Nejslavnější fotbalovou akademií na světě je La Masia, kde vychovává hráče FC Barcelona. V kádrech finalistů letošního mistrovství světa, vítězného Španělska a stříbrné Argentiny, bylo několik hráčů, kteří jí prošli. Tím nejslavnějším je devětatřicetiletý osminásobný držitel Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy Lionel Messi. Argentinský mistr světa z roku 2022 je příkladem, jak může špičková péče rozvinout talent. Miliony investované do tohoto rozvoje jsou však z hlediska efektu v podobě zhodnocení mladých hráčů, sportovního i komerčního, nejistým podnikem. Na akademie se proto nahlíží i z celospolečenského hlediska – dávají cíl, šanci vyniknout a možnost smysluplného růstu a dospívání.

Nejlepší akademie světa

Podle výzkumné skupiny Mezinárodního centra pro sportovní studia (CIES) z Neuchâtelu provozují nejlepší současné fotbalové „líhně talentů“ v Evropě lisabonský Sporting, Ajax Amsterdam a právě Barcelona. Vysoké hodnocení získaly i dvě v Buenos Aires, kde působí kluby River Plate a Boca Juniors.

V první stovce žebříčku CIES má alespoň jeden tým třicet zemí. Nejpočetnější zastoupení mají Argentina (15) a Brazílie (11). Pokud budeme chtít dávat do souvislosti tuto kvalitu s výkonností národních týmů, nemůžeme přehlédnout sedmou pozici Dinama Záhřeb. Právě tímto klubem prošla spousta chorvatských reprezentantů včetně Luky Modriče.

Chorvati byli ve finále mistrovství světa před osmi lety, letos vypadli v prvním kole play-off s Portugalskem, další ze zemí, kde se na výchovu talentů dbá. I proto hrají jeho reprezentanti ve špičkových zahraničních klubech a akademií Sportingu neprošel nikdo jiný než další hvězdný hráč současnosti Cristiano Ronaldo.

Modričův příklad ukazuje, jak klikatá je cesta z akademie na výsluní. Nejlepší hráč své země v uplynulém půlstoletí jako kluk neuspěl v Hajduku Split. Za největší dětskou hvězdu byl tehdy považován jeho vrstevník Mario Grgurić, jenž reprezentoval ještě v týmu do 21 let, ale pak zapadl. „Nevěřím lidem, kteří tvrdí, že věděli, že se Luka stane špičkovým hráčem. Nesmysl. To se ukázalo až poté, co se stal lídrem Dinama,“ řekl Grgurić pro Goal.com.

O umění Chorvatů se bude moci přesvědčit české publikum v sobotu 26. září v Praze v prvním kole Ligy národů. A kde najdeme české kluby v rankingu akademií? Pražská Sparta je na 62. místě, městský rival Slavia na 64. V první padesátce je druhý chorvatský klub Hajduk Split, a pokud chceme porovnávat jihovýchodní a střední Evropu, ještě výš než Češi stojí dva srbské kluby, FK Bělehrad a Crvena Zvezda, a dva ukrajinské, Dynamo Kyjev a Šachťar Doněck. Vzhledem k mizernému výkonu českého národního týmu na světovém šampionátu, kde uhrál pouhý bod, je vidět, že ani jistá úroveň výchovy a přípravy talentů úspěch na světovém fóru nezaručí.

Připravit mladé na život

Žebříček CIES zohledňuje počet trénovaných hráčů, úroveň klubů, za které hráli jako dospělí, a oficiální počet nasbíraných herních minut v předchozí sezoně. Soukromá švýcarská společnost sleduje také dlouhodobou komerční úspěšnost. Bere v potaz příjmy generované za deset let pocházející z přestupů hráčů, kteří v konkrétní akademii strávili alespoň tři sezony ve věku 15 až 21 let.

I tady všechny válcuje Sporting Benfica s 516 miliony eur (12,5 miliardy korun), z toho dvě třetiny jsou z uplynulé pětiletky. Do velkého fotbalu vyslal Benfica Campus fotbalisty, jakými jsou Bernardo Silva, Rúben Dias, Joao Cancelo, Joao Félix, Joao Neves či Goncalo Ramos.

Přímo v centru nacházejícím se v Seixalu na druhém břehu ústí řeky Tajo naproti Lisabonu žije přibližně stovka hráčů do 18 let. Když přejdou do juniorské kategorie, stěhují se do bytů ve městě pronajatých klubem. Koordinátor akademie Rodrigo Magalhaes říká, že klíčem k úspěchu je rozvíjet mladé talenty jako lidské bytosti. „Musíme je připravit tak, aby zvládli vlastní život, až od nás odejdou, protože jen malé procento z nich bude hrát v prvním týmu Benfiky nebo se dostane do velkých lig v Evropě,“ řekl pro CNN.

Podle analýzy Evropské fotbalová unie (UEFA) z covidového období byl celkový roční rozpočet fotbalové akademie mezi kluby z nejvyšších soutěží všech zemí kontinentu v součtu 870 milionů eur. Nejvíc se na tom podílela anglická Premier League (6,1 milionu), německá 1. Bundesliga (5,3), francouzská Ligue 1 (4,7), italská Serie A (4,6) a španělská La Liga (3,4).

Příjmová složka má mnoho položek včetně dotací z rozvojových programů UEFA, sponzorských peněz, marketingu, podílů na prodeji odchovanců a také plateb rodičů nebo osobních mecenášů. Například v akademii londýnského West Hamu United, kde aktuálně drží podíl 43 procent český miliardář Daniel Křetínský, stojí komerční devítiměsíční program 45 tisíc liber (téměř 1,3 milionu korun). Klub nabízí i ubytování pro rodinu za 300 liber (8,5 tisíce korun) týdně. Je možné si vybrat i kratší cyklus nebo docházení jen na trénink. Kdo zaujme, má šanci stát se členem mládežnického systému. Do něj se hráči pochopitelně vybírají i jinak. Velké kluby přetahují talenty menším, které svoje akademie nemají, nebo neposkytují takovou kvalitu a rozsah péče.

Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-67907450-tovarny-ktere-vyrobily-messiho-ci-ronalda-kolik-stoji-a-co-obnasi-vychova-pristi-generace-sampionu