Investoři, kteří nechtějí ztrácet čas výběrem jednotlivých akcií, volí nejčastěji dvě cesty. Buď si vyberou akciový fond, který spravuje profesionální portfolio manažer, nebo se rozhodnou jít formou pasivního investování a volí ETF fond, který jim umožňuje investovat například skrze index S&P 500 do stovek největších amerických firem.
Jenže americké akcie jsou v poslední době podle různých indikátorů (P/E nebo CAPE) v porovnání s historií drahé. Někteří odborníci kromě toho upozorňují na to, že investice do indexu S&P 500 nese nemalé riziko kvůli jeho velké koncentraci, kdy má na výkonnost indexu velký vliv hrstka technologických gigantů. Pro investory se ale otevírá ještě třetí možnost, která v poslední době získává stále větší popularitu. Kombinuje totiž výhody dvou zmíněných přístupů.
Řeč je o aktivně spravovaných ETF fondech. Na rozdíl od klasických ETF jen nekopírují index, ale jejich strategii řídí portfolio manažer. Jedním z důvodů, proč poptávka po tomto typu ETF fondů roste, je už zmíněná koncentrace hlavních amerických indexů, což má za následek nižší úroveň diverzifikace. V případě indexu S&P 500, který zahrnuje pět set velkých amerických společností, má sedm největších zhruba třetinovou váhu. U indexu Nasdaq 100 je to dokonce více než 40 procent.
To znamená, že investor, který si vybere tradiční pasivní ETF fond, sice posílá peníze do celého indexu, velká část ale míří do hrstky největších společností. Od růstu hodnoty akcií těchto firem se pak odvíjí také výkonnost celého indexu. Když se letos na počátku roku nedařilo takzvané velkolepé sedmičce (Nvidia, Meta, Alphabet, Microsoft, Apple, Amazon, Tesla), americké indexy najednou ztrácely dech.
„Z mého pohledu je rostoucí poptávka po aktivních ETF kombinací následujícího: strach z celní politiky Donalda Trumpa (snaha investovat do firem, kterých se to dotkne nejméně), nadšení z AI vývoje (investice do předních hráčů v oblasti), pomalejší růst širších indexů a nyní také euforická nálada na trhu (která vede k větší touze po riziku a spekulaci),“ vysvětluje další důvody analytik BH Securities Timur Barotov.
Podle společnosti HANetf bylo v roce 2024 skoro 80 procent všech nově spuštěných ETF fondů v USA aktivně spravovaných. Investoři do nich loni poslali 300 miliard dolarů. V letošním roce do nich přiteklo podle Morningstar už 180 miliard dolarů. Největší světový správce aktiv, společnost BlackRock, pak upozorňuje, že poprvé v historii aktivně řízené ETF fondy překonávají v USA počet pasivních ETF fondů.
Podle dat společnosti EY zaznamenávají aktivně řízené ETF fondy velký nárůst zájmu také v Evropě. Aktiva pod správou těchto fondů narostla loni meziročně zhruba o 68 procent téměř na 55,5 miliardy dolarů.
Střední cesta
Aktivně řízené ETF fondy jsou něco mezi klasickými indexovými ETF fondy a aktivně spravovanými investičními fondy. Nezaměřují se na celý trh, ale často jen na určitý sektor. Jejich strategii určuje portfolio manažer. Oproti tradičním ETF fondům musí investor počítat s vyššími poplatky za správu, ty jsou ale podle analýzy EY stále nižší než u klasických investičních fondů. Sledovat poplatky je přitom důležité, protože jejich výše může negativně ovlivnit celkový výnos.
„Investoři dnes chtějí své peníze spravovat efektivněji a ETF představují výrazně levnější alternativu oproti klasickým podílovým fondům. Vše záleží na schopnosti podílového fondu překonat svůj benchmark. Pokud se to nedaří, nemá investor důvod platit relativně vysoké poplatky výměnou za výnosy, které mu investování do ETF nabízí téměř zadarmo,“ popsal HN analytik společnost eToro Jakub Rochlitz.
Podle srovnání na serveru justETF je nejvýkonnější ETF fond ARK Artificial Intelligence & Robotics, který si za poslední rok připisuje zhodnocení přes 55 procent. Tento ETF fond vybírá společnosti, které mohou nejvíce těžit z nástupu robotizace a umělé inteligence. Neomezuje se přitom jen na USA. Mezi hlavní investice patří Tesla, Palantir, Roblox nebo Kratos Defence.
Nákladovost fondu (TER) je podle prospektu 0,75 procenta. Pro porovnání ETF fond kopírující nejznámější americký index SPDR S&P 500 UTICS má TER 0,03 procenta. Například akciový fond Global Technology Fund od Fidelity má ale náklady na správu 1,5 procenta.
Index vs. aktivně řízená ETF
Rovněž se nedá říct, že všechny aktivně řízená ETF zvládají za poslední rok překonat index S&P 500. Ten dosahuje za posledních 12 měsíců zhodnocení přes deset procent. Podle stránky justETF tento benchmark překonává jen 17 aktivně spravovaných ETF fondů zaměřených na akcie z celkových 178. Je ale potřeba uvést, že řada těchto ETF fondů vznikla teprve nedávno a stránka justETF nezahrnuje všechny aktivně spravované ETF fondy. Těch je jen v USA více než 2000.
„Aktivní ETF samozřejmě mohou být výhodnější než pasivní ETF, pokud se manažeři aktivních fondů zrovna trefí do těch titulů, kam poteče nejvíce kapitálu. Historicky vzato je ale strašně málo aktivních ETF, které poráží pasivní ETF dlouhodobě,“ doplňuje Barotov.
Analýza EY upozorňuje, že aktivně řízené ETF mohou být kvůli nižším poplatkům konkurence spíše pro aktivně spravované podílové fondy. Společnost BlackRock odhaduje, že globálně aktiva pod správou aktivně řízených ETF fondů vzrostou do roku 2030 na čtyři biliony dolarů, což by znamenalo oproti roku 2024 více než čtyřnásobný nárůst.
Pokud vás zajímá, kam uložit peníze, aby vydělávaly nebo jak si vybudovat rentiérské portfolio, navštivte unikátní investiční konferenci FIRE.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Patrik Salát




