Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef PravecZvyšovat mzdy na úroveň německých či rakouských zatím není možné, protože tomu neodpovídá ani technické vybavení, ani produktivita českých podniků. Podle ekonoma Vladimíra Benáčka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy bychom za politicky vynucený růst mezd na úkor investic zaplatili ztrátou konkurenceschopnosti a změkčením kurzu koruny.
Ani po třiceti letech jsme, pokud jde o mzdy, Německo nedohnali. Odbory na jejich zvyšování vehementně tlačí, vy před tím varujete. Existuje nějaký kompromis?
Výše mzdy je základním faktorem pro vysvětlení úrovně ekonomické prosperity člověka, i když není dostatečným ukazatelem k vysvětlení jeho společenského blahobytu. A ještě větší odstup má k vysvětlení spokojenosti ze života. Nicméně, příslib vyšší mzdy od zaměstnavatele nebo od politika je vždy kvitován s povděkem a pro mnohé je vysoká mzda symbolem lidské prestiže, ne-li smyslu života. Jde tudíž o věčné společenské téma. Navíc v poslední době je po této otázce vysoká poptávka, přičemž mnohé populistické odpovědi jen klouzají po povrchu s tvrzením, že Německo lze dohnat škrtem pera.
Lidé je ale porovnávají.
Na jedné straně můžeme vidět náskok českých mezd před maďarskými, na druhé straně téměř dorovnání ze strany kdysi chudého Polska a Slovenska. A hlavně jde o náš výrazný odstup vůči mzdám v Rakousku a Německu. Každý si položí otázku, jak je vůbec možné, že lidé za zdánlivě stejnou práci dostávají výrazně méně? Můžeme uvést třeba mzdy řidičů v Lucembursku a africkém Kongu. Oba dělají totéž, mají identickou fyzickou produktivitu práce a přitom je rozdíl mezi nimi v přepočtu na eura téměř 40násobný. Zde je zcela zřejmé, že mzdy se fyzickou produktivitou neurčují, jakkoli by to intuice konžského řidiče tak ráda viděla.
A co je tedy určuje?
Mzda je veličinou vícero tváří a první vysvětlení je na úrovni měnového kurzu: česká koruna je vůči cenové hladině doma a v Německu podhodnocená. Je to ale přirozené, protože jsme chudší zemí. Kdyby byla česká ekonomika na úrovni rakouské, kurz by mohl zesílit na 15 Kč za euro, jak se to dá odhadnout z rozdílu cenových hladin u nás a v Německu.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
