Dospělá Amerika a Evropa vytáhly do boje proti dětem ve jménu potlačování závislosti na sociálních sítích

Přijde vám, že vaše děti tráví nezdravě moc času na Instagramu nebo TikToku? Není to ojedinělý dojem a dospělá část západní společnosti už proti tomu podniká kroky tam, kam dosáhne. V srpnu společnost Meta, provozovatel sociálních sítí Facebook, Instagram a Threads, v souvislosti s žalobou, kterou podala třicítka států USA, uzavřela mimosoudní dohodu. Vedle povinnosti zaplatit v příštích deseti letech žalujícím státům v součtu zhruba 13 miliard dolarů se zavázala podstatně omezit své mladistvé uživatele.

V plánu je, aby děti neměly možnost bez přímého povolení rodičů na síti strávit více než dvě hodiny. I během nich budou aplikace upozorňovat nedospělé uživatele, že už jsou na nich aktivní dlouho. Chystá se i určitá podoba nočního klidu – mladistvý nebude po jeho vyhlášení moci zveřejňovat příspěvky ani procházet cizí obsah. Další omezení budou platit v době, kdy běžně probíhá školní výuka.

Dohoda představuje podstatný milník. Meta sice přímo neuznala odpovědnost za negativní vliv sociálních sítí na psychiku dětí a mladistvých, avšak ochota uzavřít mimosoudní vyrovnání naznačuje obavy z možného výsledku soudu. V souvislosti s ním společnost vyzvala své konkurenty provozující sítě TikTok a YouTube, aby se k ní připojili. V případě, že ostatní společnosti výzvu uposlechnou, vzroste částka, kterou má Meta zaplatit americkým státům, zhruba na 17 miliard dolarů.

Soudící se USA, regulující Evropa

Starý kontinent na to jde jinak. V půlce září představila Evropská komise návrh nového nařízení, jehož cílem je zajistit dětem bezpečnost v online prostoru. Ačkoliv zahrnuje i jiné služby, například AI společníky či videohry, nejvíce se hovoří právě o sociálních sítích.

Počítá se s jejich úplným zákazem pro mladší třinácti let, přičemž založit si účet bez souhlasu rodičů bude možné až po patnáctých narozeninách. Nebude stačit prohlášení uživatele o datu narození. Objektivně ho ověřit má právě vyvíjená aplikace. 

Omezena bude i možnost nekonečného scrollování, tedy projíždění příspěvků pomocí tahu prstem či kolečkem myši. Nově by vyhledávací algoritmy měly dětem nabízet pouze to, na co explicitně směřoval jejich dotaz, a nikoliv to, co si tyto systémy dovodí z jejich předchozího chování na síti.

Nejpodstatnější změna se týká práva – jde o obrácení důkazního břemene. Samy sociální sítě budou muset prokazovat, že jsou bezpečné a vhodné i pro mladší uživatele, zatímco doposud museli tvrzené pochybení demonstrovat žalobci, což bylo značně náročné a v mnoha případech fakticky nemožné.

Boj se závislostí, nebo s větrnými mlýny?

Většina chystaných omezení reaguje na obavy z rozvoje problémového či návykového používání sociálních sítí. Podle studie týmu vedeného Cecilií Chengovou, který zkoumal chování téměř 35 tisíc osob z dvaatřiceti států, vykazuje znaky závislosti na sociálních sítích zhruba pět procent populace. Předloňská data Světové zdravotnické organizace říkají, že takto problémové chování vykazuje zhruba 11 procent adolescentů, což je o čtyři procenta víc než v roce 2018. Výzkum Michelle Faveriové a jejích spolupracovníků ukázal, že téměř pětina osob ve věku 13 až 17 let pociťuje v souvislosti s užíváním sociálních sítí zhoršení svého duševního zdraví.

Nejen americké státy jako žalobci, ale širší spektrum institucí a dospělých osob provozovatelům sociálních sítí vyčítá, že vzniku závislosti nejen nijak nebrání, ale naopak mu jdou naproti prostřednictvím některých funkcí. Těmi mají být například tzv. streaky, tedy počítadla série dnů, ve kterých byl uživatel na síti přítomen. Dále jde o odznaky a jiné odměny za různou činnost, žebříčky porovnávající aktivitu mezi přáteli a další gamifikační prvky. Návyk pak může vyvolat i zmiňované scrollování či personalizované notifikace, které uživateli připomínají, co se na síti po dobu jeho nepřítomnosti odehrálo a co zmeškal.

I přes zvýšenou aktivitu na obou stranách Atlantiku upozorňují kritici, že ani mimosoudní dohoda v USA, ani chystaný evropský předpis svého cíle pravděpodobně nedosáhnou. V prvním případě jsou sice výsledkem různá uživatelská omezení, avšak týkají se poměrně malé části mechanismů přispívajících ke vzniku závislosti.

Unijní nařízení je důslednější přímými zákazy gamifikačních prvků i dalších potenciálně nebezpečných funkcí, ovšem mezi vznikem návrhu a jeho realizací bude pravděpodobně velká časová prodleva. Otázky vyvolává i to, zda budou chystaná pravidla vymáhána s dostatečnou přísností a intenzitou.