Pokud se vydáte do severočínské provincie Šan-si, srdce tamního uhelného průmyslu, čeká vás pohled na průmyslovou modernizaci v brutálním měřítku. Hlavní roli tu nehrají horníci se sbíječkami, ale robotická rypadla těžící antracit stovky metrů pod zemí. Zatímco Evropa uhelné revíry rekultivuje na jezera, Čína i při těžbě spoléhá na umělou inteligenci, která má zajistit, aby ani tuna černého zlata nepřišla nazmar. Počet takových „inteligentních“ dolů se zvyšuje, podle čínských úřadů už přesahuje polovinu těžebních kapacit v provincii.
Pro Evropana je to lekce pragmatismu: ideologické debaty o tom, zda uhlí ano, či ne, v Číně často přebíjí jednoduchá myšlenka. Platí, že se investuje do všech zdrojů, které dokážou zajistit stabilní dodávku energie. Uhlí zůstává jedním z pilířů, které mají zaručit, že se světová manufaktura nezastaví ani ve chvílích, kdy nefouká vítr a nesvítí slunce.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Martin Petříček
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



