Vývoj domácího hospodářství bude podle ekonomky a rektorky Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudové záviset na tom, zda na podzim nepřijde další covidová vlna. A na tom, jak se s ní dokážeme vyrovnat. Stát by proto měl napřít všechny síly a přesvědčit například mladé lidi, aby se v zájmu dosažení kolektivní imunity nechali očkovat. Příští vláda bude také muset čelit rostoucímu zadlužení, což nepůjde bez inventury rozpočtových výdajů, protože nové daně ani jejich vyšší progresivita, za niž se přimlouvá, už k odstranění deficitů nestačí. Vše bude mnohem složitější, protože politika je v patu. I proto Nerudová zvažuje prezidentskou kandidaturu. A říká, že pokud by volby hlavy státu byly už nyní, tak by do nich šla. Jenomže jsou na programu až za půldruhého roku, a tak se rozhodne až v lednu 2022, kdy jí jako rektorce vyprší mandát.

V jaké situaci se nachází česká ekonomika?

Poroste, ČNB odhaduje, že o 4,3 procenta, hodně ale bude záviset na tom, jak se vyrovnáme s podzimem. Zda nepřijde další covidová vlna. Epidemiologové již hovoří o tom, že vzhledem k indické mutaci delta proočkovanost 70 procent ke kolektivní imunitě stačit nebude, že je zapotřebí ji zvýšit alespoň na 80 procent. Důležitá proto bude role státu a jeho informační a komunikační kampaň. Protože ochota mladé generace nechat se očkovat je zatím malá, stojí o to mezi nimi jen jeden ze tří.

Kdy se ale vzpamatuje státní rozpočet? Národní rozpočtová rada varuje, že brzy narazíme do zdi, což nás donutí jednat.

Podle posledních výpočtů to vypadá, že do dluhové brzdy, která se spouští, když státní dluh překročí 55 procent HDP, narazíme už v roce 2024. To je děsivé. Podle dřívějších prognóz z dob před před covidem to hrozilo až kolem roku 2035, nebo dokonce 2040. Zatím to zle ještě nevypadá, stále patříme v Evropě mezi čtyři nejméně zadlužené ekonomiky. Avšak trajektorie, po níž se veřejné finance pohybují, je katastrofální. Státní dluh za posledních 17 let se držel na úrovni 1480 miliard korun, ale za roky 2021 až 2024 naroste o dalších 1600 miliard. Výrazně porostou náklady na jeho obsluhu. I když paní ministryně financí Alena Schillerová říká, že nyní jde pouze o 57 miliard korun, je už nutné vidět, že si v Evropě půjčujeme nejdráž. Všechny země eurozóny si půjčují levněji. Velká Británie, která má stejný rating jako my a přitom v porovnání s HDP více než dvojnásobný státní dluh, si půjčuje za polovinu.

Považovala bych za nemravné, kdyby příští vláda začala snižovat deficit jen zvyšováním daní bez toho, že by se podívala na výdaje.

Co se s tím dá dělat? Přijdou vyšší daně?

Ještě na vás čeká 90 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Víte, že…

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod

  • nezobrazují se jim reklamy
  • mohou odemknout obsah kamarádům
  • mohou prohlížet online archiv
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.