Chytré hodinky mohou napáchat stejné škody jako vysoký cholesterol. Jak nepropadnout závislosti na fitness technologiích?

Ráno zazvoní budík. Ještě než vstanete z postele, podíváte se na hodinky. Jaké bylo skóre spánku? O pár minut později si při snídani zapíšete jídlo do aplikace. Odpoledne vám hodinky připomenou, že by bylo dobré se mezi prací trochu protáhnout. A večer přijde oznámení, že vám do denního cíle chybí ještě několik stovek kroků.

Pokud používáte chytré hodinky, fitness náramky nebo aplikace pro sledování jídelníčku, stala se podobná rutina nejspíš součástí i vašeho života. Fitness technologie si v posledních letech oblíbily miliony lidí. Díky tomu, že převádějí životní styl do přehledných čísel, grafů a každodenních úkolů, pomáhají hubnout, zlepšovat kondici i budovat zdravější návyky. Jejich přínosy potvrzuje i věda. Zároveň ale přibývá studií upozorňujících, že u části uživatelů mohou mít fitness technologie i nežádoucí vedlejší účinky. Výsledkem může být zbytečný stres z horšího skóre spánku, přetrénování, úzkost z nesplněných cílů nebo v krajních případech i poruchy příjmu potravy.

Miliony shozených kilogramů

Trh s chytrými hodinkami, fitness náramky, prsteny a zdravotními aplikacemi zažil v poslední dekádě prudký růst. Jen chytrých hodinek se loni prodalo na 150 milionů kusů, pětkrát více než před deseti lety. Odhady o tržbách celého trhu s technologickými pomocníky při hlídání zdravotního životního stylu se odhadují na desítky miliard dolarů ročně.

Velkou oblibu si získaly také aplikace zaměřené na výživu a hubnutí. Třeba české Kalorické Tabulky, které fungují i v zahraničních jazykových verzích, používá každý měsíc téměř milion aktivních uživatelů. Jaké pozitivní dopady má jejich používání?

Analýza publikovaná letos v časopise npj Digital Medicine shrnula téměř 500 studií a data od více než 200 tisíc účastníků. Digitální zdravotní aplikace a nositelná elektronika podle ní zvýšily denní počet kroků v průměru o více než 1300, přidaly téměř hodinu středně intenzivní fyzické aktivity týdně, snížily denní energetický příjem zhruba o 100 kilokalorií a vedly k průměrnému úbytku hmotnosti o 1,9 kilogramu. Výzkumníci zaznamenali také zlepšení kvality spánku i dalších zdravotních ukazatelů.

Podobnou zkušenost potvrzují i anonymizovaná data Kalorických Tabulek. Jejich uživatelé podle společnosti Dine4Fit, která aplikaci provozuje, dohromady zhubli téměř 1,5 milionu kilogramů. 

Právě schopnost proměnit neurčité předsevzetí typu „měl bych se víc hýbat“ v konkrétní čísla patří k největším přednostem moderních fitness technologií. Jenže právě v tom se skrývá i jejich největší paradox. Technologie totiž člověka nemotivují tím, že by změnily jeho vůli. Mění způsob, jakým přemýšlí o vlastním těle. Spánek, pohyb nebo regeneraci převádějí do jednoduchých čísel, která se snadno sledují, porovnávají a plní. A jak ukazuje stále více výzkumů, právě tato čísla mohou začít žít vlastním životem.

Není statistika jako statistika

Jedno z hlavních úskalí fitness technologií spočívá v tom, že ne všechna čísla, která zobrazují, mají stejnou vypovídací hodnotu. Časopis JMIR mHealth and uHealth analyzoval více než 150 studií zaměřených na chytré hodinky a fitness náramky. Dospěl k závěru, že tato zařízení dokážou při běžném používání poměrně přesně měřit počet kroků i tepovou frekvenci. Výsledky se sice liší podle značky a modelu, právě tyto dvě funkce ale patří obecně mezi nejspolehlivější.

Podstatně složitější je situace u údajů, které zařízení přímo neměří, ale dopočítávají. Typickým příkladem jsou spálené kalorie. Autoři studie upozorňují, že žádná z hodnocených značek nedosáhla přijatelné přesnosti při odhadu energetického výdeje.

Platí to i pro spánek. Hodinky poměrně dobře odhadnou dobu usnutí a probuzení, protože vycházejí z pohybu zápěstí a změn srdeční frekvence. Mnohem problematičtější je určování dalších metrik. „Tato zařízení využívají algoritmy k analýze nasbíraných dat. Postupně se zdokonalují a dnes často nabízejí také informace o jednotlivých spánkových fázích nebo například o dýchání a srdeční frekvenci během noci,“ říká nutriční terapeut a odborník na zdravý životní styl Miloslav Šindelář. Ohledně přesnosti těchto statistiky ale podle něj panují pochybnosti. „Spánkové trackery nepodléhají regulaci a výzkumy ukazují, že některé metriky nemusí být interpretovány správně,“ dodává.

Důvod je jednoduchý. Na rozdíl od spánkové laboratoře chytré hodinky neměří mozkovou aktivitu ani pohyby očí. Pracují pouze s nepřímými fyziologickými ukazateli, jako je pohyb, tepová frekvence nebo její variabilita.

Narušený spánek

Právě spánek a jeho měření jsou dnes nejlépe popsaným negativním jevem, který může u některých lidí provázet používání zdravotních technologií. Vžil se pro něj dokonce speciální název – orthosomnie. „Lidé s orthosomnií se nadměrně soustředí na data ze svých zařízení a usilují o dokonalý spánek. To může kvalitu spánku zhoršovat z několika důvodů. Jedním z nich je přehnaná důvěra v nepřesná data,“ vysvětluje nutriční terapeut Šindelář.

Termín poprvé použili američtí lékaři z Rush University Medical Center v odborném časopise Journal of Clinical Sleep Medicine. Popsali několik pacientů, kteří byli natolik posedlí dosažením „dokonalého spánku“ podle dat z fitness náramků, že začali měnit své večerní rituály, trávili stále více času analyzováním výsledků a paradoxně se jim spánek ještě zhoršil. Místo odpočinku přibýval stres z toho, že čísla nejsou dost dobrá.

Od té doby existenci orthosomnie potvrdila řada dalších studií. Výzkum publikovaný loni v časopise Nature and Science of Sleep na vzorku více než 500 dospělých zjistil známky orthosomnie až u 14 procent účastníků. Častěji se přitom objevovala právě u lidí, kteří pravidelně používali zařízení pro sledování spánku.

Stres namísto zdravého života

Po problémech se spánkem se pozornost výzkumníků přesunula i k dalším formám nepřetržitého sledování vlastního těla pomocí aplikací a technologií. Přibývá totiž důkazů, že stejné nástroje, které většině lidí pomáhají změnit životní styl, mohou u menší části populace podporovat úzkostné nebo nutkavé chování.

Výraznou roli v tom hraje gamifikace, tedy systém bodů, odznaků, denních cílů nebo nepřerušených sérií aktivit. Studie publikovaná v časopise eClinicalMedicine potvrdila, že tyto prvky zvyšují fyzickou aktivitu. Zároveň ale upozorňuje, že stejný mechanismus může u některých uživatelů posilovat orientaci na plnění cílů místo skutečného zdravotního přínosu. Člověk pak neběhá proto, že mu pohyb prospívá, ale proto, že nechce přijít o sérii splněných úkolů. Když cíl nesplní, přichází stres a pocity viny. V nejhorším případě pak přetěžování organismu a případná zranění.

Pozornost vědců se soustředí také na aplikace pro sledování hmotnosti a příjmu potravy. Systematický přehled 28 studií s více než 17 tisíci účastníky nenašel důkazy, že by samotné zapisování jídelníčku vedlo k poruchám příjmu potravy. U lidí s perfekcionistickými sklony nebo již existujícími obtížemi však může intenzivní sebesledování představovat rizikový faktor.

Tuto otázku řeší i vývojáři českých Kalorických Tabulek: Podle Tomáše Pětivokého proto aplikace například vůbec neumožňuje nastavit cílovou hmotnost pod hranicí podváhy, uživatele mladší 18 let vede ke konzultaci s rodiči nebo odborníkem a nedoporučuje extrémně rychlé hubnutí. Firma připravuje i další bezpečnostní prvky. „S riziky spojenými s využíváním naší aplikace se nesetkáváme často, ale nepodceňujeme je,“ říká Pětivoký.

Hlavní slovo má mít tělo

Jak poznat, že se z užitečného pomocníka pomalu stává pán vašeho každodenního života? Týdeník Ekonom sestavil na základě odborných studií osm varovných signálů, že vztah k fitness technologiím přestává být zdravý (viz box).

Pokud se poznáváte více než v polovině příznaků, je nejspíš načase změnit způsob, jímž chytré hodinky nebo aplikace používáte. Prvním pravidlem je nesoustředit se na jednotlivé hodnoty, ale na dlouhodobé trendy. Jedna vyšší tepová frekvence nebo nižší skóre regenerace samy o sobě obvykle nic neznamenají. Pokud se ale podobný vývoj opakuje několik týdnů nebo jej doprovázejí zdravotní obtíže, může to být signálem, že je čas ubrat nebo se poradit s lékařem.

Dobrou „odvykací kúrou“ může být i omezení neustálé kontroly. Stačí například jednou týdně vyrazit na výlet bez chytrých hodinek, na několik dní přestat zapisovat každé sousto nebo vypnout notifikace, které během dne připomínají nesplněné cíle. Stejně tak není nutné sledovat všechny dostupné ukazatele. Většině lidí bohatě postačí několik základních parametrů – například pohyb, tep nebo délka spánku.

Užitečné může být také na několik týdnů změnit způsob používání aplikací. Nastavit si méně ambiciózní cíle, vypnout soutěžení s přáteli nebo skrýt metriky, které vyvolávají největší stres. Kdo má potřebu kontrolovat aplikaci každou hodinu, může si určit dva pevné časy denně, kdy data projde.

Pokud špatně spíte, řešením není snaha „oklamat“ chytré hodinky. „Pro zlepšení spánku je vhodné zaměřit se na ověřené postupy. Patří mezi ně dodržování pravidelného spánkového režimu, omezení používání elektroniky před spaním a vytvoření klidného prostředí v ložnici. Důležitá je také práce se stresem a úzkostí,“ doporučuje Šindelář. Dlouhodobou nespavost podle něj lépe vyřeší spánková klinika než jakýkoli algoritmus.

Podobně je tomu i u sledování stravy. Cílem není vytvořit co nejdelší řadu zapsaných jídelníčků, ale osvojit si návyky, které budou fungovat i bez aplikace. „Úspěch není uživatel, který zapisuje dlouho, ale ten, kdo se naučí lépe jíst. Aplikace je nástroj, ne cíl,“ říká Tomáš Pětivoký.

Možná právě v tom spočívá největší paradox dnešních fitness technologií. Čím dokonalejší jsou, tím více svádějí k tomu, abychom jim přenechali rozhodování. Ve skutečnosti by ale měly dělat pravý opak – pomáhat člověku porozumět vlastnímu tělu, nikoli jeho úsudek nahrazovat. Pokud vám hodinky pomáhají více chodit, lépe spát nebo zdravěji jíst, plní svůj účel. Pokud ale začnou určovat, kdy smíte běžet, kdy si dát dezert nebo jestli můžete mít dobrý den, je čas znovu převzít řízení. Chytré hodinky dnes dokážou změřit téměř všechno. Jednu věc ale stále neumějí – říct, jak se skutečně cítíte.