Hudební festivaly pumpují miliardy do českých měst a regionů, pro investory jsou vítaným oživením portfolia

Letní hudební festivaly už dávno nejsou jen „o hudbě, pivu a stanovém městě“. Jedná se o celoročně chystané sofistikované akce, často s mnohasetmilionovými rozpočty, které zajišťují zisky nejen pro jejich pořadatele, ale pro celý lokální byznys. Tedy hoteliéry, restauratéry, taxislužby, prodejce a celé městské a krajské ekonomiky, kde se akce každoročně konají. Podle dat agentury CzechTourism generují kulturní akce spotřebu na úrovni nižších miliard korun, veřejným rozpočtům přinášejí stovky milionů korun navíc a vytvořily zhruba 2400 celých pracovních úvazků. Optimistický pohled potvrzují i samotná města. Jako třeba Ostrava, dějiště multižánrového festivalu Colours of Ostrava a tanečního Beats for Love, či Hradec Králové, kde se každoročně koná rockový festival Rock for People.

„Přímý finanční efekt začneme přesně měřit od roku 2026. Vzniká nová metodika, která tvrdá data přinese. Odhadujeme, že jde o přínos v desítkách milionů korun. Jen na městském poplatku z ubytování to bude letos kolem čtyř milionů korun, a to nezapočítáváme poplatky ze všech dalších druhů ubytování,“ říká primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová. Festival podle ní městu zajišťuje objednávky na služby jako svoz odpadu, kyvadlovou dopravu nebo pronájmy pozemků. „Těchto aktivit a služeb je ale daleko více. Multiplikační efekt je nesporný. Festival poskytuje práci místním firmám během celého roku,“ dodává.

Během festivalu Rock for People se do téměř stotisícového města „nastěhuje“ dalších 50 tisíc lidí. Například v červenci 2024, kdy v Hradci Králové vystoupil britský zpěvák Ed Sheeran, vyletěla obsazenost ubytovacích kapacit na jinak těžko dosažitelných 98 procent. Přitom podle agentury CzechTourism se cena ubytování během akce ztrojnásobila – z běžných tří až pěti tisíc korun za noc na více než 17 tisíc korun.

Obdobný dopad mají i ostravské festivaly. „Společně s kolegy z Beats for Love dokážeme za deset dní vyprodat ubytovací kapacity, a to i za státní hranicí v Polsku,“ říká Ondřej Bambas, PR manažer Colours of Ostrava.

Infografika

Zvětšit přes celé okno

Město Ostrava na provoz festivalů přispívá částkou 10 milionů korun a rozhodně nelituje. „Velké festivaly mají významné ekonomické multiplikační efekty, kdy inves­tice vrací finance zpět do města, regionu a státu,“ říká mluvčí města Gabriela Pokorná. Oba festivaly dohromady přilákají vyšší desítky tisíc návštěvníků, z nichž řada Ostravu navštíví poprvé. „S ohledem na konání festivalů v oblasti Dolní Vítkovice se z tohoto místa stal atraktivní vyhledávaný turistický cíl i mimo sezonu,“ dodává. Colours of Ostrava v minulosti přinesly místním podnikatelům roční zisky ve výši 68 milionů korun, zvýšily HDP regionu o čtvrt miliardy a díky výdajům návštěvníků vzniklo přes 500 pracovních míst. Celkový ekonomický dopad festivalu podle Ondřeje Bambase dosahuje téměř jedné miliardy korun. Rozpočet samotného festivalu přitom činí přibližně 300 milionů korun. Navíc podle Jiřího Hlinky, ředitele asociace letních festivalů Festas, pomáhá renomé velkých akcí zvyšovat prestiž české hudební scény v očích zahraničních agentur, z čehož těží i menší koncerty a kulturní akce.

Slunce skryté za mraky

Festivaly však v posledních letech čelily řadě výzev, z kterých se sotva vzpamatovaly. Pandemie covidu způsobila v letech 2020 a 2021 zrušení akcí a následná inflace přinesla finanční problémy. Například Sázavafest se v roce 2023 po 22 ročnících nekonal. Situace se ale začíná stabilizovat. „Z velkých a středních festivalů neskončil žádný, naopak vidím skvělé programy napříč všemi festivaly a žánry. Průzkum mezi pořadateli ukázal opatrnou spokojenost. Tam, kde se vloni podařilo dosáhnout zisku, jsou vidět investice,“ říká Hlinka.

Související

Hudební festivaly

Mladí už nechtějí bahno a stany. Zejména pro Čechy je komfort stále důležitější, říká zakladatel hudebního festivalu Metronome

10 minut čtení

Martin Voňka spolu s Davidem Gaydečkou stojí za pražskými festivaly United Islands a Metronome Prague. Zatímco ten první funguje jako nezisková...

Například rozpočet Rock for People meziročně vzrostl o třetinu na téměř 300 milionů korun. „Letos nás čeká největší ročník. Slavíme 30. výročí a máme výjimečný program s kapelami Linkin Park, Slipknot, Sex Pistols nebo Avenged Sevenfold. Přidali jsme i pátý extra den s Guns N’ Roses,“ uvádí mluvčí festivalu Anna Vašátková. Rovněž prodeje vstupenek jsou rekordní. „Několik měsíců před akcí jsme měli vyprodáno téměř vše,“ dodává.

Na Rock For People letos dorazí americké uskupení Avenged Sevenfold! Honoráře těch největších hvězd vyjdou na desítky milionů.

Foto: Shutterstock

Drahé hvězdy i hvězdičky

Zatímco návštěvníci si vybírají mezi desítkami letních akcí, organizátoři českých hudebních festivalů svádějí boj s rostoucími náklady. Produkce je rok od roku dražší a udržet kvalitu bez razantního zdražování vstupenek začíná být čím dál obtížnější. Roli hraje kombinace inflačních tlaků, rostoucích honorářů zahraničních hvězd, ale také legislativní změny, které prodražují samotnou práci. „Mezi roky 2023 a 2024 šly náklady nahoru v průměru o 15 procent,“ říká Hlinka.

Od loňského léta například platí novinka u dohod o provedení práce. Příjem člověka u jednoho zaměstnavatele nesmí překročit hranici 25 procent průměrné mzdy. Pokud tento limit překročí, musí za něj zaměstnavatel zaplatit sociální a zdravotní pojištění. To u větších festivalů znamená vysoké náklady ročně navíc.

„Navíc stoupají i požadavky na honoráře a produkční náklady kapel. Když uvedu, že to je o deset procent, bude to ještě mírný odhad,“ říká Hlinka z Festas. Nárůst honorářů těch největších hvězd a kapel potvrzuje i Vašátková z Rock for People či Markéta Broumová, mluvčí festivalu Mighty Sounds, který se tradičně koná u Tábora. Mezi hlavní hvězdy této akce letos patří například francouzsko‑německá kapela Irie Révoltés nebo švédští punkrockeři Millencolin. „Konkrétní částky samozřejmě sdělovat nemůžeme, ale řádově si účtují desítky milionů korun,“ dodává.

Zdražuje tak i vstupné. Například Rock for People ceny navýšil o deset procent, základní čtyřdenní vstupenka tak stojí 4990 korun. Colours of Ostrava zvýšily cenu o symbolických 200 korun na 4590 korun.

Místo plošného zdražení ale někteří organizátoři hledají cestu, jak udržet dostupnost pro mladší publikum. Colours proto nově nabídly takzvané fresh vstupenky pro věkovou skupinu 15 až 21 let, které jsou zhruba o třetinu levnější.

Podle pořadatelů je právě získání mladé generace jednou z největších výzev, kterým festivalová scéna čelí. „Hodně promotérských týmů kvůli tomu omlazuje a promítá potřeby této skupiny do nabídky,“ říká Hlinka. Podle Martina Voňky, spoluzakladatele pražských festivalů United Islands of Prague a Metronome, dnešní mladí už netouží po kempování a festivalovém životě, jak si ho pamatují dnešní čtyřicátníci. „Jsou prostě pohodlnější. Tento trend je vidět všude po světě,“ říká.

Ostatně to potvrzuje i Vašátková. „Návštěvníkům vzrostly nároky na komfort, na které reagujeme. Každým rokem přidáváme více luxusního glampingového ubytování v podobě již vybavených stanů nebo alternativního ubytování v upravených nákladních kontejnerech, které se vždy vyprodá během pár dní,“ říká.

Sílícím trendem, který formuje budoucnost festivalové scény, je podle organizátorů jednotlivých akcí důraz na udržitelnost. Ta je důležitá jak pro návštěvníky, tak sponzory. „Důležité věci jsou základní situace. Například na Výstavišti jedeme z devadesáti procent připojení z rozvodné sítě. Dieselové agregáty tam máme skutečně jen jako zálohu. To, že třeba nejedeme na agregáty, kde se propálí tisíce litrů nafty, beru fakt jako udržitelný krok. A věřte tomu, že by to bylo někdy i levnější,“ říká Voňka z Metronomu.

Budoucnost je v konsolidaci

Byť tuzemské festivaly přežily pandemii i období vysoké inflace, je zřejmé, že z původně nadšeneckých projektů se stal tvrdý a konkurenční byznys. Ačkoliv se na venek může tvářit jako kulturní svátek, v zákulisí jde často o investici v řádu desítek až stovek milionů korun, a to s reálným rizikem, že když třeba nevyjde počasí, může se ročník snadno propadnout do ztráty.

„My jsme pořád v investiční fázi a nemůžeme si dovolit přetahovat se s konkurencí o honoráře,“ říká Voňka z festivalu Metronome, za kterým stojí investoři Libor Winkler z investiční skupiny RSJ a nově také Petr Chmela, spolumajitel společnosti Tescoma. Podle Voňky se festivaloví investoři snaží diverzifikovat – tedy mít více projektů, které se mohou vzájemně podržet. „Například na jedné akci nevyjde počasí, ale na druhé ano. Nebo máte situaci, kdy nějaký žánr klesá a druhý jde nahoru. Vezměte si třeba rostoucí zájem o rappové akce, který jsme dřív viděli u popových hvězd. V tomhle smyslu by konsolidace dávala smysl,“ říká.

Budoucností festivalového byznysu je podle něj vytvoření zábavních společností se širším portfoliem. Ostatně se stačí podívat už na některé reálné příklady. Skupina Rockaway Jakuba Havrlanta je nyní majoritním vlastníkem Karlovarského filmového festivalu, v roce 2022 se stala strategickým investorem Colours of Ostrava a také mezinárodního festivalu Designblok.