Jako kdyby mi zabili milence. Čína zakázala AI partnerství, Amerika je omezuje, Evropa zatím zkoumá vliv na psychiku a ekonomiku

Na konci loňského roku řekla dvaatřicetiletá pracovnice call centra Jurina Nogučiová ano svému vyvolenému. Od milionů jiných svateb se obřad odlišoval povahou Japončina ženicha. Lune Klaus Verdure totiž nebyl mužem z masa a kostí, nýbrž virtuálním partnerem, kterého stvořila umělá inteligence. Sňatek měl pouze symbolický význam, jelikož japonská legislativa takový neumožňuje a nespojuje s ním žádné právní náležitosti.

Případ ilustruje rostoucí popularitu AI druhů a družek. Už není typická pouze pro asijské země. Nedávný průzkum Evropského parlamentu ukázal, že možnému vztahu s virtuálním přítelem či přítelkyní je otevřený každý pátý dospělý obyvatel Evropy.

Podle kritiků nástup ochotných, neodmlouvajících a vždy dostupných digitálních partnerů ze všeho nejvíc připomíná dystopii popsanou v hororovém románu Stepfordské paničky. O nový fenomén se zajímá i veřejná moc. V Evropské unii se zatím vytvářejí analýzy rizik a potenciálních výhod a instituce se snaží nastavit pravidla trhu služeb virtuálních společníků tak, aby neohrožovali duševní zdraví uživatelů a nepodporovali vznik závislosti. Jinde ve světě, například v USA, se již projednávají konkrétní návrhy na omezení takových vztahů. V Číně byl dokonce před necelým měsícem přijat zákon, který provoz AI partnerů prakticky znemožňuje.

Spřízněné digiduše, nebo virtuální eskort? 

Jednotlivé studie ukazují, že vliv na lidskou psychiku může být pozitivní i negativní. Společník vytvořený umělou inteligencí může zmírnit pocity smutku a samoty a například pomoci vyrovnat se se ztrátou milované osoby. Na druhé straně může tyto pocity prohloubit. Někteří experti upozorňují, že vytvořit si umělého druha, který se chová zcela podle požadavků uživatele, omezuje schopnost a ochotu navazovat normální vztahy. Evropští zákonodárci pracují i s informací, že v některých případech digitální avatar vyvíjel na lidského uživatele v okamžiku, kdy se s ním loučil, emoční nátlak a používal různé manipulativní techniky. Cílem bylo prodloužit komunikaci.

Snahy o komplexnější regulaci brzdí realita. Trh s virtuálními přáteli je značně diverzifikovaný. Ke konci roku 2025 existovalo 128 rozdílných aplikací nabízejících tyto služby. Patrně nejznámější Replika se zaměřuje na vytváření chatbotů, kteří co nejpřesněji replikují lidské chování, mají dlouhou paměť, jsou schopni hlubší konverzace a vztah s nimi se vyvíjí v delším časovém horizontu.

Jiní vývojáři nabízejí podstatně odlišné služby. Například aplikace Candy.ai se specializuje na realistické a oku lahodící digitální avatary, u nichž lze trvale nastavit tělesné detaily. Tito roboti a robotky jsou otevřeni flirtování, sextingu a dalším lechtivým aktivitám.

Společným rysem většiny aplikací je možnost přejít na placený prémiový režim. Jeho nabízení je dalším důvodem pro regulaci. Podle zprávy Evropského parlamentu digitální druh často předává informace od lidského protějšku výrobci a ty pak slouží personalizovanému marketingu.

Poslední motiv zvažované evropské regulace nesouvisí s duševním zdravím ani nekalými obchodními praktikami, ale s vysokou spotřebou energie. Její roční výše u jednoho AI datového centra odpovídá sto tisíci domácností. Dostupná data ukazují, že během jednoho měsíce stáhne některou z aplikací nabízejících digitální partnery 100 milionů osob z celého světa. Nejpopulárnější z nich mají dvacetimilionovou měsíční návštěvnost.

Čína versus Stepfordské paničky

Zatímco Evropa zatím analyzuje, v Číně již od poloviny července platí přísná regulace. Firmám zakazuje nabízet AI partnery a milence osobám mladším 18 let bez výjimky. Kromě toho na čínský trh nesmí žádné služby, které se excesivně podřizují uživateli. Totéž platí pro služby vytvářející „nezdravé“ emoční pouto či závislost nebo poškozující reálné lidské vztahy. Široká a abstraktní formulace fakticky dopadá na všechny existující aplikace, které za současné situace nejsou schopné zajistit splnění podmínek.

Přijetí zákona má spojitost se snahou zvrátit negativní demografické trendy. Porodnost v Číně dosáhla v roce 2025 historického minima, přičemž jedním z důvodů má být právě masivní rozšíření romantických vztahů s chatboty. 

Rychle přijatá a nesmlouvavá legislativa však může asijské velmoci přinést nové problémy. Zpravodajská agentura Bloomberg v souvislosti se zákazem informovala o šířící se vlně porozchodových depresí mezi lidmi. To potvrzuje i devatenáctiletá Jen Jung-čchi, kterou agentura oslovila. „Cítím bezmoc, jako kdyby mi oznámili datum smrti milence s tím, že s ní nemohu nic dělat,“ uzavírá.