Už čtyři roky se Rusko snaží podmanit si Ukrajinu. Putin kvůli tomu ždíme ruskou ekonomiku a na jeho válečné rozmary směřuje velká část státního rozpočtu. Válečnou mašinerii Kremlu dotovaly v minulých letech skrze odvody do státního rozpočtu miliardovými částkami také velmi ziskové dcery evropských bank, které se z ruského trhu po invazi nestáhly. I když své aktivity některé postupně utlumují, zlatou klec evidentně není jednoduché opustit. Zaměřili jsme se proto na to, jak se změnil jejich byznys, na čem teď nejvíc vydělávají a proč jejich pokusy z Ruska odejít selhávají.
Západní banky od roku 2022 z ruského trhu postupně mizí. Naposledy před několika dny svůj odchod potvrdila americká banka Citibank, která získala povolení prodat svůj byznys v Rusku společnosti Renaissance Capital. Z trhu se už dříve stáhly Société Générale, HSBC nebo skupina PPF. V loňském roce oznámila svůj odchod také nizozemská ING, která se snaží prodej dotáhnout. Další významné banky aktivity utlumily, ale nestáhly se úplně.
Ruská centrální banka řadila ještě loni na podzim mezi nejvýznamnější bankovní instituce na ruském trhu dvě dcery evropských bank. Konkrétně jde o pobočku rakouské Raiffeisen Bank International (RBI) a italské UniCredit Bank. Ty jsou na seznamu bank, které jsou považované za systémově významné. Na bankovní domy z tohoto seznamu připadá podle centrální banky zhruba 80 procent celkových aktiv ruského bankovního sektoru.
Šéf UniCredit Bank Andrea Orcel loni Reuters řekl, že dcery evropských bankovních domů mají v Rusku zvláštní „polochráněný“ status, protože zpracovávají 100 procent transakcí v amerických dolarech a eurech.
Kromě RBI a UniCredit na ruském trhu stále ještě dělá byznys maďarská OTP nebo italská Intesa Sanpaolo. Ani jeden ze zmíněných bankovních domů si přitom nemůže stěžovat, že by se mu nedařilo. Ruská válečná ekonomika jim naopak přináší tučné zisky. Podle žebříčku Interfax-100 patřila například Raiffeisenbank mezi pět nejziskovějších bank v Rusku v roce 2025. V roce 2021 byla až devátá. Polepšily si také UniCredit nebo Intesa.
Velkým skokanem je rovněž maďarská OTP Banka. Na rozdíl od tří dalších bank ale OTP v poslední době nedeklarovala snahu z ruského trhu odejít a očividně se snaží využít příležitost, která v Rusku vznikla po odchodu evropských bank. V posledních letech kvůli tomu významně rozšířila půjčky domácnostem a firmám. Výrazně roste také objem vkladů od firem. Od roku 2021 se zvýšil o 1500 procent. Většinou jde o nadnárodní společnosti. OTP je také jediná významná evropská banka, která získala od ruského státu povolení vyvést ze země část svého zisku.
Rostoucí zisky se odrážejí i v tom, kolik banky odvádějí do ruského státního rozpočtu. Například v roce 2024 podle propočtů organizace B4Ukraine a institutu KSE zaplatila Raiffeisenbank na daních přes 400 milionů dolarů. V žebříčku se dokonce nacházela na prvním místě mezi zahraničními firmami. UniCredit byla na sedmém místě se zaplacenými 120 miliony dolarů. OTP na desátém místě odvedla ruskému státu 89 milionů dolarů.
„Tyto platby přímo přispívají k ruským zvěrstvům. Jen v roce 2024 mohly daně zaplacené zahraničními firmami financovat více než milion ruských vojáků,“ apeloval tehdy na zahraniční firmy výkonný ředitel neziskové organizace B4Ukraine Nezir Sinani.
Na čem banky vydělávají
Při detailním pohledu do finančních výkazů zmíněných bank lze konstatovat, že těží primárně z ekonomického prostředí, které vytváří válečná politika Kremlu. Jejich zisky plynou hlavně z vysokých úrokových sazeb, které nastavuje ruská centrální banka, značné rozkolísanosti měnového kurzu rublu a také výrazně omezené konkurence v oblasti mezinárodního platebního styku. Ruské banky byly po napadení Ukrajiny vyčleněny například ze systému SWIFT a další evropské finanční instituce se ze země stáhly.
„Z hlediska významnosti evropských bank v Rusku je ta největší Raiffeisenbank. Rakouská banka byla mostem pro tok peněz z Evropy do Ruska. Takto strategicky ji vnímali a vnímají i samotní Rusové,“ říká Tomáš Cverna, analytik investiční společnosti XTB.
„Zlatým dolem“ pro evropské banky, které v Rusku nadále působí, je zejména propastný rozdíl v úročení, který jim umožňuje generovat obrovské marže. Jak RBI, tak UniCredit úročí běžná klientská depozita ruských občanů a firem sazbami blížícími se nule. Uvolněnou likviditu, kterou banky získávají ze splácených starších úvěrů nebo z nahromaděných vkladů, pak obratem umisťují do bezrizikových aktiv. Primárně jde o vklady u ruské centrální banky, která jim je momentálně úročí základní úrokovou sazbou ve výši 15,5 procenta (během loňského roku sazba dosahovala i hranice 20 procent). Úroky z těchto vkladů tvoří masivní část čistého zisku, který například u RBI v Rusku meziročně vzrostl o vyšší desítky milionů eur.
Další zásadní pilíř ziskovosti dcer západních bank v Rusku představují devizové operace a transakční poplatky. To je dáno právě tím, že zde zpracovávají prakticky všechny tamní transakce v amerických dolarech a eurech (například když zde působící firma potřebuje zaplatit fakturu za dodávku zboží v těchto mezinárodních měnách).
RBI i UniCredit tak inkasují značné sumy z poplatků za zpracování těchto operací, za měnové konverze – které jsou vlivem volatility rublu a nízké konkurenci velmi výhodné – a zajišťovací operace (kvůli značné nestabilitě kurzu rublu). RBI navíc některé z těchto poplatků záměrně zvyšovala ve snaze demotivovat klienty od držení devizových vkladů na jejích účtech. To sice částečně utlumilo příjem vkladů, zároveň to ale paradoxně přineslo další příjmy z poplatků. Je ovšem pravda, že objem vkladů zejména u RBI a UniCredit od roku 2024 dramaticky klesá – a to i přesto, že ze zákona mají banky povinnost klientské vklady přijmout.
Mimořádně výnosnou cestou se vydala maďarská OTP Bank. Na rozdíl od korporátně zaměřené konkurence vsadila v Rusku téměř výhradně na běžné spotřebitele, takže drtivou většinu jejího portfolia v zemi tvoří půjčky na auta a spotřebitelské úvěry. Tato strategie, podpořená masivním přílivem nových vkladů (odlišná situace od RBI a UCB), které banka rovněž výhodně úročí u centrální banky, navíc znamenala výrazné zvýšení návratnosti vlastního kapitálu.
Ukazatel ROE, který tuto finanční výkonnost sleduje, činí v ruské divizi OTP 45 procent. To je extrémně vysoká hodnota, u největších bank v Česku se tento ukazatel běžně pohybuje na úrovních, které nedosahují ani poloviny této hodnoty. Čistý zisk ruské dcery OTP se od vypuknutí války v roce 2022 zvýšil bezmála o 260 procent. Jde přitom o srovnání se situací ke konci loňského třetího čtvrtletí, takže procentuální nárůst bude ve skutečnosti ještě vyšší.
Kladná čísla reportují i banky, které už svůj byznys prakticky zmrazily. Italská Intesa Sanpaolo sice zredukovala svou úvěrovou expozici na minimum, přesto v první polovině roku 2025 vydělala 82 milionů eur, především díky úspěšnému inkasu starých pohledávek a příjmům z kurzových rozdílů. I zde platí, že zisk bude při započtení zbývajících dvou čtvrtletí vyšší.
Z části vynucené omezování byznysu
Je však potřeba zmínit, že evropské banky (s výjimkou OTP) svůj byznys v Rusku výrazně redukují. Činí tak na základě vlastní iniciativy ve snaze tlumit rizika spojená s podnikáním v Rusku, ale i proto, že je k tomu nutí Evropská centrální banka.
Nejpřísněji postupuje RBI, která od začátku konfliktu snížila objem úvěrů v Rusku téměř o 70 procent. ECB jí navíc ukládá tempo nadále zrychlovat, do roku 2026 by tak měla banka zredukovat klientské půjčky o dalších 65 procent ve srovnání se stavem k září 2023. Banka také ukončila veškeré korespondenční vztahy s ostatními ruskými finančními ústavy a výrazně omezila platební styk. Podobně UniCredit zmenšila své úvěrové portfolio v Rusku meziročně o 1,5 miliardy eur.
U maďarské OTP je útlum selektivní. Banka sice již počátkem roku 2022 zcela zastavila nové úvěrování korporátního sektoru, což vedlo k propadu firemního portfolia o 85 procent, ale v retailu si dlouho udržovala růst. Ten začal brzdit až v průběhu roku 2025 v důsledku přísnějších pravidel ruské centrální banky pro posuzování příjmů žadatelů. OTP také radikálně zeštíhlila svou infrastrukturu – od začátku války zrušila 54 procent svých ruských poboček a propustila více než čtvrtinu zaměstnanců.
Nejradikálnější řez provedla italská Intesa Sanpaolo. Od února 2022 neposkytla v Rusku žádné nové financování ani investice. Výrazně také snížila své úvěrové expozice, když čistá hodnota úvěrů její ruské dcery klesla k polovině roku 2025 na pouhých 36 milionů eur. Banka navíc v srpnu 2023 trvale uzavřela své moskevské zastoupení, které v zemi fungovalo 50 let.
Zakopávání v Rusku?
Podle seznamu výzkumníků z Yaleské univerzity, kteří monitorují, jaké firmy z Ruska odešly a které v něm nadále podniká, spadá UniCredit, Raiffeisenbank a OTP do kategorie F. Ta je určena pro společnosti, které se v Rusku „zakopávají“. To znamená, že v zemi zůstávají a nadále tam dělají byznys.
Italská Intesa je v kategorii D, kam spadají firmy, které svůj byznys omezují. V případě italské banky je ale zarážející růst firemních vkladů. Nezávislý ruský analytický portál Frank Media také v loňském roce naznačil, že to s ukončením byznysu nemusí být tak horké.
„Náš generální ředitel v uplynulých letech mnohokrát veřejně opakoval, že Intesa Sanpaolo bude i nadále snižovat své expozice vůči Rusku až na nulu. To platí i nadále,“ uvedl na dotaz HN mluvčí společnosti Ian Limbach.
V kategorii D je také nizozemská ING, která odchod oznámila loni. Podle vyjádření z počátku loňského roku měl být obchod dokončen ve třetím kvartálu. To se ale nestalo. „Proces prodeje stále probíhá. Kupující stále čeká na nezbytná schválení. Nadále jsme odhodláni transakci dokončit a opustit ruský trh,“ uvedl pro HN mluvčí ING Daan Wentholt. Příklad ING ukazuje, že zmizet z Ruska není v současnosti vůbec jednoduché.
Z posledních vyjádření Raiffeisenbank rovněž plyne, že se snaží najít cestu, jak ukončit v Rusku byznys, zatím se jí to ale nedaří. Povolení totiž musí získat nejen od ruských autorit, mluvit do toho mohou také představitelé EU a USA.
„Pokud jde o prodej, RBI v minulých letech dvakrát dosáhla dohody s kupujícím. Nezískala však od ruských úřadů potřebná povolení k prodeji,“ řekl HN mluvčí Raiffeisen Bank International Christoph Danz. UniCredit na dotazy HN nereagovala.
Odchod Raiffeisenbank komplikují také soudní spory, které v Rusku vede s firmou MKAO Rasperia. Loni ruský soud nařídil Raiffeisenbank zaplatit společnosti 339 milionů eur, což má odpovídat podílu ve firmě Strabag, který má zmrazený v Rakousku. Rasperia je spojovaná s ruským oligarchou Olegem Děripaskou.
Zlatá klec
Ještě v roce 2022 přitom nebylo až tak složité ruský trh opustit. Po ruské invazi na Ukrajinu z něj zmizela například PPF, která prodala Home Credit, pojišťovnu a realitní divizi. Také zmiňovaná Société Générale se zbavila ještě v roce 2022 svého byznysu, který prodala oligarchovi Vladimiru Potaninovi. Jeden z nejbohatších Rusů se záhy objevil na sankčním seznamu.
A to je jeden z důvodů, který začal odchod stále více komplikovat. Postupné rozšiřování sankčního seznamu totiž připravovalo evropské společnosti o možné kupce. „Nedokážu si představit, že by velkou banku v Rusku koupil někdo jiný než Kremlu blízká skupina,“ říká Radim Dohnal, hlavní analytik poradenské společnosti Capitalinked.com.
Rusko také postupně zpřísňovalo pravidla pro prodej aktiv západních společností. V roce 2024 ruská komise pro kontrolu zahraničních investic schválila, že při posuzování odprodeje zahraničních podílů dostanou firmy zelenou, pokud splní několik podmínek. Mezi nimi je například prodej aktiv s 60procentní slevou oproti tržní hodnotě, závazek příspěvku do státního rozpočtu ve výši 35 procent tržní hodnoty a také získání souhlasu ruského prezidenta Vladimira Putina.
Například šéf UniCredit Bank Andrea Orcel podle Reuters loni odmítl, že by měla jeho společnost za těchto podmínek prodat svůj byznys. Podle něj by to byl dárek Rusům. Orcel také uvedl, že Rusové čekají na jakoukoliv chybu, aby si mohli zdůvodnit znárodnění dcery UniCredit. „Jsme velmi opatrní, abychom žádnou chybu neudělali, protože bychom jim na stříbrném podnose předali 3,8 miliardy eur kapitálu. To neudělám,“ prohlásil Orcel.
Evropské banky, které v Rusku nadále zůstávají, ideální chvíli na odchod zjevně propásly. Některé možná kalkulovaly s tím, že válka nebude trvat dlouho. „Západní banky v Rusku jsou zčásti proto, že neodešly hned na začátku. S postupem času se ten výstup stával složitějším. Jiné si nejspíš spočítaly, že reputační krize pomine, a ony neztratí trh,“ nastiňuje další důvody odborník na Rusko Karel Svoboda z FSV UK.
Teď ale banky složitě hledají cestu ven, a to i pro peníze, které jim ruská válečná ekonomika generuje. Miliardové zisky nemohou ze země vyvést kvůli omezením na pohyb kapitálu a vyplatit je svým akcionářům. Jediná banka, která v minulosti získala od ruského státu povolení vyvést část zisku byla maďarská OTP.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom




