Na první pohled to vypadá jako odvážná investice s nejistým výsledkem. Když si ČEZ loni za zhruba šest miliard korun pořizoval pětinový podíl v britské společnosti Rolls-Royce SMR, vsadil na technologii malých modulárních reaktorů, která zatím nikde v západním světě komerčně nefunguje. Jde však hlavně o obsazení pozice na trhu, kde spolu soupeří vlády, energetické skupiny i průmyslové podniky napříč Evropou i v zámoří.
Malé modulární reaktory, zkráceně SMR, slibují nižší investiční riziko, rychlejší výstavbu a větší flexibilitu než tradiční jaderné bloky. Zastánci v nich vidí způsob, jak po ústupu uhlí (a zemního plynu) zajistit stabilní výrobu elektřiny i tepla. Ve světě existuje zhruba osm desítek různých projektů, jsou však zatím převážně ve fázi vývoje a licencování. V SMR jsou nejdál v Rusku a Číně. Nejpokročilejším západním projektem je BWRX-300 od GE Vernova Hitachi v kanadském Ontariu. Společnost OPG zde po získání stavebního povolení buduje první ze čtyř plánovaných reaktorů. Jeho základová deska je na místě, provoz má zahájit v roce 2030.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Martin Petříček
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



