes celé okno

Hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň za tím vidí ohromnou pracovitost Ukrajinců a schopnost přizpůsobit se neutěšenému stavu ekonomiky. „Brzdou ekonomického rozvoje po roce 1991 byla podobně jako v mnoha dalších postsovětských zemích všudypřítomná korupce a rozparcelování země mezi několik oligarchů a jejich klanů.“

Nejznámějším tamním oligarchou je Rinat Achmetov, nejbohatší Ukrajinec a se jměním 6,3 miliardy dolarů (přes 140 miliard korun) 327. nejbohatší člověk planety podle žebříčku Forbesu. Pochází z Doněcku, kde v roce 1995 založil Doněckou městskou banku. Vlastní řadu průmyslových podniků na Donbase, které zprivatizoval za prvního postsovětského prezidenta Leonida Kučmy, někdejšího prominentního člena KSSS. Právě konexe na Kučmovo okolí stály za jeho vzestupem.

Část oligarchů do politiky aktivně vstoupila. Řadí se mezi ně bývalý dněpropetrovský gubernátor a zakladatel banky PrivatBank Ihor Kolomojskyj, jehož jmění je odhadováno na 1,8 miliardy dolarů. Za oligarchu je označován také bývalý prezident Petro Porošenko, který v 90. letech ovládl státní cukrářské podniky a čelí trestnímu stíhání za to, že se v úřadě měl domlouvat s Moskvou na nákupu uhlí z okupovaného Donbasu.

Ekonom Daron Acemoglu a politolog James Robinson, autoři bestselleru Proč státy selhávají, v roce 2019 napsali, že ukrajinská ekonomika je v tomto stavu kvůli institucím a elitám, které zdědila ze sovětského režimu. „Moc na Ukrajině se dlouho koncentrovala v rukou komunistických elit, které byly většinou dosazeny Kremlem.“

Tyto elity také vedly přechod od komunismu. „Situaci zhoršil nepřetržitý boj o moc mezi soupeřícími komunistickými klikami a oligarchy, které pomohly stvořit,“ dodávají Acemoglu a Robinson. Ukrajinské instituce tak i po roce 1991 pracovaly ve prospěch úzké skupiny lidí na úkor zbytku společnosti, která často neměla možnost cokoliv změnit. „Jakmile obyčejní občané začnou předpokládat, že úspěch záleží na konexích a úplatcích, stane se z toho samonaplňující proroctví.“

V takové ekonomice je těžké získat investice a vytvářet inovace. Aby se to zlomilo, musí se podle autorů zapojit občanská společnost, která povstala například v roce 2014 na Majdanu. Také současný prezident Volodymyr Zelenskyj drtivě vyhrál volby se slibem boje proti oligarchům a korupci.

Související
Zobrazit
Zobrazit