Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef PravecPřed českou ekonomikou stojí podle nového člena Národní rozpočtové rady a bývalého centrálního bankéře Mojmíra Hampla trojice úkolů. Boj s inflací, který není jen věcí centrální banky a závisí do značné míry i na tom, jak nová vláda zkrotí příliš rozhazovačné veřejné finance. Za významnou považuje obhajobu českých zájmů před přehnanými evropskými požadavky na rychlé dosažení uhlíkové neutrality. A především je to účinný postup při šíření nemoci covid‑19, protože normální zdravotní situaci považuje zkušený ekonom za hlavní podmínku hospodářského vzestupu a opětovného dohánění vyspělých zemí. Doporučuje k tomu povinnou vakcinaci obyvatel.
Letošní růst ekonomiky není nijak oslnivý, půjde asi o 2,5 procenta, v příštím to má být přes čtyři procenta. Je to důvod k optimismu?
Určitě. Vždycky je fajn, když růst, který očekáváte, je vyšší než ten dosavadní. Jinou věcí jsou rizika předpovědí.
To, jak se situace kolem covidu vyvíjí, je pro mě docela překvapivé. Loni, když jsme jako ekonomové sestavovali predikce, diskutovali jsme, jak dlouho těžkosti ještě potrvají. Lišili jsme se v názoru, zda půjde o jednorázový pokles, nebo zda potrvá pár kvartálů. Všichni, včetně zdravotníků, jsme se ale domnívali, že covid je jednorázová nemoc, kterou překonáme a vrátíme se zpátky. Místo toho se z něj stala chronická záležitost a nevíme, kde je jí konec. Což představuje úplnou změnu uvažování v ekonomice – stojíme na konci roku 2021 možná před podobným lockdownem jako dřív. S tím souvisí, že všechny ekonomické prognózy jsou zatíženy mnoha nejistotami.
O kolik let růstu nás covid připravil?
V prvním čtvrtletí roku 2020 to vypadalo na dva tři roky. Teď se zdá, že nás epidemie připraví o tři až čtyři. Záleží na tom, čemu věříte. Zda prognóze České národní banky, ministerstva financí nebo nezávislým analytikům.
Lze srovnávat krizi covidovou s tou, která i Česko postihla po roce 2008?
Zprvu jsme se domnívali, že mezi nimi bude mnoho podobností, nicméně se ukazuje, že převažují rozdíly. Po roce 2008 to byla hlavně krize poptávková, krize důvěry ve finanční sektor i uvnitř něj. Ta se přenášela do globální ekonomiky a způsobovala všeobecnou ztrátu poptávky. Přitom produkční schopnost ekonomik se nezměnila, firmy byly dál schopné vyrábět stejné množství zboží, obdobně i služby. Dramaticky se ale snížila poptávka. Teď po půldruhém roce covidové krize je to obráceně.
Jak se projevuje, že poptávka nechybí?
V celém světě je nabuzována tím, že reálnou ekonomiku zaléváme penězi z veřejných rozpočtů. I zaměstnanost zůstala vysoká – až na speciální sektory u nás lidé nepřicházeli ani o práci, ani o příjmy. Nezaměstnanost v Česku dál patří k nejnižším v celé unii a je na historickém minimu. Poptávka se nijak nezměnila a některé její části jsou vládními opatřeními u nás i ve světě stimulovány daleko více než za normálních okolností. Začala se však zasekávat nabídka. Selhávají logistické a produkční řetězce, najednou se stane, že něco není, protože na druhé straně zeměkoule výrobu ochromil covid. To je nový fenomén a covid se stal testem limitů globalizace. Z toho, že poptávka je silná a nabídka slabá a že tu na čas panovala euforie, že už epidemie končí, vyplývají také inflační tlaky. Jako makroekonom bych krizi z roku 2008 označil za deflační, nyní, jak by asi řekl Milton Friedman, příliš mnoho peněz honí příliš málo zboží.
Z toho, že poptávka je silná a nabídka slabá a že tu načas panovala euforie, že už epidemie končí, vyplývají také inflační tlaky.
Takže současná inflace je zbytečná? Nemusela přijít?
Část z ní mají na svědomí dočasné jevy, které neumí nikdo uřídit, protože mají globální povahu. Nicméně narůstající část inflace, což je v Česku vidět při pohledu na strukturu spotřebitelského koše, vyplývá z toho, že do ekonomiky jdou nové a nové peníze.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
