Kdo jede autem po dálnici do Liberce, nemůže ho přehlédnout. Pruhy zdobený Mlýn Perner Svijany je vidět na dálku a zastiňuje zdejší pivovar. Zatímco jedenáctka Svijanský máz je dávno dobře známá, mouka Pernerka se zákazníkům teprve představí. Mlynář Daniel Perner jí právě prošlapává cestu do obchodních řetězců. Věří, že jeho jedinečná celozrnná mouka se na maloobchodním trhu dobře chytí, stejně jako u pekařů.

"Dnes jsou obrovské změny ve stravování. Už i Francouzi začínají jíst celozrnné bagety," říká majitel rodinného mlýna. S nadšením mluví o zdravějším trendu v pekařině a jde mu naproti. Před pár týdny rozjel výrobu speciálních mouk ze špaldy, ovsa, pohanky a rýže a už plánuje další provoz na bezlepkovou mouku. S konkurencí nehodlá soupeřit cenou. Jak říká, nechce být nejlevnější ani největší. Chce být nejlepší. S denním semelkem, jak mlynáři říkají své produkci, přes 500 tun mouky je přitom největším mlýnem v Česku, s velkým odstupem proti ostatním.

Co do počtu mlýnů je lídrem Penam ze skupiny Agrofert. Pro Mlýn Perner je konkurentem, ten ale zároveň potřebuje s Agrofertem dobře vycházet, bez jeho pšenice se neobejde. "Andrej Babiš je muž činu. Těžko najdete v republice pracovitějšího člověka, než je on," říká Perner. Dříve finančně podporoval ODS, pak se z něj stal sponzor hnutí ANO. Do politiky by ale nešel. Je zvyklý o všem rozhodovat sám a v politice by narazil. "A hlavně mám rád svou práci," vysvětluje majitel nejmodernějšího mlýna v Česku.

Jeho historie se přitom píše už od roku 1420. V mlýně na Jizeře se vystřídalo mnoho majitelů, včetně šlechtických rodů. Jistý čas ho vlastnil bratr básníka Karla Hynka Máchy Michal. V roce 1933 koupil svijanský mlýn Bohumil Perner, dědeček současného majitele. Po únoru '48 ho komunisté znárodnili. Když v roce 1992 při restitucích dostala rodina zanedbaný mlýn nazpátek, semlelo se v něm necelých devět tisíc tun mouky. Teď je to víc než patnáctkrát tolik. Vedle původního mlýna vyrostl v roce 2009 druhý, nyní se rozjíždí další provoz na speciální mouky. Vše je plně automatizované.

Než Daniel Perner převzal vedení mlýna, vyslal ho otec na učenou do světa. Původně strojař se v řemeslu zdokonaloval ve Švýcarsku a Německu. Podobnou zkušenost dopřává také své dceři, která se učí špičkové gastronomii v Rakousku. Mlynářskou firmu, jež minulý rok skončila s rekordním ziskem 26 milionů korun, vlastní Daniel Perner ze 60 procent. Zbylý podíl drží jeho rodiče.

Jak máte rozdělené role?

Táta se stará o technické věci a já o všechno ostatní. Nemám žádného nákupčího, prodejce, PR pracovníka. Všechno si dělám sám.

Dá se to zvládnout?

Dá. Díky tomu, že jsem takový zrychlený. Večer chodím brzo spát, klidně i v devět. Ráno brzo vstávám, už v pět. Hodinu cvičím, pak skočím do venkovního bazénu, kde je v zimě led. To mě nabudí a celý den jsem plný elánu. Když je odpoledne hezky, snažím se vyšetřit čas na sport. Zdravě jím a dělá mi dobře pevný režim. Musím toho ve firmě hodně stihnout. Nakoupit, prodat, zkontrolovat výrobu, firmu někam strategicky posouvat.

Jsme největší exportér mouky z Česka. Asi deset procent jí vozíme ven, vše jde velkým nadnárodním firmám.

V mlýně se z obilí umele mouka. Kam ho můžete posouvat kromě toho, že pořizujete modernější technologie?

Dnes jsou obrovské změny ve stravování. Lidé mají víc peněz, víc přemýšlejí o tom, co jedí. Sledují složky v potravinách, jejich přidanou hodnotu. Dříve sáhli po co nejlevnějším rohlíku, teď radši koupí dalamánek, který je i třikrát dražší, ale má něco navíc. Není z pšenice, nebo jen zčásti, jsou v něm semínka. Lidé vyžadují čerstvost, menší gramáž.

Před pár lety do Česka dorazila z Ameriky vlna zatracující pšeničnou mouku jako příčinu četných civilizačních nemocí. Někteří odborníci tvrdí, že škodí jemné mletí a také že zrno se na rozdíl od dřívějška mele bez obalových vrstev. Co je na tom pravdy?

Je jasné, že celozrnná mouka je zdravější než bílá hladká. Jako děti jsme vyrostli na pečivu z bílé mouky, jenže jsme se hýbali. Do školy jsme chodili pěšky, teď skoro každý jezdí autem. Když jsme před 25 lety přišli do mlýna, ručně se tu pytlovalo, pytle se nosily na zádech. Řidiči si sami opravovali náklaďáky, přezouvali pneumatiky. Dělali fyzickou práci, dnes už tady skoro není.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 80 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.