Flashpoint podle Petra Kaina

Bankám v Česku stoupl čistý zisk

Souhrnný čistý zisk bank a spořitelen v Česku v prvním pololetí letošního roku stoupl meziročně o 5,5 procenta na 71,06 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Za růstem zisků stojí podle analytiků zejména dobrá makroekonomická situace, díky níž se zvyšují vklady klientů u bank. Zájem byl i o investiční produkty a hypotéky.

„Tuzemská makroekonomická situace v letošním prvním pololetí byla pro banky příznivá. Na straně spotřebitelů pokračovalo oživování poptávky a panoval zde vesměs pozitivní sentiment. To se odráželo v rostoucím zájmu o spotřebitelské i hypoteční úvěry,“ řekl ČTK analytik Investiky Vít Hradil. Solidní mzdový růst a zaměstnanost podle něj pomáhaly udržet míry selhání na nízkých úrovních. I v podnikové sféře rostl zájem o úvěry, mimo jiné díky zřetelnému oživování poptávky v průmyslovém sektoru a vyšší ochotě investovat, dodal.

Taxikáři mají skládat zkoušku z češtiny

Foto: Shutterstock

Města a obce by mohly vyhláškou stanovit řidičům taxi povinnou zkoušku z češtiny nebo místopisu. Schválila to sněmovna v novele zákona o silničním provozu, když přijala pozměňovací návrh pražských poslanců ANO Patrika Nachera a Roberta Králíčka. Znalost českého jazyka by měla být v rozsahu potřebném pro výkon práce řidiče taxislužby. Případnou nejednotností mezi vyhláškami by se zabývalo ministerstvo vnitra, které obecně závazné vyhlášky obcí přezkoumává. Nacher a Králíček argumentují tím, že z práce řidiče taxi se stala práce bez požadavků na odbornou kvalifikaci. Pro návrh poslanců ANO hlasovalo 92 poslanců nejen z řad vládní koalice, ale přidali se i Piráti.

Dálniční známky už nemají pravidelně podražovat

Dálniční známky zřejmě nebudou od příštího roku pravidelně podražovat. Sněmovna schválila hlasy koalice vládní novelu se zrušením každoroční valorizace jejich cen. Opozice mluvila o populismu. Předlohu poslanci doplnili o úpravu platnosti jednodenní známky. Měla by platit 24 hodin od zakoupení, nikoli do půlnoci daného dne. Novelu nyní dostane k posouzení Senát.

Za základní roční známku motoristé zaplatí podle novely i v dalších letech letošních 2570 korun, za měsíční 480 Kč, za desetidenní 300 korun a za jednodenní 230 Kč. Zůstanou úlevy pro vozidla s alternativním pohonem. Zrušením valorizace cen dálničních známek přijde Státní fond dopravní infrastruktury příští rok podle důvodové zprávy zhruba o 488 milionů korun a následující rok asi o 739 milionů. Letos by měl fond mít z prodeje známek podle schváleného rozpočtu přibližně 8,7 miliardy korun.

Největší obchod roku v Česku

Foto: Tomáš Nosil

Český podnikatel Zdeněk Cendra prodal třicetiprocentní podíl ve své firmě CDN77, zabývající se přenosem dat po internetu, britskému investičnímu fondu CVC. Podle informací HN jde při nacenění firmy na 1,85 miliardy dolarů o transakci v hodnotě okolo půl miliardy dolarů. Jde o vůbec největší transakci týkající se českého start‑upu v historii, která překonává i několik let staré investice do společností Rohlík či ShipMonk. CDN77 dodává technologie pro doručování internetového obsahu k uživatelům. Na celkovém objemu celosvětově přenesených dat má podíl asi čtyři procenta. Mezi zákazníky CDN77 patří třeba společnost ByteDance, provozovatel sítě TikTok, Evropská vesmírná agentura, streamingová služba RakutenTV, vzdělávací platforma Udemy či služba NordVPN.

Náraz do dluhové brzdy se přiblížil

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034. Na výroční tiskové konferenci to uvedli představitelé Národní rozpočtové rady. Letos se podle ní otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace a veřejné finance nelze označit jako udržitelné. Zákon o rozpočtové odpovědnosti také nastavuje takzvanou dluhovou brzdu při zadlužení 55 procent hrubého domácího produktu. V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.

Investoři se vracejí ke zlatu

Foto: Shutterstock

Zájem investorů o zlato v létě výrazně zesílil. Objem zlata drženého v globálních fondech vzrostl o 121 tun na rekordních 4189 tun. Do fondů investujících do fyzického zlata přiteklo v srpnu 18 miliard dolarů (385 miliard korun), což představovalo druhý nejvyšší měsíční příliv v historii. Ve své srpnové zprávě to uvedla Světová rada pro zlato (WGC).

Silnou poptávku doprovázel také růst ceny. Zlato v srpnu podražilo o 13 procent a měsíc zakončilo na 4563 dolarech za troyskou unci (31,1 gramu). Podle WGC šlo o třetí nejsilnější měsíční růst ceny zlata za posledních 25 let. Zlato silně nakupovaly i centrální banky. Největšími kupci byly Čína s 20 tunami a Polsko s osmi tunami. Od začátku roku dosáhly podle dosud nahlášených údajů čisté nákupy centrálních bank zhruba 130 tun.