Hardwario naslouchá strojům i přírodě. Pro peníze si půjde na burzu

Krabička, která předvídá, kdy se v továrně rozbije důležitý stroj, nebo zjistí, kde firma zbytečně utrácí za energie. Zařízení přitom může sledovat i přírodu a přenášet data z odlehlých oblastí, kde není zavedená elektřina. Tím třeba pomůže zjistit, jak působí teplota a vlhkost na růst stromů v hlubokých lesích. Taková zařízení, která se uplatňují v rámci takzvaného internetu věcí, vyvíjí a vyrábí liberecký start‑up Hardwario. V žebříčku nejrychleji rostoucích technologických společností střední a východní Evropy Deloitte Technology Fast 50 se předloni dostal mezi „vycházející hvězdy“ a loni už byl v hlavní kategorii na 34. pozici. Přitom prostoru pro další růst bude mít Hardwario dostatek. Podle analytiků firmy Fortune Business Insights se tržby v oblasti internetu věcí zvýší do roku 2028 z předloňských 309 miliard dolarů na 1,9 bilionu dolarů.

Produkty Hardwaria se využívají například ke sledování vlivu klimatických změn na růst stromů.

Foto: Hardwario

„Společnost Hardwario nabízí řadu chytrých ‚krabiček‘, které ulehčují život firmám i jednotlivcům. Navíc jako jeden z mála startu‑pů v Česku nevyvíjí pouze software, ale hlavně hardware,“ popisuje firmu Kateřina Novotná, která má v poradenské společnosti Deloitte na starosti zmíněný žebříček technologických firem.

Příběh Hardwaria, které teď chystá několik novinek, se stal námětem dalšího dílu seriálu týdeníku Ekonom o firmách, jež mají potenciál změnit českou ekonomiku.

Od kutilů do továren

Liberecký start‑up založili původní profesí obchodník Alan Fabik a elektroinženýr Pavel Hübner. Před lety pracovali ve společnosti Jablotron, která se zabývá vývojem a výrobou alarmů a další zabezpečovací techniky. Tu začínala už v 90. letech připojovat k internetu, což umožňovalo ovládání alarmů na dálku.

„O internetu věcí se nyní hodně mluví, ale už je tady vlastně spoustu let. Jde o to připojit fyzické věci k internetu, propojit je s dalšími přístroji a vytěžit z toho něco smysluplného,“ vysvětluje Fabik podstatu v současnosti hojně užívaného technologického termínu.

Během působení v Jablotronu se seznámil s novinkou, která odstartovala novou etapu jeho života. Jde o takzvané LPWAN sítě, které mají na rozdíl od běžně využívaných sítí obrovský dosah s minimálními nároky na energii. To umožňuje využívat internet věcí, respektive připojovat přístroje na internet a získávat z nich důležité informace i mimo dosah sítí mobilních operátorů.

Upoutalo to i podnikatele Dalibora Dědka, který v rámci svého Jablotronu založil spolu s Fabikem a s Hübnerem v roce 2016 spin‑off firmu BigClown Labs. Ta se krátce poté přejmenovala na Hardwario, vyčlenila se ze skupiny Jablotron a Fabik s Hübnerem ji kompletně převzali.

Ze začátku se zaměřovali především na prodej stavebnic pro kutily. Ti sestavy využívají třeba k ovládání světla na dálku nebo detekci pohybu. „V tom jsme ale příliš neuspěli. Je to složitý trh. Fungují na něm celosvětové platformy, které většinou chrlí levné zboží z Východu,“ říká Fabik.

Už od svého vzniku ale Hardwario dodávalo zařízení pro internet věcí i do firem a na ně se po nevalném úspěchu u kutilů postupně přeorientovalo. Na zavádění různých forem internetu věcí firma spolupracovala například s automobilkami Škoda Auto a TPCA, britským ministerstvem životního prostředí, energetickou společností E.ON, libereckou zoo, výrobcem hraček Lego nebo stavební firmou Skanska. Těm Hardwario dodává především přístroje pro přenos dat mezi sledovaným strojem či prostředím a konečným příjemcem.

Díky tomu, že firmy získají přehled o svých strojích, často zjistí, že jich můžou pár vyřadit. Tím ušetří jak lidi, tak energie.

Bránu internetu věcí v podobě krabičky s elektronikou, která si měsíce až roky vystačí s napájením z běžných tužkových baterií, lze přicvaknout ke stroji a s její pomocí sledovat, jak se chová. Data se pak třeba v podobě grafů ukazují manažerům na mobilech.

První větší projekty internetu věcí liberecký start‑up realizoval v zemědělství a lesnictví, například ke sledování šíření kůrovce. V současnosti ale převládají instalace v továrnách. Podle Fabika firmy nyní nejčastěji chtějí monitorovat výkon strojů, ať už výrobních linek, nebo třeba tiskáren. Do popředí zájmu se dostalo také využití internetu věcí pro měření spotřebované energie v zařízeních.

„Výrobní podniky teď nejvíc trápí nedostatek lidí a drahé energie. Díky tomu, že získají přehled, často zjistí, že můžou pár strojů vyřadit, protože je nepotřebují. Tím ušetří jak lidi, tak energie,“ konstatuje Fabik.

Krabičky Hardwaria také v prů­myslových podnicích měří teplotu nebo vibrace strojů. Pokud hodnoty přesáhnou určitou mez, systém vyšle informace o hrozícím poškození stroje.

Expanze přes burzu

Firma začínala s investicí od zakladatelů ve výši 10 milionů korun a následně získala peníze od takzvaného andělského investora – společnosti FS Assets, která se stará o zhodnocení majetku církve Jednota bratrská. „Pomohli nám překonat nejsložitější období, kdy jsme odešli ze skupiny Jablotron a potřebovali jsme dále financovat vývoj,“ vzpomíná Fabik. Dalších zhruba deset milionů korun pak přišlo z crowdfundingové investiční platformy Fundlift.

„Nyní chceme dál posilovat obchodně, ale i kapitálově,“ říká Fabik s tím, že proto plánuje, že Hard­wario příští rok vstoupí na trh Start na pražské burze. Tam chce investorům nabídnout mezi 10 a 20 procenty akcií firmy.

Peníze chce využít hlavně na další expanzi do zahraničí. Start‑up už má pobočku ve Velké Británii a čerstvě otevřel i polskou kancelář. Za měsíc pak má Fabik letět do Spojených států, kde bude rozjíždět další pobočku.

„Zaměřujeme se především na hardware, takže potřebujeme být nablízku našim partnerům, de facto potřebujeme mít v každé větší zemi nebo regionu svého zástupce, což něco stojí,“ vysvětluje Fabik, proč plánuje kvůli expanzi do dalších oblastí získat peníze na burze.

Další růst díky zásobám dílů

Obrat Hardwaria od založení v roce 2016 za tři roky rychle vyrostl na 20 milionů korun, loni a předloni ale firma kvůli pandemii stagnovala zhruba na 21 milionech korun. Firmu zabrzdil nedostatek některých dílů, hlavně čipů, jejichž dodací lhůty se prodloužily z týdnů na měsíce až dva roky.

I proto bere Fabik poslední výsledky jako relativní úspěch. Letos už ale míří na 30‑ až 40procentní růst, překonat by chtěl hranici 30milionového obratu. Dosáhnout toho chce i díky tomu, že se mu podařilo získat bankovní úvěr a nakoupit velké zásoby komponent. „Nyní je pro hardwarové firmy absolutní nutnost mít předimenzovaný sklad,“ říká.