Plastické hmoty vypadaly jako dobrý nápad, ale všeho moc škodí − a plovoucí ostrov z plastových odpadků velký jako Francie uprostřed Pacifiku je jen viditelnou částí ledovce. Vědci se proto snaží vyvinout materiály, které se v přírodě rozloží. To ale přináší zase jiné problémy.

Když letos v únoru vyvrhlo moře na pobřeží Španělska mrtvého desetimetrového vorvaně, vědce z El Vale Wildlife Recsue Center v Murcii zajímalo, na co mladý jedinec uhynul. Pitva odhalila nečekanou příčinu: žaludek šestitunového kytovce obsahoval téměř 30 kilogramů plastových odpadků. Většinou šlo o sáčky, lahve, kusy sítí a lan, nechyběl ani plastový bubínek. S nepřirozenou stravou si žaludek tvora specializovaného na lov hlavonožců nedokázal poradit.

"Přítomnost rostoucího množství plastového odpadu je velkou hrozbou pro zachování života v oceánech," komentovala smutný nález vedoucí místního úřadu pro ochranu životního prostředí Consuelo Rosaurová. Záplava plastového odpadu ale neohrožuje jen živočichy v oceánech. Hned další na ráně jsou lidé.

Hrozby z plovoucích ostrovů

Přestože komerční plasty tvoří látky, kterým se říká organické, s živou hmotou mají pramálo společného. To je také důvod, proč na rozdíl od mnoha jiných materiálů v přírodě dlouho zůstávají neporušené: mikroorganismům, které jinak rozloží a spotřebují všechno opravdu organické, nic neříkají. Ještě horší ale je, že na rozdíl od mnoha anorganických materiálů (sklo, keramika, stavební hmoty) se fyzikálními procesy rozpadnou na mikroskopické částice − mikroplasty, které už se do koloběhu života zapojit mohou. Ovšem ne tak, jak bychom chtěli; objevují se ve stále větším množství v mořských tvorech a v pitné vodě. Takže nakonec i v našich nápojích a potravinách.

Většina nezrecyklovaného plastu pochází z rozvojových zemí a končí v oceánech − ročně jde o 10 milionů tun.

V září loňského roku informoval The Guardian o výzkumu University of Minnesota School of Public Health, při němž vědci odebrali vzorky pitné vody ve dvanácti městech na pěti kontinentech, aby v nich hledali mikroplasty. Ukázalo se, že mikročástice a mikrovlákna jsou v 83 procentech vzorků. Výsledná studie konstatovala, že tyto látky představují dosud neznámé, ale nezpochybnitelné zdravotní riziko.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-66121070-nechtena-recyklace-kdysi-odhozene-plasty-konci-v-potravinach