Českým Městem pro byznys 2014 se stala Nová Paka. I díky rychlým úředníkům

Obec ani ne s deseti tisíci obyvateli se umístila na prvním místě průzkumu a může se pyšnit titulem nejpřívětivějšího města pro firmy a podnikatele v republice.

"Podnikatelé nepotřebují pomoc, ale férový přístup," prohlásil bývalý starosta Nové Paky Rudolf Cogan na slavnostním vyhlášení výsledků, které se uskutečnilo první prosincové úterý v pražském klubu Jazz Dock. "Firmy potřebují záruku, že zakázky vyhrají jen ty nejlepší," dodává Cogan, podle něhož je potřebné s podnikateli mluvit, proto také vedení v Nové Pace rok co rok pořádá setkání s místními společnostmi. "Stala se z toho prestižní záležitost," tvrdí Cogan, který křeslo starosty ale po volbách přenechal svému bratrovi.

V letošním roce o prvenství přišel Humpolec, který titul Město pro byznys získal v předcházejícím roce. Nyní skončil druhý. Podnikání se však v Humpolci daří, připadá na ně třetí největší podíl firem nad 50 zaměstnanců v celé zemi, také proto se obec pravidelně umisťuje na prvních příčkách v krajském srovnání. "V Humpolci existuje podnikatelská tradice," chválí si situaci ve městě starosta Jiří Kučera, jenž funkci vykonává už 12 let.

Na třetím místě letošního žebříčku se umístil Pelhřimov. Cenu si vysloužil například díky dobrému hospodaření. Obecní rozpočet totiž nesužuje žádný dluh. Radnice přitom ve většině případů nevybírá místní poplatky, které souvisejí s podnikáním.

Podle místostarosty obce Ladislava Meda ale Pelhřimov trápí dotace. Nedávno totiž radnice pomocí dotačních peněz investovala přes 200 milionů korun do rekonstrukce čističky, nyní ale musí uhradit finanční korekce ve výši 25 procent celkové dotace. Podle Státního fondu životního prostředí totiž město stanovilo diskriminační podmínky v zadávacím řízení. "Nyní požadujeme snížení korekce u Evropské komise," říká Med.

Právě problematika dotací se stala jedním z hlavních témat debaty, kterou mezi sebou starostové na vyhlášení vedli. V drtivé většině se shodli, že s dotacemi často zápasí.

Zvlášť velké těžkosti radnicím způsobuje podmínka pětileté udržitelnosti projektů, jež se hradily z dotačních peněz Evropské unie. Například zmíněný Humpolec kvůli ní nemůže uzavřít smlouvy s okolními obcemi, jež by mohly také využít nově vybudovanou kompostárnu na ukládání bioodpadu. Podle podmínek dotace totiž obci nesmějí z projektu plynout žádné příjmy. "Dotace nám svazují ruce," stěžuje si humpolecký starosta Kučera.

Ačkoliv se radnice kvůli dotacím musejí potýkat s administrativní zátěží a mnohdy absurdními kontrolami, někteří starostové přiznávají, že by si rozvoj města bez nich nedokázali představit. Například nově zvolený starosta Mnichova Hradiště Ondřej Lochman během debaty poznamenal, že z vlastních financí obec nezvládne opravit městské náměstí.

Obce přitom patří k významným čerpatelům peněz z evropských fondů. Jenom v letech 2007 až 2013, kdy se přerozdělovalo 695 miliard korun, za čtvrtinou schválených projektů stály právě obce a města, přičemž nejčastěji žádají dotace z regionálních operačních programů a z operačního programu Životní prostředí. Například zmíněný Humpolec z evropských fondů dostal necelých 80 milionů korun. Podpora pro problematickou kompostárnu přitom tvořila více než polovinu celkové sumy. Jiné obce ale dokážou peníze z fondů vyinkasovat mnohem lépe. Na rekonstrukci kanalizace například na severu ležící Raspenava získala bezmála čtvrt miliardy.

V novém programovacím období v letech 2014 až 2020 může z evropských fondů do České republiky přitéci dalších až 650 miliard korun, o něž obce také budou moci žádat. Připočteme-li k tomu změnu rozpočtového určení daní, díky které do menších obcí připlouvá ze státního rozpočtu více peněz, mohli by se starostové radovat ze zvyšujícího se objemu peněz, s nimiž mohou případně nakládat.

Rudolf Cogan z Nové Paky ale upozorňuje na to, že ačkoli malé obce dosáhly změny rozpočtového určení daní ve svůj prospěch, systém přerozdělování je stále z jejich pohledu nespravedlivý. Některá velká města mají totiž vyšší koeficient přepočtu než menší obce. Pro některá města, například pro Plzeň nebo Brno, platí jiná pravidla pro výpočet příspěvku, jejž obce z vybraných daní obdrží. "Nechali jsme se opít rohlíkem," prohlásil v průběhu diskuse s ostatními starosty.

Jeho kolegové z podobně velkých obcí, kteří se debaty také zúčastnili, si ale nové rozpočtové určení daní pochvalují. "Jsme spokojeni, novela nám pomohla," hájí přerozdělování starosta Humpolce Jiří Kučera.

Do městských kas od státu putovalo v roce 2013 až o jednu desetinu více financí než v předcházejících letech. Souhrnné daňové příjmy obcí se totiž v loňském roce vyšplhaly na téměř 162 miliard korun, tedy o 16 miliard více než v roce předcházejícím. Například vítězná Nová Paka si tak přilepšila až o 10 milionů korun, zatímco rozpočet zmíněné Plzně zhruba o 80 milionů zchudl.

Anketu Město pro byznys každoročně vyhlašuje týdeník Ekonom, partnerem je společnost Škoda Transportation, odborným garantem CRIF - Czech Credit Bureau a zpracovatelem šetření agentura Datank.

Podle nového starosty Mnichova Hradiště Ondřeje Lochmana se dotace obcím hodí.

Starosta Humpolce Jiří Kučera si během debaty postěžoval na komplikované podmínky pro získávání dotací.

Na vyhlášení Města pro byznys dorazily do pražského Jazz Docku desítky starostů z celé republiky.

Foto: Vojtěch Resler